Je dřevostavba jen pro ekologické nadšence? Dřevostavby mají výhody z energetického i ekologického hlediska. Právě sendvičové konstrukce dřevěných domů se vyrovnají nízkoenergetickým domům z hlediska celkové energetické náročnosti (výstavba, provoz, likvidace). V našich reálných podmínkách dokonce dosáhneme pasivního standardu domu (energetická náročnost domu v kategorii A) pouze dřevostavbou. Díky výborným tepelně technickým vlastnostem se snižuje potřeba tepla na vytápění, dochází k jeho lepšímu využívání a v neposlední řadě omezíme produkci CO2. Rozdíl v energetické náročnosti je patrný již při samotné výstavbě. Například při samotném zhotovení dřevěného nosníku a železobetonového se stejnou nosností se v druhém případě spotřebuje 20 krát více energie. Pod střechou za pár týdnů? Jedním z nejvýraznějších rozdílů dřevěných staveb a klasických dřevěných domů je rychlost jejich výstavby. Rychlost výstavby umožňuje především suchý proces, díky kterému nemusíme čekat na zdlouhavé vysychání stavby. Dům pouze jednoduše smontujeme, aplikujeme tepelnou izolaci a utěsníme všechny spáry. Hrubá stavba je tak realizovatelná už za pouhý týden, s výjimkou budování základové desky, která musí být hotova s předstihem (včetně dodržení technologických přestávek). Má dřevostavba horší izolaci? Protože má dřevostvba slabší obvodové zdi, mohlo by se zdát, že například zvuková izolace bude oproti masivním zděným stěnám horší. Tento problém se ale vyskytoval především v dřívějších lehkých montovaných okálech. Současná dřevostavba však nemá s okálem nic společného. Díky moderním konstrukčním technologiím se s tímto problémem v dřevostavbách nesetkáme, ale pravdou zůstává, že tenčí obvodové zdi se masivním zděným nebo betonovým nevyrovnají. Zásadní je volba izolačního materiálu, který musí mít i kvalitní akustické izolační vlastnosti. S tepelnou izolací přitom máme vyhráno právě v domě dřevěném. Tepelný odpor stěn se pohybuje kolem 4,8 W/m2K. Této hodnoty u klasických domů dosáhneme pouze dodatečnou a velmi dobrou vnější izolací. Je dřevo náročnější na finance? Při srovnání finančních nákladů na stavbu a chod zděného domu a dřevostavby opět vede dům ze dřeva. Napomáhá tomu již zmíněná ekologičnost materiálu, rychlost výstavby a také ušetřené finance například za klimatizace a jiné moderní technologie, které hravě nahradí samotné vlastnosti dřeva. Regulací vlhkosti v domě a čistění vzduchu není třeba instalace žádných drahých přístrojů. Zaručí dřevo tvarovou stálost a dlouhou životnost? Pokud nezvolíme vhodný typ konstrukce, může se stát, že vlivem vlhkosti dřevo nabobtná a po následném vysušení může dojít k jeho popraskání. Někomu mohou vadit přirozené vady dřeva, které někdy nepůsobí esteticky a někdy mohou snižovat pevnost konstrukce. Dřevěná stavba se začne opotřebovávat zhruba po 50 letech, ale vydrží bez problémů 100 let. Některé části se ovšem musí dobře opečovávat, především pokud jsou vystaveny horším venkovním podmínkám. Kdo vyhrává v boji s ohněm nebo uragánem? To, že dřevo hoří rychleji než cihla nebo beton, je jasné asi každému. Požární odolnost dřevěných konstrukcí však můžeme vylepšit obklady, které hořlavé nejsou, případně retardéry hoření. Dřevěné konstrukce se také vyznačují nižší odolností vůči živelným pohromám jako je uragán, ale například lépe odolávají náporu vody, proto se stávají v době povodní mnohem bezpečnějším řešením.