„V letošním roce s námi mohou lidé zcela zdarma navštívit o víkendu 109 běžně nepřístupných budov a areálů. Jsou to místa, která pravidelně míjíme, aniž bychom měli šanci zjistit, co se skrývá za jejich fasádami a ploty. Nejen, že mezi nimi najdeme skvosty pražské architektury a designu, ale lidé se také na komentovaných prohlídkách dozví fascinující příběhy, které často stojí za jejich realizacemi, ať už se jedná o historické budovy, rekonstrukce, či moderní projekty. Díky nim a pestrosti architektury, kterou Praha nabízí, se můžeme na chvíli zastavit, zamyslet a užasnout,“ řekla ředitelka festivalu Klára Veselá před jeho zahájením. Festival Open House Praha byl určen pro širokou veřejnost, jeho mottem bylo Architektura pro všechny. Vstupy do budov o víkendu byly zdarma a organizátoři se zaměřili na co největší bezbariérovost programu pro různé skupiny obyvatel. Víkendový program nabídl speciální prohlídky pro děti, dále pak osoby se sluchovým či zrakovým postižením a nezapomněl ani na cizince dlouhodobě žijící v Praze.Do festivalu se zapojily kromě majitelů, zaměstnanců a správců budov i stovky dobrovolníků. „Naši dobrovolníci tvoří nadšenou komunitu lidí všech generací a pomáhají nám nejen se samotnou přípravou akce, ale zejména s její realizací. Provádějí a koordinují provoz v otevřených budovách, fotografují nebo podávají návštěvníkům informace. Abychom mohli otevřít všechny prostory, potřebujeme letos více než 500 dobrovolníků, proto náš nábor probíhá do poslední chvíle,“ řekla koordinátorka dobrovolníků Renáta Hajnová. Do dobrovolnického programu bylo možné se přihlásit (www.openhousepraha.cz/dobrovolnici). Organizátoři připomněli architekta Karla Pragera, jednoho z nejvýznamnějších českých architektů 2. poloviny 20. století, od jehož narození v létě uplyne 100 let. V programu byly zastoupeny jeho realizace z různých období. Návštěvníci se mohli poprvé podívat do bývalé pobočky Komerční banky na Smíchově, vysokoškolského areálu z 90. let v Jinonicích nebo zákulisí Nové scény ND, která letos slaví 40 let od otevření. „Opět nabídneme k návštěvě technickou stavbu centrální kotelny Všeobecné fakultní nemocnice nebo areál Pragerových kostek v Emauzích, kde se v rámci doprovodného programu uskuteční debata o tom, jak přistupovat k rekonstrukcím staveb vzniklých ve 2. polovině 20. století, včetně vzpomínky na Karla Pragera,“ upřesnila kreativní ředitelka Andrea Šenkyříková před akcí. Výraznou architektkou tohoto období je také Věra Machoninová, která letos v září oslaví významné jubileum. Její tvorba ve stylu brutalismu byla zastoupena v programu administrativní budovou Teplotechny a obchodním centrem DBK (dříve Dům bytové kultury), které je považováno za jedno z vrcholných děl poválečné architektury u nás. Třetím architektem, jemuž byl letošní program věnován, je Antonín Viktor Barvitius, který se narodil před 200 lety. Při této příležitosti byly zpřístupněny Gröbeho vila v Havlíčkových sadech, Lannova vila v Bubenči a kostel sv. Václava na Smíchově. „Působivá bazilika patří k nejvýznamnějším příkladům české novorenesanční architektury u nás. Dominantou interiéru je Barvitiův hlavní oltář z několika druhů kararského mramoru nebo netradiční dřevěný zlacený kazetový strop,“ lákala Klára Veselá. Doprovodný program se věnoval i architektově funerální tvorbě. Jednou z 27 novinek programu byl i bývalý hotel Intercontinental, který v současné době prochází finální fází rozsáhlé rekonstrukce a již brzy bude jeho provoz obnoven pod názvem Fairmont Golden Hotel Prague. Renovace proslulé brutalistické stavby probíhá pod vedením architektů ze studia TaK Architects, autorů oceňované rekonstrukce Bubenské 1. Jelikož v budově stále probíhají stavební práce, vstup do tohoto objektu byl možný pouze po předchozí registraci. Letos poprvé se také pro veřejnost po rozsáhlé rekonstrukci otevřela administrativní a odbavovací budova mezinárodního Letiště Václava Havla, Terminál 4, nejstarší část pražského letiště určená pro vládní delegace. Funkcionalistická budova z návrhu architekta Adolfa Benše získala ihned po svém dokončení v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Lidé se podívali do prezidentského či vládního salonku a vstoupili do míst, která na našem území přivítala amerického prezidenta Baracka Obamu nebo papeže Jana Pavla II. Z vládních budov byla poprvé v rámci festivalu zpřístupněna i monumentální budova Ministerstva dopravy ČR na nábřeží Ludvíka Svobody, bývalé sídlo Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Návštěvníci nahlédli nejen do reprezentativních a zasedacích místností nebo kanceláře ministra dopravy, ale také do prostoru bývalých bytů nejvyšších představitelů KSČ a do podzemního krytu. Festival otevřel také brány Nostického paláce, pozdně barokního sídla Ministerstva kultury ČR, kde byla k vidění pracovna ministra, galerie, kulečníkový sál nebo kaple. Zajímavou kapitolu v programu představily letos úspěšné konverze industriálních objektů. V areálu Branického pivovaru se podařilo přetvořit jednu z budov na Dům tanečního umění, v bývalé továrně Bratři Vinopalové na výrobu leteckých palubních přístrojů v Modřanech budou luxusní lofty Vanguard Prague pro bydlení, v tovární hale Breitfeld-Daněk v Karlíně lidé zažili čilý novinářský ruch mediálního domu Economia, v sousedním objektu Machine House byl k nahlédnutí architektonický ateliér studia QARTA Architektura a v trafostanici Smíchov výstavní síň 400 ASA Gallery. Nový rezidenční projekt se připravuje v průmyslovém areálu KOH-I-NOOR ve Vršovících, ve kterém ještě donedávna sídlila výroba věhlasných stiskacích knoflíků. Prázdná továrna lákala zejména milovníky urbexu. Koho zajímají novostavby, měl možnost se vypravit do Vysočan, kde letos vyrostlo ústředí společnosti Blum a svým pojetím odkazuje k industriální historii místa. Vzdušnou čarou na druhém konci Prahy se lidé mohli podívat do cenami ověnčeného Centra Bořislavka ve Vokovicích, kde se moderní architektura potkává s uměním. Na Ruzyni, nedaleko zmiňovaného Terminálu 4, měli lidé možnost se dozvědět více o budově neobvyklého „padajícího“ tvaru, kde se nachází showroom elektrokol. Na břehu Vltavy v Holešovicích roste rozsáhlý multifunkční areál Port7, který má ambice stát se pulzujícím srdcem této čtvrti. O kousek dále pak mohli lidé sledovat, jak se někdejší libeňský brownfield u slepého ramene Vltavy postupně proměňuje v moderní administrativní čtvrť. Zde bylo možné prozkoumat nedávno dokončenou budovu DOCK IN FIVE, která byla postavena s ohledem na mezinárodní standardy environmentální udržitelnosti. V programu festivalu si každý přišel na své. Ti, kdo se nebáli výšek, mohli vystoupat na několik vodárenských věží nebo střechy a terasy výškových budov, například do 27. patra budovy bývalého Motokovu na Pankráci (dnes City Empiria). Otevřela se také celá řada škol a vzdělávacích institucí, historické paláce, designové kanceláře, hotely, a dokonce i krematorium. Mezi letošní zajímavosti patřil Keramický salonek od Jana Kotěry nacházející se v sanatoriu Všeobecné fakultní nemocnice nebo historické loděnice v Podolském přístavu – loděnice Českého Yacht Klubu, jednoho z nejstarších jachetních klubů ve střední Evropě, který letos slaví 130 let od založení a plovoucí loděnice TJ Tatran Praha. Většina budov (a prostorů) byla otevřena po oba víkendové dny od 10 do 18 hodin. Konkrétní časy zpřístupnění a další informace (např. o bezbariérovosti) lidé našli na www.openhousepraha.cz/festival-2023. Vstup do budov byl zdarma. Bývalý hotel Intercontinental je stále v režimu stavby, a proto bylo nutné se na prohlídku objektu předem registrovat. Registrace byly spuštěny na začátku května. Vstup do všech ostatních budov byl bez registrace. A kdo to nestihl, může se nyní pokochat alespoň fotografiemi a videem.