Halézie (Halesia) je pojmenována podle anglického přírodovědce Stephena Halese, autora skvělého díla Vegetable staticks. Jde o malý rod opadavých velkých keřů a nebo malých stromů, které řadíme do čeledi sturačovité (Styracaceae).Tyto řídce stavěné opadavé keře a nebo stromy (mohou vyrůst do výška 5 až 20 metrů, vzácněji až 39 metrů) mají střídavé jednoduše oválné listy, dlouhé 5 až 16 cm a široké 3 až 8 cm. Jejich květy jsou převislé, bílé a nebo narůžovělé, každý květ je dlouhý 1 až 3 cm a ve svazečku najdeme 3 až 5 kvítků. Plody jsou kulaté suché peckovice dlouhé 2 až 4 cm a se dvěma nebo čtyřmi úzkými podélnými žebry či křídly. Zástupci rodu jsou halézie dvoukřídlá (Halesia diptera), halézie karolínská (Halesia carolina) a halézie stromovitá (Halesia monticola). Halézie dvoukřídlá se od ostatních nejvíce liší svými dvoukřídlými plody, ostatní druhy je mají čtyřkřídlé. Nejvyšším druhem je (jak název napovídá) halézie stromovitá, kterou dokonce najdeme v národního parku Great Smoky Mountains v Severní Karolíně vysokou 39 metrů. Halézie je ve světě velice populární ozdobný keř a nebo strom, ovšem u nás na ni narazíme zřídka. Hodí se nejčastěji do velkých zahrad a parků, přičemž vyšlechtěny byly i formy převislé. Halézie kvetou brzy na jaře a na podzim jim opadá listí. V našich podmínkách přitom můžeme pěstovat všechny 3 zmíněné druhy. Rostou přitom na slunci i v polostínu, preferují propustnou a humózní půdu, která je dobře zásobena vodou. Nesnáší zásadité prostředí, pH vyžadují neutrální až kyselé. Halézie se nejlépe množí dřevitými a bylinnými řízky, ale i semeny, která stačí na podzim vysít do volné půdy. V zimě si můžeme sazeničky připravit v nádobách v nevytápěné místnosti. Dalšími možnostmi jsou očkování, hřížení a kopčením. Jde o medonosné keře až stromy, konkrétně halézie karolínská dorůstá výšky až 7,5 metru a šířky až 6 metru. Vyžaduje proto okolo sebe dost místa. Konkrétně oblíbený kultivar 'Uccon Wedding Bells' například nabízí výrazně větší a hojnější květy, než je u halézií zvykem. Květy mají tvar zvonku a najdeme je na rostlinách od dubna do května. Zelené listy na podzim žloutnou. Zajímavá a zdobná je též kůra stromů svým výrazným rýhováním. Jde o perfektní druh pro kombinaci s rododendrony a azalkami. Velice zajímavá je i samotná čeleď sturačovité (Styracaceae) z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Jde o dřeviny s jednoduchými střídavými listy a nejčastěji bílými květy, které jsou rozšířené v Asii a Severní i Jižní Americe. V Evropě je pak tato čeleď zastoupena jediným původním druhem, sturačem lékařským. Kromě halézií jsou u nás pěstovány jako okrasné druhy také sturače a sturačníky. Na rtozdíl od halézií jsou sturačovité většinou stálezelené. Mají střídavé jednoduché listy a charakteristické je pro ně odění z hvězdovitých nebo šupinovitých chlupů. Kůra je často šedá a typicky hladká (zde se halézie opět liší) a při poranění roní pryskyřici. Listy jsou celokrajné nebo výjimečně laločnaté, případně se zuby zakončenými žlázkou. Mají zpeřenou žilnatinu a jsou bez palistů. Květenství jsou vrcholová nebo úžlabní. Na sturačovitých najdeme hrozny, laty a nebo vrcholíky, řidčeji jsou květy jednotlivé a nebo ve svazečku (halézie). Květy jsou pravidelné, nejčastěji oboupohlavné. Kalich mají zvonkovitý a zcela nebo částečně srostlý se semeníkem, se 4 nebo 5 lípy či laloky. Koruna je obvykle bílá, výjimečně žlutá a nebo růžová. Naejčastěji je koruna květu z pěti bazálně srostlých lístků. Plodem je převážně jednosemenná peckovice nebo tobolka. Semena jsou u některých zástupců okřídlená. Tato čeleď zahrnuje celkem cca 160 druhů v 11 rodech, z nichž největším je rod sturač (Styrax), který nabízí 120 druhů. Centrum rodové diverzity najdeme ve východní a jihovýchodní Asii, mimo ni se pak vyskytují jen 2 rody, halézie (Halesia) a sturač (Styrax). Zástupci se vyskytují v různých typech lesů, v tropech pak většinou ve vyšších polohách, kde je chladněji. Ve venkovních expozicích našich botanických zahrad najdeme především sturač japonský (Styrax japonicus), sturač okrouhlolistý (Styrax obassia), halézii karolínskou (Halesia carolina), halézii stromovitou (Halesia monticola), sturačník vrcholičnatý (Pterostyrax corymbosa), sturačník chlupatý (Pterostyrax hispida) a druh Sinojackia xylocarpa. Přehled rodů čeledi sturačovité: Alniphyllum, Bruinsmia, Changiostyrax, Halesia, Huodendron, Melliodendron, Parastyrax, Perkinsiodendron, Pterostyrax, Rehderodendron, Sinojackia a Styrax (včetně Pamphilia).
