Po druhé světové válce se dřevo stalo zejména exportním artiklem. Útlum používání dřeva ve stavebnictví má do jisté míry i výstavba panelových domů. Dřevo tak bylo odsunuto na druhou kolej a stavebnictví kraloval beton společně s ocelí. Mýtus o tom, že jsou dřevostavby vhodné pouze jako horské srubové chaty a rekreační stavby, je snad už překonán. Důkazem jsou moderní rodinné domy, které jsou na první pohled k nerozeznání od zděných a také trend využívání dřevostaveb do projektů veřejných budov i složitých konstrukčních prvků. Jaké jsou možnosti? Jak už sám název napovídá, dřevostavby jsou domy, jejichž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo. Existují dva základní typy dřevostaveb – masivní a sendvičové. Mezi masivní pak patří srubové a roubené konstrukce. Sendvičové dřevostavby se skládají z panelů, které jsou tvořené dřevěnou nosnou konstrukcí, dále pak výplní z tepelné a zvukové izolace a dřevěným či dřevotřískovým opláštěním. Mluvíme-li o montované dřevostavbě, jedná se o dům připravený až do stadia stavebních prvků plně dokončených ve výrobním závodě. Vyrobené díly se poté dopravují na místo stavby, kde se na vybudovaný suterén či vybetonovanou základovou desku celý dům smontuje. Samotná výroba trvá zhruba čtyři měsíce, montáž domu zabere pouze několik dnů a to včetně oken, dveří, střechy a jeho omítnutí nebo obezdění lícovými cihlami. Pro vytvoření vnitřního prostoru se používá sádrokarton. Dřevostavby versus zděné domy Tepelná a zvuková izolace Dřevěná konstrukce nám na rozdíl od zděné zaručí lepší tepelnou izolaci, ale i lepší stabilitu. Tepelná izolace obvodových zdí u montovaných domů na bázi dřeva je vynikající. Tepelný odpor používaných konstrukcí se dnes dostává pod hodnotu 0,3 W/m2K, čehož u zděných domů mnohdy nelze dosáhnout ani realizací dodatečné tepelné izolace. Důkazem je roční potřeba tepla. Stabilitu dřevostaveb zaručují velkorozměrové panely, proto jsou dřevostavby s oblibou stavěné v oblastech, kde hrozí nebezpečí sesuvů půdy. Pravdou však zůstává, že zděná konstrukce má lepší zvukově izolační vlastnosti, než dřevostavba. Rychlost výstavby Jednou z hlavních předností dřevostaveb je bezkonkurenční rychlost jejich výstavby. Realiazce stavby z cihel je jednoznačně delší. Navíc je při výstavbě nutné díky ´mokré cestě´ nechat stavbu z důvodů snížení vlhkosti zdiva přes zimu vymrznout. Z toho plyne, že zděný dům je na realizaci a provedení podstatně pracnější než dům ze dřeva. Základní materiál dřevostavby je obnovitelný a zcela ekologický. Dnešní dřevostavby rozhodně nemají nic společného s okály stavěnými za minulého režimu. Architektura moderních dřevostaveb je rozmanitá a laik na první pohled nerozezná, že se jedná o montovanou dřevostavbu a nikoli o zděný dům. Investice Budeme-li v pořizovacích nákladech srovnávat srovnatelné, vyjde dřevostavba téměř vždy cenově zajímavěji. Oproti ostatním stavebním materiálům je dřevo úsporné při spotřebě energie a to jak při svém zpracování, tak i při samotné stavbě a ve finále jednou i při likvidaci. Významnou úsporu lze dosáhnout už zmíněnou rychlejší realizací domu. Čas jsou totiž peníze. Nízká hmotnost a velmi jednoduchá demontovatelnost stavebních konstrukcí na bázi dřeva umožňuje provádět jednoduché a nenáročné úpravy domu v průběhu jeho užívání za minimální finanční náklady. Dřevěný dům lze snadněji, rychleji a levněji rekonstruovat a modernizovat než dům z cihel. Slabší obvodové stěny Může se to zdát nepodstatné, ale počítejte společně s námi. Při srovnatelných tepelných odporech stěn jsou konstrukce na bázi dřeva nesrovnatelně subtilnější než ty zděné. Uvádí se, že na běžné tři metry obvodového zdiva lze při použití konstrukcí ze dřeva ušetřit 1 m2 užitné plochy, což při zastavěné ploše rodinného domu s výměrou 100 m2 představuje jednu obytnou místnost navíc. Mýty o požáru Dřevostavby si mnozí spojují se snadnějším vznikem požáru, než je tomu například u domů zděných. Tato obava však nemá žádné opodstatnění! Naopak, statické vlastnosti dřeva se působením ohně zhoršují pomaleji, než například betonové stavební prvky. Dřevo se zatepluje nehořlavým, nebo velice těžko hořlavým izolantem, což podstatně zvyšuje odolnost stavby před případným požárem. Navíc z hlediska šíření požáru pro dřevostavby v České republice platí stejná pravidla jako pro kterékoli jiné druhy staveb. Pro dřevostavby také platí omezení maximální výšky stavby. Zdravé klima Dřevo se příznivě podílí na příjemném a zdravém vnitřním mikroklimatu. Je-li vlhkost vnitřního vzduchu nízká, uvolňuje dřevo vlhkost do prostoru a naopak. Slouží tak jako stabilizátor prostorové vlhkosti, což je základním předpokladem zdravého bydlení. To vám cihla nabídnout neumí. Životnost Konstrukčně i materiálově je dřevostavba stejně spolehlivá a dosahuje stejné životnosti, jako stavba zděná. Často se lidé domnívají, že dřevostavby jsou rychle chátrající stavby, které nic nevydrží a banky na ně poskytují horší úvěrové podmínky.To se však nezakládá na pravdě. V současné době je technická hranice životnosti dřevostaveb bankami definovaná na 60 až 70 let, pro kamennou stavbu pak 100 let. Technická životnost však nemá na poskytnutí úvěru praktický vliv, v úvěrové smlouvě také nehrají žádnou roli ani použité materiály. Jedinou nevýhodou dřevostaveb však může být fakt, že vzhledem k rychlosti výstavby nelze ručit rozestavěnou stavbou. Lidé často nevědí, co to vlastně dřevostavba je, a proto ji nechtějí. Jak je ale z tohoto článku patrné, dřevostavby si s kamennými stavbami v ničem nezadají, naopak je v mnohém předčí a bydlení v nich bývá zdravější. I co do vzhledu jsou dřevostavby od cihlových staveb k nerozeznání a mohou tak plnit vysoké reprezentativní nároky. Jen pro zajímavost, i Bill Gates zvolil pro výstavbu své luxusní rezidence jako materiál právě dřevo.
