Co v dubnu zahradu zdobí? Z cibulovin, které se objevují už brzy z jara zahradu zdobí žluté květy narcisů (Narcisus). Ty se podle druhu liší výškou, barvou a tvarem květů. Při správném osázení ranných a pozdě kvetoucích druhů budou narcisy na záhoně přítomné od března do května. Další působivou cibulovinou jsou hyacinty (Hyacinthus), tvořící hroznovitá květenství v bílé, žluté, modré, oranžové, fialové a růžové barvě. Jejich květy silně voní. Další cibulovinou, kvetoucí zejména v dubnu, jsou tulipány (Tulipa), které se výborně hodí k řezu. Jejich výběr je neskutečně široký. Přeslen převislých zvonkovitých, oranžových nebo žlutých květů zase nese řebčík královský (Fritillaria imperialis). Z trvalek pak stojí za zmínku žluté terče kamzičníků (Doronicum), které kvetou velice spolehlivě a výborně se hodí k řezu do jarních ozdobných váz. Bergénie (Bergenia), jejichž listy jsou po celý rok stále zelené, zdobí narůžovělé květy. Z dvouletek jsou na záhonech k vidění macešky zahradní (Viola x wittrockiana), kvetoucí postupně od dubna až do července. Výborně se také hodí k osázení truhlíků a okrasných nádob. Bílé, růžové a červené květní úbory pak nese sedmikráska (Bellis). Nejoblíbenějším keřem, kvetoucím na jaře, je bezesporu zlatice (Forsythia), kterou zdobí žluté květy. Mohutné bílé, růžové nebo purpurové květy zase zdobí šácholan (Magnolii). A koncem dubna jsou k vidění bílé a růžové květy třešně pilovité neboli sakury (Primus serrulata), kterými je doslova obalená. Dubnové práce na okrasné zahradě V polovině dubna řežeme růže, které jsme vysadili na podzim. Řežeme každý jednotlivý výhon na 2 – 3 pupeny. Dokončujeme také řez růží, který jsme začali už v březnu. Cibulovinám a hlíznatým rostlinám odstraňujeme odkvetlá květenství. Po odkvětu je přihnojujeme. Loňské výhony stálezelených listnatých dřevin zkracujeme zhruba o polovinu. Je čas výsadby stálezelených listnáčů, zejména rododendronů, okrasných jehličnanů a dřevin, které se na podzim špatně ujímají. Například ibišků, komulí a bříz. V zimě kvetoucí vřesovce seřezáváme a dokončujeme i řez v létě kvetoucích vřesovců. Tvarujeme jehličnaté dřeviny. Dřeviny kvetoucí na letorostech seřezáváme těsně nad zemí. Pro dosažení ranného kvetení mečíků začneme s první etapou jejich výsadby. Ve skalkách uhynulé skalničky nahrazujeme novými. Zakládáme živé ploty. Vysazujeme hlíznaté a cibulnaté rostliny kvetoucí v létě (lilie, mečíky, sasanky, jiřinky, pryskyřníky). Před výsadbou ošetřujeme hlízy mečíků proti bakteriové skvrnitosti ve slabém roztoku hypermanganu. Vyséváme otužilé letničky: měsíček lékařský, ostrožku, iberku, slunečnici, sluncovku, kokardu, černuchu a slézovec. Vysazujeme trvalky. Jakými půdopokryvnými rostlinami nahradit trávník? Pokud nemáte čas zajistit pravidelnou údržbu travní plochy, nebo přemýšlíte jak osázet nerovný či kopcovitý terén, který je náročný na údržbu, využijte půdopokryvné rostliny. Rázem budete mít po starosti; tyto rostliny zahradu ozdobí množstvím svých pestrých listů nebo květů. Stálezelené jehličnany K tomuto účelu se na zahradu nejlépe hodí dřeviny s plazivým růstem, kterých je na trhu celá řada. Dokážou být nerůznějším zbarvením svých jehlic dekorativní po celý rok. Plazivý růst má například jalovec vodorovný (Juniperus horizontalis), jalovec čínský (Juniperus chinensis), jalovec obecný (Juniperus communis), borovice kleč (Pinus mugo), tis červený (Taxus baccata) a další. Opadavé a stálezelené listnáče Obvykle jsou to dřeviny, které dorůstají okolo 0,5 m. Ideální jsou dřeviny nízké a poléhavé. Některé druhy jsou dekorativní barvou a tvarem svých listů, květů a nebo také plodů. Například nízké skalníky (Cotoneaster) zdobí v létě zahradu jemnými květy a na podzim tvoří červené bobule, které jsou velice dekorativní. Nízké druhy dříšťálu thunbergerova (Berberis thunbergii) jsou zase dekorativní nejen svými drobnými, avšak pestrými listy, ale také červenými bobulemi. Velice efektní jsou půdopokryvné růže, které vytvoří koberec květů už od poloviny léta. Záhon dokáže rozzářit nízký pěnišník (Rhododendron ‘Baden Baden’) a do kyselých půd je možné vysázet vřesy a vytvořit tak efektní vřesoviště, které bude kombinací nejrůznějších odrůd zářit nejrůznějšími odstíny růžové, červené a bílé. Barevné trvalky Nahradit trávník zvládnou na jedničku i půdopokryvné trvalky. Obzvlášť tam, kde by péče o trávník byla technicky a finančně náročná. Ideálně se také hodí jako nejnižší patro při stromových a keřových výsadbách. Výhodou je, že některé druhy snesou i krátkodobé sešlapání. Při výsadbě je však nutné respektovat jejich nároky na stanoviště. Stínomilné rostliny snáší jak mírné přistínění, tak i úplný stín podél zdí budov, pod pergolami, nebo hustou korunou stromů. Často se používají jako náhrada trávníku pod stromy a keře, kde se trávě příliš nedaří. Mezi stínomilné půdopokryvné rostliny patří: zběhovec plazivý (Ajuga reptans), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bergénie srdčitá (Bergenia cordifolia), jahodník obecný (Fragaria vesca), břečťan popínavý (Hedera helix), jaterník podléška (Hepatica triloba), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), plicník skvrnitý (Pulmonaria picta), barvínek menší (Vinca minor), barvínek větší (Vinca major), fialka vonná (Viola odorata) a další. Pro slunná stanoviště se hodí tařice horská (Alyssum montanum), trávnička přímořská (Armeria maritima), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), plamenka štětinatá (Phlox subulata), mateřídouška obecná (Thymus serpyllum) a třeba rozchodník (Sedum). Před jakoukoli výsadbou je nutné záhon zbavit veškerých plevelů. Některé druhy půdopokryvných rostlin sice rostou velice agresivně a jsou tedy silným konkurentem plevelu. A nezapomeňte, že se 3 týdny před začátkem prací vyplatí půdu ošetřit herbicidem Roundap, který odstraňuje plevely. Pozdější likvidace plevelů v již osázeném záhoně bude především manuální, a tedy značně obtížná.Přečtěte si také dubnový díl našeho seriálu Rok na zahradě: Duben na zahradě.
