Voděnka (Tradescantia zebrina), jinak též podénka, patří mezi oblíbené pokojové rostliny již dlouhá léta. Ocení ji hlavně zaneprázdnění lidé, ovšem hodí se do každé domácnosti. Vaše voděnka bude stále stejně krásná, i když na ni občas úplně zapomenete, nebo odjedete na dovolenou. Není náročná na stanoviště, zálivku, substrát, ani hnojení. Nevadí jí ani tmavý kout, ani nižší teploty (zimu však venku nepřežije). Na první pohled sice nejde o hvězdu filmových pláten, ale i přes svou nenápadnost a nenápadnost svých květů vás voděnka nakonec přesvědčí.Voděnky sice pochází z Mexika, ovšem exotického vzhledu se u nich nedočkáte. Do Evropy se tyto rostliny dostaly pravděpodobně v 16. století, kdy je přivezli Drakeovi korzáři, načež voděnku pěstoval zahradník na královském dvoře John Tradescant jako první zelenou poléhavou rostlinu. A po sobě ji též pojmenoval. Tehdy měla voděnka zelené listy střídavě posazené na dlouhém stonku rostoucím převisle, nikoli pnoucím se. Drobnými bílými květy na sebe tehdy upozornil druh voděnky bílé (Tradescantia albiflora).Od té doby bylo vyšlechtěno mnoho odrůd voděnky, ovšem právě voděnka bílá patří stále k nejoblíbenějším, konkrétně kultivar „Albovittata“ s bíle proužkovanými listy, „Aurea“ s téměř žlutými listy, druh Tradescantia cerinthoides, který má na rubu listy červené. Zajímavá je také odrůda „Variegata“ s listy zeleně krémovými a proti světlu růžovými. Do rodu Tradescantia byly navíc zařazené i některé příbuzné druhy, například rod Setcreasea a Zebrina, ovšem rod Setcreasea je o něco náročnější. Zato rod Zebrina umožňuje pěstování i v pouhé sklenici s vodou. Voděnky jsou okrasné především svými listy. Jejich největší předností je kromě nenáročnosti i snadné množení. Co se týká stanoviště, snese místo světlé i tmavé, nikdy ale ne přímé slunce. Odrůdy s kresbou na listech a odrůdy červenolisté potřebují světla více. Ideální teplota je pro voděnky v létě 18 až 22 ° C, v zimě 16 až 18 °C.Substrát je dobré udržovat ve vegetačním období rovnoměrně vlhký, pokud ale zapomeneme zalít, nic se neděje. Voděnkám vyloženě vadí dlouhodobé přemokření, ovšem některé kultivary lze na druhou stranu pěstovat i ve sklenici s vodou. V zimě zaléváme méně, což se ale týká většiny pokojových rostlin. Voděnky mají rády rosení a tedy vyšší vzdušnou vlhkost, ale obejdou se bez něj. V létě můžeme do zálivky přidat jednou týdně hnojivo.Mladé rostliny rostou vzpřímeně, až později se začnou prodlužovat jejich výhony, načež budou viset přes okraj nádoby. Starší voděnky již ztrácejí svůj lesk a proto bývají nahrazovány novými, vypěstovanými z vlastních řízků. Voděnky se tedy rozmnožují velmi snadno stonkovými řízky, které pouze vložíme do sklenice s vodou a po zakořenění vysadíme do květináče. Jako substrát je ideální směs vlhké rašeliny a písku. Nejlepší je odebírat řízky, ale též přesazovat, na jaře. Ovšem čas máme až do konce léta. Voděnky mají ještě jednu výbornou vlastnost – vyhýbají se jim škůdci i choroby. Jedině snad s výjimkou štítenek ve velmi suchém prostředí. Pokud rostlina ztratí kresbu či vybledne zeleň listů, je to způsobeno nedostatkem světla, případně přehnojením. Rostlinám v přemokřeném substrátu mohou začít uhnívat kořínky.Květů se u voděnek dočkáme na konci zimy a na jaře, pouze Setcreasea purpurea kvete celé léto. Voděnky je ideální pěstovat v závěsných nádobách, případně jako výsadbu pod hrnkové rostliny, jelikož voděnky jsou plazivé. Uplatnění též najdou na visutých zahradách a jako součást nástěnných živých aranží. Nepohrdnou ampulí ani kokedamou, ale ani truhlíkem s letničkami, na zimu je však musíme přemístit do bytu.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com