Není to ale až tak jednoduché. Uvádí se, že je vhodnější vysazovat opadavé druhy na stranu jižní, jihozápadní a jihovýchodní (například přísavník), jelikož ty v zimě uvolní cestu slunečním paprskům a zeď tak může být občasně zahřívána. V létě však budou účinnou izolací před horkem. Je to ale jen teorie. V zásadě může být celý dům porostlý stálezeleným břečťanem, byť je doporučován hlavně na stranu severní, a nic tím nepokazíme. Navíc si nemůžeme namlouvat, že zelená fasáda dovede plnohodnotně nahradit kvalitní zateplovací systémy. Domy oblečené do zelených rostlin vypadají lákavě, ovšem pokud bychom se rozhodli o vertikální „zahradu,“ sáhneme si hluboko do peněženky. Proto jsou velice oblíbené právě popínavé rostliny. Jde o zásadní kompromis. Zeleň na stěnách máme a v případě stálezelených popínavých dřevin (nejčastěji břečťanu) po celý rok, přičemž nemusíme zaplatit dokonce i nic. Břečťan si snadno vypěstujeme tak, že jej nastříháme v lese, kde se pne po kmenech stromů, necháme ve výživném roztoku zakořenit a vysadíme. Stejně tak není složité ani získávání druhů opadavých. Popnutím domu rostlinami skloubíme dovednosti lidské architektury s tou, jakou se pyšní rafinovaná příroda. Popínavky se doslova stanou součástí konstrukce domu. Přednosti popínavých rostlin na fasáděZásadní předností popínavých rostlin na fasádě je právě ochrana fasády, respektive omítky. Obzvláště povětrnostní vlivy díky popínavým rostlinám na omítku nedosáhnou. Vedle toho popínavky tvoří vzduchovou izolační vrstvu a výborně tak regulují výkyvy teplot. A existují i staleté důkazy v podobě historických budov porostlých popínavými rostlinami, kdy je fasáda pod nimi stále v dobrém stavu. Nejčastější mýtusNejčastějším mýtem je častější pronikání hmyzu do interiéru. Hmyz se naopak drží v rostlinách a určitě neproniká do interiéru častěji než u rostlinami nepokrytých staveb.Zásadní nevýhodaZásadní nevýhodou je u popínavých rostlin je pouze fatálnost vašeho rozhodnutí. Pokud se rozhodnete pro stálezelený břečťan, těžko se po letech rozhodnete pro opak. Obzvláště břečťan (nejčastěji Hedera helix) a také přísavník trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata) vytvoří přísavky a přísavné kořeny, které lze z povrchu omítky odstranit jen těžko. Na druhou stranu ale neproniknou do struktury omítky a pod její povrch, proto je lze odstranit oškrabáním, je to ale pracnější. Jak rychle fasáda obroste?Například přísavníkem za cca 7 let, břečťanem to bude trvat déle. Záleží také na podmínkách, jaké rostliny mají. Před výsadbou obohatíme půdu vedle stěny humusem a při pěstování je vhodné přihnojovat průmyslovými hnojivy. Odstraňujeme odpadávající a převislé výhony a výhony stříháme okolo oken a dveří. Pokud již popínavky dosáhly okraje střechy a my je chceme pustit ještě dál, je třeba pravidelně čistit okapy. Obzvláště opadavé druhy (např. přísavník) nadělají na podzim spoustu nepořádku. Ovšem nádherné proměňování barev jejich listů až do temně šarlatové za to stojí. Za vhodných podmínek dokonce vytvoří modrající hrozny plodů podobné vinné révě. A skutečně jsou tyto rostliny s révou příbuzné, lidově se jim též říká „psí víno.“ V teplejších oblastech můžeme vysadit také náročnější z břečťanů - břečťan kavkazský (Hedera colchica).Rostliny, které vyžadují oporuPo konstrukcích (např. treláži) se nám může pnout například vistárie, přísavník pětičetný, trubač, plamének, zimolez, rdesno a další druhy. Konstrukci jednoduše ukotvíme k fasádě a vše ostatní si už vysazené rostliny obstarají, nemusíme je nijak přivazovat. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com