Realizace základové desky pro dřevostavbu samozřejmě vychází z kvalitně vypracovaného projektu, který musí být při stavbě důsledně dodržen. Pro vytvoření projektu základové desky bude projektant potřebovat řadu podkladů (geologie, hydrogeologie, radonová zpráva atd.). Důležitá je velikost, umístění a orientace pozemku, únosnost jeho podloží, výskyt spodních vod a radonu. Nejproblematičtější jsou poddolované pozemky, kde základy vyžadují speciální výztuže, případně odvodnění a větší ochranu před radonem. Náročnější jsou zde i zemní práce. Položme si ale nejprve základní otázku - co to vlastně jsou základy? Jde o konstrukce, které přenášejí veškeré zatížení vrchní stavby do základové zeminy (podloží stavby) prostřednictvím základové spáry. A základová spára je rozhraním mezi základy a základovou půdou. Základy musí být navržené a provedené tak, aby toto zatížení přenesly bezpečně, aby byly stabilní a jejich „sedání“ bylo rovnoměrné. Selhání základů by se projevilo deformacemi a jinými poruchami stavby včetně samotných základů. A na 100% platí, že případné opravy chybně realizovaných základů jsou komplikované a drahé. Základy, tedy základové spáry, se realizují do nezámrzné hloubky (ta je v ČR 800 až 1400 mm podle lokality) a tuto hloubku vždy stanoví projektant ve spolupráci s geologem. Pro stanovení hloubky základové spáry je zásadní především zatížení horní stavbou, nadmořská výška, mrazová oblast a druhy a únosnost zemin na staveništi. Všimněte si, že jsme použili pojem základy a nikoli základová deska. Pojem základová deska se totiž většinou používá mylně. Nejčastěji jde o založení stavby na základových pasech, které jsou doplněny o podkladní beton. Na první pohled to jako deska vypadá, ale o desku nejde v pravém slova smyslu. Podkladní betony, o které jsou základové pasy doplněny, totiž mají sílu pouze 100 až 150 mm, zatímco pasy jsou hluboké nejčastěji 800 mm. Podkladní betony se přitom vždy provádějí až nad základovými pasy, přičemž přesnou tloušťku podkladního betonu a jeho vyztužení opět stanovuje projektant a uvádí je do prováděcího projektu. Tloušťku podkladního betonu ovlivňuje především výška hutněných násypů pod podkladními betony, vzdálenosti základových pasů (tzv. světlé rozpony mezi základovými pasy) a zatížení, které na podkladní betony působí, resp. bude působit. Zatímco „pravá“ základová deska představuje plošné založení stavby na silné železobetonové desce. Její tloušťka je projektantem stanovena podle zatížení a únosnosti zeminy od 200 mm výše. Základová deska pod sebou většinou nemá žádné středové základové pasy, většinou má jen pasy obvodové, které jsou založené do nezámrzné hloubky. A jejich funkce je obvykle jediná – ochrana desky před zvedáním jejích okrajů následkem mrazů.Zakládání budov na základové desce bývá dražší než založení na základových pasech doplněných o podkladní beton. Z toho důvodu se k „pravým“ základovým deskám přistupuje jen výjimečně, například při složitých základových poměrech na staveništi. Stává se, že developeři prodávají i parcely, které jsou na nekonsolidovaných navážkách a to je vážný problém. Zde pak pomůže pouze základová deska s obvodovými základovými pasy. Základová deska může být dokonce plovoucí, ta je uložena na vrstvě z kameniva, granulátu a nebo pěnového skla, čili na izolaci zajišťující ochranu před mrazem a zabraňující zvedání okrajů desky. Štěrkové dno musí být uložené v nezámrzné hloubce, v případě pěnoskla může být základová spára mělčí, jelikož granulát z pěnoskla tepelně izoluje. Zásypy musí vždy přesahovat alespoň 800 mm přes půdorys stavby do všech směrů a základová spára, tedy celý výkop, musí být důsledně a spolehlivě oddrenážována. Jde o nejdražší možný typ základů, resp. základové desky. Plovoucí základové desky najdeme nejčastěji u pasivních domů, není to však podmínka pro stavbu pasivního domu. Nejlevnějším řešením jsou základové patky, ovšem toto řešení není u rodinných domů obvyklé. Základové patky přenášejí zatížení horní stavby centricky. Mají proto nejčastěji čtvercový tvar a vyžadují dostatečně únosnou a stejnorodou půdu v rozsahu celého podloží. Patky se používají jen u menších staveb a zároveň musíme počítat s nosným podlahovým roštem a vyšší vrstvou izolace podlah. Posledním a nejlevnějším řešením jsou zemní vruty. Tyto dlouhé ocelové vruty se pomocí techniky šroubují do země a v konečném důsledku fungují jako betonové patky. Opět je toto řešení vhodné jen pro menší stavby a projekt dřevostavby musí být této technologii přizpůsoben. Určitě nemá smysl, aby se stavebník pouštěl svépomocí ani do výběru dodavatele základů pro svou dřevostavbu. Ideální je při výběru již spolupracovat třeba s technickým dozorem investora. Určitě nekoukáme na nejlevnější nabídku a při poptávání dbáme na důsledné dodržení podmínek projektu. Určitě nemá smysl vybírat firmu, která se zabývá jakýmikoli stavebními pracemi, které si právě nasmlouvala, zaměřte se na specialisty na základy domů a nebo stavby domů včetně základů. A o odborné úrovni dodavatele odpovídá často také úroveň zpracování cenové nabídky, stejně jako vyšší cena. Společnost realizuje jakékoli základy, od jednoduchých základových desek až po náročnější zakládání staveb ve složitém terénu či suterénních staveb. V rámci zemních prací zajišťuje napojení na veřejné síťe a uložení jímek pro septiky, vodovoní šachty, vsakovací jímky, akumulační nádrže dešťové vody apod. Cena základové desky se pohybuje od 1.600,- Kč za m2 v rovném terénu s běžným geologickým podložím.Zdroj: www.stavebniservisslaba.cz