Přepravní paletyVyráběno je až 650 různých velikostí palet, standardních i neobvyklých rozměrů. V případě, že jsou opatřené certifikátem IPPC dle FAOo15, jsou vhodné také k transportu zboží do zahraničí, kde jsou zpřísněné podmínky vyžadující kvalitu přepravního materiálu. Palety určené pro papírenský průmysl (pro grafické papíry a cigaretový papír) se vyrábějí z jehličnatého, hoblovaného řeziva prvotřídní kvality v kombinaci s plošnými materiály, třeba dřevotřískovými deskami. Pro grafické papíry jsou vyráběné stovky rozměrových variací palet. Pro strojírenský průmysl, respektive balení a dopravu těžkého, převážně kovového zboží, se vyrábí palety z masivního jehličnatého dřeva variabilních rozměrů. Například pro balení převážně plastových výrobků automobilového průmyslu se vyrábí palety z lehčího jehličnatého řeziva. Samozřejmě se palety používají k balení a dopravě i dalšího sortimentu a materiálů. Vedle palet se vyrábějí také paletobedny, bedny a paletové skládací nástavce a další obalové jednotky. Dřevo pro stavebnictvíZáklad dřeva pro stavebnictví dnes tvoří stavební řezivo a poté velkoplošné dřevěné materiály (dřevotřískové desky, překližkové desky, OSB desky), používané při konstrukcích montovaných domů, ale i jako podklad pod podlahovou krytinu a jiné účely. Následuje dřevo konstrukční (například k realizaci krovů, pergol, altánů), profilové a dřevo určené k realizaci podlah (např. podlahovky) a dřevěné obkladové materiály, nejčastěji palubky.Přímo na obor stavebnictví navazuje truhlářské řezivo, které se používá nejen při výrobě masivního nábytku, ale také třeba dřevěných schodišť. Kromě účelu rozlišujeme i druhy řeziva na latě, prkna, fošny, hranoly, trámy a další. Vlastnosti dřevaDřevo je ve skutečnosti pevným pletivem stonků dřevin. Dřevo vzniká z meristémových buněk a je řazeno mezi obnovitelné zdroje energie – biomasu. Jde o velmi snadno dostupný přírodní materiál, tradičně používaný už od prvopočátků lidstva. Po chemické stránce je dřevo složeno z celulóza (40–50%), ligninu (20–30%), hemicelulózy (20–30%) a doprovodných složek - dalších organických látek (u tuzemských dřevin 1–3%), terpenů, tuků, vosků, pektinů, tříslovin (jehličnany je neobsahují), sterolů, pryskyřic a anorganických látek (u tuzemských dřevin 0,1–0,5%). Další složkou je voda, jejíž množství je ve dřevě proměnlivé podle ročního období u rostoucích dřevin a stavu vysušení dřeva po poražení stromů a jeho zpracovávání. U dřeva sledujeme jeho hustotu a tvrdost, podle které dřeviny také dělíme. Hustota dřeva se vyjadřuje v kg/m3. Dřeva s vysokou hustotou se označují jako těžká, s nízkou hustotou jako lehká. Nezáleží přitom jen na druhu dřeviny, ale také na její na vlhkosti, místě odběru a podmínkách růstu. Dřevo je čerstvé (syrové) po poražení stromu, za suché dřevo považujeme dřevo vyschlé na vzduchu (přirozeně) nikoli uměle dosušované. Nejčastěji dosahuje suché dřevo 12 až 15% vody. Podle tvrdosti se dřevo dělí na měkké (méně jak 40 Mpa), středně tvrdé (více či rovno 40 Mpa) a tvrdé (více či rovno 80 Mpa). Měkkými dřevinami jsou například smrk, jedle, borovice, topol, lípa, středně tvrdými například jasan, jilmy, duby, ořech a tvrdými například habr, akát, tis. Druhy dřevinDále dřeviny dělíme podle druhu na jehličnany a listnáče, respektive rozlišujeme dřevo jehličnatých a listnatých stromů. Příklady jehličnanů: smrk, jedle, borovice, modřín, douglaska, jalovec, tisPříklady listnáčů: dub, jasan, akát, jilm, pajasan, morušovník, kaštanovník, třešeň, švestka, buk, platan, habr, olše, lípa, javor, bříza, topol, vrba, ořešák, hrušeňDalší využití dřevaKromě v úvodu článku uvedených příkladů využití dřeva se tento materiál používá také při výrobě nástrojů, papíru a celulózy, pryskyřic, přírodního kaučuku či tříslové kůry. Naprosté specifikum představují stavby ze dřeva, respektive stavby na bázi dřeva - hrázděné zdivo a hrázděné stavby, roubenky (roubené stavby), sruby (vyrábí se z kuláčů) a montované dřevostavby, respektive lepené dřevěné konstrukce. Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
