Venkovní dlažbu vybíráme podle jejích funkčních vlastností a vzhledu. Dlažbou zpevňujeme plochy kolem domu, příjezdové cesty, automobilová stání a chodníky. Vybrat si můžeme z různých materiálů, kamenných kostek či štípaného kamene, betonu, plastu (plastová zatravňovací dlažba), keramiky (glazované či neglazované), cihel, ale třeba i dřeva (impregnované dřevěné kůly z tvrdého dřeva zatloukané vedle sebe). Tvarové a barevné zastoupení je v podstatě nevyčerpatelné. Vždy ale jde o harmonické sladění dlažby s konkrétním domem, pozemkem a lokalitou. Dlažbu můžeme kombinovat podle místa jejího položení. Jiný materiál použijeme kolem soklu domu, jiný pro příjezdovou cestu ke garáži, jiný pro chodníky a relaxační zónu. Na terase nebo kolem bazénu mohou dlažbu nakonec nahradit dřevěná terasová prkna, dřevoplast či plast. Nejčastější materiály venkovní dlažbyUrčitě vede beton (betonová zámková či velkoplošná dlažba), přírodní kámen a keramika. Nejsnadnější pokládku na vysypané pískové lože přitom nabízí právě betonová dlažba zámková, případně dlažba zatravňovací. Při výběru zatravňovací dlažby se raději zaměřte na větší formáty s většími volnými plochami. Beton nasaje poměrně značné množství srážek a bude je odebírat vysetým travinám. Tento deficit můžeme samozřejmě nahradit častějším zavlažováním, ale je to zbytečné mrhání cennou surovinou, tou nejzákladnější a nejdůležitější v přírodě.Odolnost venkovní dlažbyZásadním kritériem je bezpečnost dlažby, čili její protiskluzný povrch (odolnost proti skluzu a smyku). Venkovní dlažba by měla mít protiskluzovou povrchovou úpravu. Ovšem ani to za extrémních podmínek nestačí. Naprší na ležící ušlapaný sníh a záhy voda zmrzne. Pak nezbude nic jiného, než veškeré srážky z povrchu dlažby pracně seškrábat, nebo dlážděný povrch vysypat pískem. Použití soli se na soukromých pozemcích nedoporučuje, přírodě její nadměrné množství nesvědčí. Protiskluznost dlažby je značena symbolem boty. Další důležitou vlastností je mrazuvzdornost, čili ekvivalent nenasákavosti. Dlažba s nízkou nasákavostí vody je označena symbolem sněhové vločky (resp. hvězdičky). Pokud na balení a v reklamních materiálech tento symbol není, kupujete produkt, který popraská už první zimu. A nakonec nás zamozřejmě zajímá i odolnost dlažby vůči opotřebení – otěruvzdornost. Označuje se indexem PEI a hodnotami 1 až 5. Hodnota 5 charakterizuje nejodolnější dlažbu. Odolnost dlažby je závislá na zátěži. Čím zatěžovanější plocha, tím vyšší otěruvzdornost dlažby je požadovaná. Betonová zámková dlažbaZámková dlažba je dnes velmi oblíbeným způsobem zpevnění ploch. Upravují se jí chodníky, příjezdové cesty, parkoviště, pěší zóny, terasy, nebo třeba celá náměstí. Jednotlivé kusy betonové zámkové dlažby do sebe přesně zapadají, vydlážděná plocha je proto stabilní a celistvá. Bohatá napídka zámková dlažby umožňuje sladit její výběr s architekturou v jakékoli lokalitě a na jakémkoli pozemku. Důležitý je výběr tvaru, barvy a povrchové úpravy zámkové dlažby. Zajímavá je i cena zámkové dlažby. Beton je totiž velmi laciný materiál. Betonová zámková dlažba je mrazuvzdorná, odolná vůči klimatickým vlivům. Pokládat ji můžeme na mírně až silně zatížené plochy. Přitom lze tento materiál snadno rozebrat a znova položit, například pro pokládku elektřiny do země, závlahového systému a podobně. Betonová skládaná dlažbaTuto dlažbu tvoří kostky různých velikostí, které se skládají stejným postupem jako dlažba zámková. Díky variabilitě prvků a jejich různému barevnému provedení můžeme vytvořit pevnou plochu, odolnou proti zatížení a venkovním podmínkám a zároveň vytvořit esteticky zajímavé plochy.Pokládka zámkové dlažbyStruktura podloží zámkové dlažby je závislá na jejím zatížení. Pro pojízdné plochy je třeba zakládat podloží v hloubce 85 až 100 cm, pochozí plochy si vystačí s hloubkou 30 až 35 cm. Provedený výkop se hutní (válcem či vibračně) až do plánovaného sklonu pokládané plochy. Přitom však musíme dodržet stále stejnou hloubku podloží. Pro pojízdné plochy posléze vysypáváme hrubou podkladní vrstvu 250 až 350 mm silnou. Tu tvoří kamenná drť zrnitosti 16 až 32 mm. Vrstva se pak hutní vibrační deskou. Následuje jemná podkladní vrstva z kamenné drti zrnitosti 8 až 16 mm, o síle 100 až 150 mm a opět je zhutněna. U pochozích ploch se na dno výkopu ukládá pouze jemná podkladní vrstva. Mezi pokládkou jednotlivých vrstev se nejčastěji osazují obrubníky. Poslední vrstvou je ložní vrstva z jemného písku o zrnitosti 2 až 5 mm nebo 4 až 8 mm. Její povrch musí být naprosto rovný a hloubka rovnoměrná v celé ploše. Kladecí vrstva se již nehutní, ale zarovnává latí. Na kladecí vrstvu rovnou pokládáme dlažbu. Na pěších plochách se používá dlažba tloušťky 60 cm, na pojezdoých plochách 80 cm. Dlažba je pokládána z více palet najednou. Docílíme tak kompaktního odstínu plochy. Dlažba se pokládá do nezhutnělé kladecí vrstvy poklepem gumovou palicí, od nejnižšího místa pokládané plochy k nejvyššímu. Na okrajích pokládané plochy lze jednotlivé díly štípat nebo zařezávat pilou s diamantovým kotoučem. Na závěr je třeba dlažbu vyspárovat jemným pískem zrnitosti 0–2, případně 0 – 4 mm, plochu zamést, zhutnit, opět zapískovat a zamést. Musí jít o čistý písek bez jakýchkoli příměsí. Dlažbu pokládáme a spáry vysypáváme pouze za pěkného suchého počasí. Po zhutnění položené dlažby před druhým spárováním klesne celá plocha o cca 1 cm. Uspořádání dlažbyStejně jako pokládka je důležité i uspořádání dlažby. Není vůbec lehké vybrat ten pravý vzor. Základními vzory jsou šachovnicový, kde lze použít barevných kombinací – tmavšího a světlejšího odstínu či barvy. Dlažbu lze pokládat také úhlopříčně, kdy jsou k sobě ukládány dlažby podobného odstínu pod úhlem 45o. Vhodné je toto uložení pro příjezdové plochy, stejně jako třeba uložení radiální (méně výrazné šachovnicové uložení). Dalším způsobem je třeba uložení běhounové. Více méně však platí, že uložení zámkové dlažby je dáno tvarem dlaždic. Vybrat si můžeme mezi vlnkou, mozaikou, klasikou (obdélník), kostí (Íčko), dlažbou zatravňovací, štípanou a dalšími.Zdroj: www.tojflova.czZdroj použitých fotografií: www.tojflova.cz, www.shutterstock.com
