Obliba podlahového topení je dnes značná, předností má mnoho a současná nízkoenergetická či pasivní výstavba podlahovému topení jen nahrává. Použít ale jako finální krytinu na podlahu s podlahovým topením masivní dřevo? Ano, jde to, musíme však zachovat konkrétní postupy a vybrat vhodnou dřevinu a vhodný typ podlahoviny.Při použití podlahového topení získáme tepelný komfort srovnatelný s běžnými topidly již při teplotě otopné vody 20 až 25 °C. Jde tedy o vytápění nízkoteplotní. Při volbě masivní dřevěné podlahy vyvstává logický dotaz, zda dřevo přes sebe pustí teplo z podlahového topení, když je samo o sobě tak dobrým tepelným izolantem, což dokazují například sruby a roubenky. Ve skutečnosti ale jde o ničím nepodložený omyl, dřevo má totiž výbornou schopnost teplo akumulovat, načež je dřevěná podlaha teplá ještě dlouho poté, co topení vypneme. Připočteme-li fakt, že dřevěné podlahy vypadají skvěle, originálně, příjemně se po nich chodí a jsou příjemné na dotek, není proč váhat. Dřevěné podlahy navíc nejsou například oproti dlažbě či broušenému anhydritu pocitově nikdy studené. Další obavou bývá strach z rozpínání dřeva a smršťování, tedy z toho, že dřevo stále pracuje, dovede pohlcovat a zase odevzdávat vlhkost. A skutečně je pro dřevěné podlahy ideální relativní vzdušná vlhkost 50 – 65 % a teplota v místnosti cca 20 °C. Tyto hodnoty jsou však ideální i pro lidský organismus a proto bychom se je měli snažit v našich domovech udržovat.Tvarové změny při pohlcování vlhkosti a sesychání dřeva navíc nejsou patrné na délku prken či dílců, ale na šířku. Tomu ale snadno zamezíme jednoduchým trikem. Na začátku topné sezóny podlahu zahříváme jen pozvolna, tedy než dosáhneme finální požadované teploty, bude to trvat cca 14 dnů. Stejně tak s podlahovým topením končíme na konci topné sezóny. Tvarová nestálost dřeva je totiž nejvíce způsobována prudkými změnami! Pro podlahové topení jsou preferovány konkrétní druhy dřevin, patří mezi ně z měkkých dřevin severský smrk a borovice a také sibiřský modřín, z tvrdých dřevin pak kanadský javor a ořech, evropský dub a též jasan. Výběru dřeviny odpovídá i tloušťka prken či dílců, která odpovídá hustotě konkrétní dřeviny a její síle. Obecně pak platí, že většina dřevin pro podlahové topení vhodná je, záleží nejvíce právě na zvolené tloušťce podlahoviny. Každá dřevina jinak propouští teplo a tedy má jiný tepelný odpor.Je též třeba ověřit, že při koupi podlahových prken musíme ověřit vlhkost, na jakou byl materiál vysušen. Ideálně by měla být 9 % (+/- 2%). Vyšší vlhkost není pro podlahové topení vhodná. Pravidla pro pokládku masivní podlahy na podlahové topeníRozhodně by měl masivní dřevěnou podlahu pokládat odborník. Důležitý je perfektně připravený podklad, což znamená, že by cementový nebo anhydritový podklad měl být dostatečně vysušený. U cementu (tradičního betonu) by zbytková vlhkost neměla přesahovat 2 %, u anhydritu 0,5%.Je již pak jedno, zda máme podlahové topení teplovodní a nebo elektrické.Pokládku masivní podlahy nám usnadní systém pero – drážka po celém obvodu dílců. Při pokládce je vhodné dodržet dilatační spáry ode zdi alespoň 5 mm, načež po pokládce zakryjeme spáry podlahovými lištami. Spáry umožní podlaze dostatečně pracovat, pokud je to třeba a podlaha se pak nevlní.Maximální teplota povrchu podlahy by neměla nikdy překročit 26 °C, čemuž musíme přizpůsobit způsob používání podlahového topení.Tepelný odpor všech použitých materiálů (tedy kromě dřeva i lepidla) by neměl překročit 0,15 m2 K/W.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
