Klub českých turistů založil po světové výstavě v Paříži Družstvo pro výstavbu rozhledny a začala veřejná sbírka peněz. Původní rozpočet činil 32 000 zlatých, nakonec však věž byla téměř dvakrát tak drahá.Pozemek poskytl tehdejší pražský magistrát a jedna z dnes neodmyslitelných dominant Prahy, Petřínská rozhledna, byla postavena v rámci Jubilejní výstavy už v roce 1891. Tehdejší nadšenci ji stavěli skutečně jako volnou kopii pařížské Eiffelovy věže, ale v poměru 1:5. Rozhledna je vysoká 58,70 metrů, její vrchol je ve stejné nadmořské výšce jako vrchol slavné Eiffelovky a vede na něj celkem 299 schodů. Z rozhledny máte jako na dlani nejen celou Prahu, ale za jasného počasí a skvělé viditelnosti i téměř celé Čechy. Obrazně samozřejmě, abyste si je mohli prohlédnout opravdu celé, potřebovali byste dalekohled s mnoha čočkami. Petřínská rozhledna, jejímž symbolem je třešňový květ, se stala v roce 1891 pyšným zakončením starobylého vrchu Petřín. Sady na úpatí Petřína rozkvetou každé jaro bílými a růžovými květy třešní a 1. května se tradičně chodí pod tyto třešně políbit zamilovaní. Jistá popová zpěvačka pojala tento zvyk po svém - a to dokonce tak, že videoklip ke známé písni se ve své době nesměl v televizích vysílat před 22:00. Na prchavé třešňové květy i sliby lidské lásky shlíží socha Karla Hynka Máchy, autora romantické balady Máj. Samotná rozhledna je denně se soumrakem osvětlena a září do dáli až do svítání. Místo pro stavbu rozhledny bylo vybráno v nadmořské výšce 324 metrů nad mořem a její celková výška byla spočtena tak, aby vrchol přesně odpovídal nadmořské výšce vrcholu věže Eiffelovy. Když to tedy sečteme, vrchol pařížské dominanty se dere do oblak ve výšce 382,7 m. n. m., stejně jako vrchol Petřínské rozhledny. Stavbu rozhledny urychlilo pořádání Zemské jubilejní výstavy v Praze v roce 1891. Již v roce 1890, tedy rok po světové výstavě v Paříži, byla provedena projektová příprava a zajištěny potřebné finanční prostředky. V březnu 1891 se začalo s výstavbou podle návrhu architekta Vratislava Pasovského a konstruktérů ing. Františka Prášila a ing. Julia Součka z Českomoravské strojírny. Již 28. července 1891 byla stavba zkolaudována a 20. srpna 1891 byla rozhledna slavnostně otevřena. Rychlost výstavby to byla i na tehdejší dobu nevídaná, nebo ne? Možná se až my dnes s významnými stavbami tolik ploužíme? Rozhlednu tvoří lehká osmiboká příhradová ocelová konstrukce, na kterou bylo třeba 175 tun železa. Osm ramen konstrukce konstruktéři zakotvili v mohutných kamenných blocích ve vrcholech osmiúhelníku, jehož úhlopříčka měří 21,65 metru. Vyhlídková kabina, ke které vede zmíněných 299 schodů, je ve výšce 51 metrů nad terénem. Podle přeměření v roce 2021 je celková výška rozhledny 58,70 metrů k nejvyššímu bodu původní a dodnes dochované konstrukce (pyramidální konstrukce nad střechou nejvyšší vyhlídkové plošiny). Ve dvaceti metrech prvního patra byla zbudována krytá vyhlídková terasa s ochozem a na střeše rozhledny byla původně umístěna stylizovaná koruna s vlajkovou žerdí. Uprostřed rozhledny je umístěn tubus, kterým se pohybuje kabinový výtah. Dříve vozil návštěvníky na vyhlídku výtah určený šesti osobám, který měl nejprve plynový pohon, až později elektrický. Přízemní pavilon rozhledny sloužil dříve jako restaurace. A dokonce již v roce 1891 poprvé zazářilo z rozhledny elektrické světlo. Na nejvyšším místě (u koruny rozhledny) byla umístěna oblouková lampa, a ta vydávala podle dobového tisku tak silné světlo, že se v okolí rozhledny dalo po setmění pohodlně číst. S výstavbou rozhledny si lidé kladli otázku, jak návštěvníky dopravit na vrchol Petřína, aby se nemuseli pachtit do prudkého kopce a pak ještě po mnoha schodech. Rozhodnutí padlo na kolejovou lanovou dráhu, práce na ní začaly takřka souběžně s realizací věže a podobné to bylo i s jejím dokončením. Výstavby lanovky se ujala firma Reiter & Štěpán a na svou dobu velice moderní vozy dodala smíchovská firma Ringhoffer. Již 25. července 1891 byla uskutečněna první jízda. Trasa lanové dráhy byla tenkrát dlouhá necelých 400 metrů a končila nad Nebozízkem. Stavebního prostoru bylo na Petříně dost a dost, obzvláště na konci 19. století. A tak se není co divit, že Klub českých turistů, který stál za nápadem postavit rozhlednu a lanovou dráhu, zde také chtěl mít něco, co by bylo bytostně jen a jen jeho. Byl proto rok po skončení Jubilejní výstavy postaven výstavní pavilón Klubu českých turistů. Vlastně jde o napodobeninu zaniklé gotické vyšehradské pevnostní brány Špička, která byla stavěna podle projektu architekta Antonína Wiehla. Uvnitř bylo instalováno dioráma bratří Liebscherů, čili obraz s plastickým popředím, které představovalo bitvu o Karlův most z konce třicetileté války (1648) mezi švédským vojskem a pražskými studenty. V roce 1893 přibyl zábavný labyrint z pětatřiceti zrcadel. Až teprve v 60. letech 20. století přibylo dalších čtrnáct různě zkreslujících zrcadel a na světě bylo jméno Zrcadlové bludiště. I Petřínská rozhledna má své historické minely, 5.7. 1938, kdy se v Praze konal sokolský slet, došlo nejspíše ke zkratu a začalo hořet uvnitř výtahové kabiny. Následkem požáru byla poškozena horní část rozhledny, načež bylo třeba ji částečně přestavět. Pasažéři byli při požáru zachraňováni, ale nikomu se nic nestalo. V březnu 1939 si Adolf Hitler prý přál rozhlednu zbourat, protože měla údajně kazit výhled z Pražského hradu. Na hradě totiž přespal. Naštěstí zbourána nebyla. 1. května 1953 byl na rozhledně uveden do provozu televizní vysílač, kvůli kterému byl zrušen výtah. Tubus výtahu totiž vyplnily kabely a napáječe. Celá věž byla navíc předána spojům a místo královské koruny byla na vrcholu rozhledny umístěna televizní anténa, později pak anténní nástavec tubusu. Návštěvníkům rozhledny zbyla pouze obě schodiště a horní vyhlídková kabina. V září 1979 byla rozhledna dokonce uzavřena. Důvodem byl havarijní stav tubusu a schodiště. Tím však minely končí. V roce 1991 se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava. A právě k této příležitosti proběhly nezbytné základní opravy a věž byla veřejnosti opět otevřena. Od roku 1999 pak probíhala dvouletá rekonstrukce rozhledny, která však byla prováděna většinou za provozu, nebylo proto třeba rozhlednu zcela uzavřít. Při této generální rekonstrukci byla postupně rozebrána stará dřevěná schodiště a nahrazena novými z kvalitního dřeva. Byl také osazen nový tubus a do něj umístěn výtah pro invalidy a starší osoby. Výtah dnes jezdí do horní vyhlídkové kabiny. Místo někdejšího obedněného balkonu byl ve výšce 20 metrů vytvořen elegantní ochoz přístupný i invalidům. Do dnešních dnů slouží rozhledna v tomto stavu od 24. března 2002. Od roku 2020 je ve správě firmy Prague City Tourism. I lanová dráha se dočkala postupného zvelebení. Ve 20. století dokonce prošla několika etapami modernizace, ta druhá však byla vynucená přírodní katastrofou. První modernizace proběhla v roce 1932, dráha byla elektrifikována a trasa prodloužena do dnešní délky. 7. června 1965 došlo na Petříně k sesuvu půdy, který narušil těleso lanovky a zbortil koleje. Bohužel trvalo dalších 20 let, než petřínská lanovka znovu zahájila svůj pravidelný provoz (15. června 1985). Tato dnes nejznámější pařížská dominanta byla postavena v letech 1887 až 1889. Až do roku 1930, kdy byla dokončena stavba Chrysler Building, byla nejvyšší stavbou světa (300,65 metrů). Postavena byla při příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a zároveň Světové výstavy, která se konala v roce 1889 právě v Paříži. České turisty stavba sice tenkrát nadchla, ale obyvatelé Paříže ji vesměs nenáviděli. Původně měla dokonce stát jen 20 let (do roku 1909), jelikož se však stala významnou meteorologickou stanicí a později rozhlasovým a televizním vysílačem, pokusy o zbourání věže byly vždy zažehnány. Věž byla natolik nenáviděna, že dokonce spisovatel Guy de Maupassant pravidelně navštěvoval ve věži umístěnou restauraci, že je to prý jediné místo, odkud se na věž nemusí dívat. A teď se nadechněte pevně se usaďte. Vrcholem byly 2 snahy o fingovaný prodej věže do šrotu, že prý jsou náklady na její údržbu neúnosné. O Takový prodej se dvakrát pokusil český podvodník Viktor Lustig v roce 1925. Uznejte sami, oproti tomu je pouhý jeden nápad Adolfa Hitlera na zbourání petřínské rozhledny pouze úsměvnou fraškou. Ostatně, proč ho to samé nenapadlo v Paříži? Ale třeba i nepadlo, jenom to nevíme. Až se tedy budete kochat pohledy na letošní olympiádou ověnčenou věž Eiffelovu, nezapomeňte na její o pouhé dva roky mladší a pětkrát menší pražskou sestřičku, nádherné dílo tvůrců konce předminulého století, století osvícenského a doby vlastenecké, předzvěsti divokého a krvavého století dvacátého.Zdroj: prague.eu, Wikipedia, youtube.com
