Projekt SAMOROST vlastně přináší revoluci v udržitelném bydlení. A právě dokončení unikátního domu z inovativního materiálu na bázi podhoubí je klíčovým momentem projektu. Bez názorné ukázky to nejde a budoucí domy z mykokompozitu budou moci být mnohem větší. Materiál na bázi podhoubí byl vyvinut po dvouletém výzkumu a nyní již nabízí široké využití. Lze z něj vyrobit například tepelné a zvukové izolace, designové obklady i nábytek. Za projektem SAMOROST stojí Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a spolek MYMO ve spolupráci s ČVUT. Stavbou domku z podhoubí byl vlastně završen výzkum v oblasti šetrných budov a cirkulárního stavebnictví, což také podpořila Studie LCA (Life Cycle Assessment) posuzující potenciální environmentální dopady v rámci celého životního cyklu mykokompozitu. Potvrdila jeho výrazné ekologické přínosy oproti tradičním materiálům, jako je například polystyren. Studii zpracovalo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), jehož posláním je přispět ke snížení spotřeby energií a zatížení životního prostředí stavebnictvím. Projekt SAMOROST vznikl v roce 2023 a jeho cílem bylo ověřit, jestli je možné podhoubí využít jako udržitelnou alternativu k běžně používaným stavebním materiálům. Po intenzivním výzkumu a testování nyní představuje dům SAMOROST inovativní stavbu, která mykokompozit využívá v několika klíčových funkcích. Slouží jako tepelná a zvuková izolace, v interiéru pak jako dekorativní obklad a základ pro výrobu nábytku. Dům SAMOROST je dřevostavba, která byla tepelně izolována deskami z mykokompozitu. Nový materiál přitom byl použit při zachování standardních technologických postupů, čili včetně aplikace parozábrany předcházející vnikání vzdušné vlhkosti z interiéru do konstrukce a pojistné hydroizolace umístěné pod dřevěnými došky, kterými je domek opláštěn. Celá konstrukce domku kombinuje přírodní materiály s moderními postupy. „Jedním z napínavých momentů při stavbě byla práce s kruhovými světlíky a jejich usazování. S tímto technickým řešením neměl zkušenost nikdo z našeho realizačního týmu. Bylo potřeba správně odhadnout rezervy pro jejich vložení do konstrukce – aby nebyly příliš malé, a montáž tak byla vůbec možná, ale zároveň aby nevznikaly zbytečné úniky tepla. Také jsme museli vyřešit to, aby vrchní přesahy trámů unesly ocelovou zátěž stropních oken. U experimentů často člověk řeší některé otázky až v procesu, a to mě na tom baví. Zásadní je, že řešení se vždy najde," popsala stavbu domku Kateřina Sýsová z ČVUT a spolku MYMO. Experimentální dům SAMOROST připomíná svým vzhledem dvě bedly rostoucí v?lese. Jeho rozměry jsou 3,04 x 7,14 metrů a při výrobě (stavbě a vybavování interiéru) bylo použito 1800 kg mykokompozitu. Substrát byl pěstován celkem 21 dní a poté se zpracovával 3 měsíce. Příprava materiálu na bázi podhoubí tedy zabrala celkem 4 měsíce. Rozměry i konstrukce domu byly upravené tak, aby s ním bylo možné jednoduše manipulovat a převážet jej v rámci plánované putovní roadshow. Celý itinerář roadshow bude k dispozici na www.inovaceodburinky.cz. Využití vidí jeho tvůrci buďto v podobě glampingového objektu, nebo jako komunitního centra v parcích městské zástavby. Dům vznikl pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka. SAMOROST není jenom experiment, ale již reálný krok k ekologičtějšímu stavebnictví. Podhoubí jako stavební materiál vykazuje minimální uhlíkovou stopu, biologickou rozložitelnost a výrobu s nízkou energetickou náročností. Studie UCEEB potvrzuje jeho výhody oproti tradičním materiálům, především z hlediska udržitelnosti a recyklovatelnosti. „Zjistili jsme, že produkce mykokompozitu působí téměř 20krát nižší potenciální dopad na změnu klimatu než výroba extrudovaného či pěnového polystyrenu. Potenciál globálního oteplování (GWP, vyjádřený v kg CO2 ekv. na kg izolační desky) je u mykokompozitu 0,17, zatímco u extrudovaného polystyrenu je tato hodnota 4,15 a u pěnového polystyrenu 4,56,“ vysvětlil Jan Pešta z UCEEB a dodal: „Navíc s ohledem na spotřebu fosilních surovin – v indikátoru ADP-fosilní paliva má mykokompozit mnohem nižší potenciální dopad než polystyren. Hodnota potenciálu úbytku surovin pro fosilní zdroje (ADP-fossil) je u mykokompozitu 5,18 MJ/kg, zatímco u extrudovaného polystyrenu 88,9 a u pěnového polystyrenu 95,9.“ V dubnu 2023 se začala hledat vhodná cesta implementace materiálu na bázi podhoubí do stavebnictví, za projekt se postavili Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka) a spolek MYMO.Rok 2023 byl rokem hmoty a designu, kdy odborníci zkoumali mykokompozit a provedli řadu testů, aby si ověřili jeho vlastnosti.Výsledky testování přinesly zásadní informaci, že právě mykokompozit může ve stavebnictví nahradit neekologické materiály (např. polystyren), které jsou jinak běžně užívané.Vrcholem roku 2023 byla výstava nábytku a interiérových doplňků vyrobených právě z mykokompozitu na mezinárodním festivalu Designblok. Bylo tak potvrzeno, že mykokompozit má své místo i v designu.V roce 2024 zástupci projektu oznámili, že zahájili výrobu domu SAMOROST, který bude demonstrací možností zapojení mycelia v udržitelném stavebnictví. Dům byl hotov na konci roku a na začátku roku 2025 byl poprvé představen veřejnosti.Vytvoření domu SAMOROST podpořil ministr životního prostředí Petr Hladík udělením záštity.Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny, MYKO, UCEEB
