Vnější versus vnitřní zateplení Zateplení budovy můžeme realizovat zvenčí i zevnitř. Vnitřní zateplení se však provádí téměř výhradně pouze ve zvláštních případech (především u historicky cenných a památkově chráněných objektů). Zde pak vnitřní zateplení alespoň zajistí dostatečnou tepelnou setrvačnost uvnitř objektu a z vnější strany navíc nepoškodíme původní vzácné řemeslnné prvky fasády. Kontaktní a bezkontaktní zateplovací systémy Při zateplování pláště budov se nejčastěji používají kontaktní zateplovací systémy a zateplujeme většinou zvenčí. Jedině vnějším zateplením dosáhneme kompaktního pláště domu, bez nežádoucích tepelných mostů. U soklu domu se na omítky zbavené a penetrované zdivo nejčastěji lepí a kotví extrudovaný polystyren, na ostatní část zdiva běžný polystyren fasádní. Běžné jsou však pro kontaktní zateplení i minerální vlny. Kromě kontaktní izolace se pak používá i izolace bezkontaktní. Hovoříme o takzvaných zavěšených fasádách s provětrávanou vzduchovou mezerou. Jako izolaci zde můžeme použít polyuretan, ovčí vlnu nebo celulózu a potom další materiály, které patří do kategorie materiálů alternativních (konopnou izolaci, lisovanou slámu a jiné). Bezkontaktní fasády jsou vhodné předevší jako dodatečné zateplení domů, které mají uvnitř větší vlhkost. Právě odvětrávací vrstva (tedy vlastně prázdný prostor mezi pohledovou vrstvou a tepelnou izolací, která je připevněna na obvodovou stěnu) odvádí vlhkost mimo konstrukci stavby. Bezkontaktní fasádní systémy se ale hodí i pro budovy, u kterých se fasáda obkládá jakýmkoli deskovým materiálem. Na obklady budov se nejčastěji používají dřevotřískové, betonové, kovové nebo keramické desky. Setkáme se ale i s plastem. Nejdražší variantou bezkontaktního opláštění domu včetně izolace je nakonec lícové zdivo, které bylo dříve paradoxně symbolem sociálního bydlení. Bezkontaktní systémy jsou náročnější jak časově, tak technicky a často je dražší i použitý materiál. To vše se samozřejmě promítne i v ceně. Kontaktní zateplení je proto levnější. Cenu nakonec ovlivňuje dokonce i způsob ukotvení systému. Zateplení starších budov však nese i určitá rizika. Jaká? Zateplení a mikroklima v interiéru Logickým důvodem je pro zateplování budov požadavek na snížení spotřeby energií. Pouhým zateplením domu přitom uspoříme až 50%. V létě nám zateplení slouží k ochraně před přehřátím místností, v zimě naopak zabrání nežádoucím únikům tepla a pronikání mrazu zvenčí dovnitř. Zvýšení vnitřní povrchové teploty konstrukce domu by nám navíc mělo zaručit zdravější bydlení bez plísní. Ne vždy tomu tak ale je a při volbě zateplovacího systému je nutné opravdu přemýšlet. Lékaři dokonce tvrdí, že nevhodná a nekvalitní tepelná izolace budovy může poškodit naše zdraví. Zateplení tedy nemusí nutně přinést jen pozitiva a zateplovat jakkoli a jakoukoli stavbu, jen abychom mohli získat dotaci a úspora energií nás stála co nejméně, se nám může vymstít. Nejvíce se ozývají hlasy alergologů, varujících právě před nekvalitním a příliš levným zateplováním budov. Pokud budovu uzavřeme neprodyšně, mohou se nám zde udržet nejen roztoči a plísně, ale i koncentrované chemické látky a výpary (formaldehyd, sloučeniny dusíku, či chemikálie odpařované třeba z PVC). Následně nám hrozí nejen nepříjemné alergické reakce a s nimi spojená léčba, ale i další zdravotní problémy. Řešením jsou pak systémy výměny vzduchu, nebo alespoň mikroventilace. Čím lepší však takové řešení je, tím bývá dražší a my přestože ušetříme na izolaci a fasádě, utratíme našetřené prostředky za dodatečná řešení mikroklimatu uvnitř budovy. Nejhorší možnou variantou izolace domu je výměna dřevěných oken za laciná plastová, neprodyšné vnější obložení stěn polystyrenem a absence větrání za chladného počasí, aniž bychom instalovali jakékoli zařízení pro výměnu vzduchu. Pokud bychom měli takové řešení srovnat s nezatepleným domem, ze kterého uniká velké množství tepla, tento dům alespoň dýchá a to i v případě, že nevětráme. Největší rizika tedy nesou levné úpravy, jejichž výsledný efekt stejně nemusí být dostatečný. Poraďte se s odborníky Zásadně se proto doporučuje poradit se při volbě zateplovacího systému s odbornou firmou a samotnou realizaci zateplení taktéž nechat na odbornících. Platí pravidlo, že ani to nejlepší zateplení neřeší mikroklima interiéru, navíc je i důležité konkrétní mikroklima, na které jsme byli zvyklí. Lidé žijící ve starém venkovském domu s kachlovými kamny se určitě nebudou cítit dobře v přetopeném bytě panelového domu se vzduchem, který obsahuje minimum vlhkosti. Nesmíme zapomenout, že dýchání domu po zateplení nefunguje a nám nezbývá než alespoň větrat, kdy nám nakonec teplo uniká také, jako před zateplením. Dokonce ani ta nejkvalitnější klimatizace nám tradiční větrání nedokáže nahradit. Dotaci nezíská každý Na tento fakt dnes reaguje i dotační program Zelená úsporám. Na nekvalitně zateplený dům proto žadatel dotaci neobdrží. Důraz je kladen na používání kvalitnějších materiálů, obvyklých ve vyspělých zemích Evropské unie. Proto musí být použitý materiál registrován v Seznamu výrobků a technologií dotačního programu a realizační firma zařazena v Seznamu odborných dodavatelů.
