Stinnou stránkou hřibu královského (Butyriboletus regius) je, že se může splést s jinými druhy hřibovitých hub, především s hřibem růžovníkem (Butyriboletus fuscoroseus) a hřibem červeným (Hortiboletus rubellus). Tyto dva druhy hřibů mívají klobouk zbarvený do červena. Nejpodobnější je hřibu královskému hřib růžovník, i ten je však dosti vzácný a je lepší jej nesbírat. Hlavním rozeznávacím znakem je barva třeně (nohy), přibližně do půlky má narůžovělý odstín, zatímco hřib královský má nohu žlutou. Ještě snáze rozlišíme hřib červený, za prvé je většinou výrazně menšího vzrůstu, za druhé je měkčí a za třetí mívá celou nohu zbarvenu do červena. Žlutá barva je zde jen málo viditelným podkladem. Nejvýrazněji je přitom do červena zbarvena spodní část nohy, tedy ta, která vyrůstá ze země (z podhoubí). Někdo dokonce tvrdí, že si lze hřib královský splést i s hřibem satanem (Rubroboletus satanas), není to ale téměř možné, protože hřib satan roste úplně jinde, především na vápenatých půdách a vápencích. Prostě a jednoduše, hřib satan si prohlédnete například v Podyjí a na Pálavě, zatímco hřib královský u jihočeských rybníků.Nakonec je dobrou zprávou tvrzení mykologů, že záměna hřibu královského za jiné druhy je díky unikátnímu zbarvení prakticky vyloučena. Pokud jej znáte – dlužno dodat. Pro hřib královský je typický (Butyriboletus regius) narůžovělý klobouk se skvrnami (fialovo-růžový). Rourky má žluté až žlutozelené, klobouk bývá v průměru velký 5 až 15 centimetrů, noha je žlutá a se žlutou síťkou, zespodu může být trochu načervenalá. Dužnina ani rourky na řezu nemodrají, což si ale zodpovědný houbař nikdy nevyzkouší. Hřib královský roste především v teplých letních měsících, jde o houbu teplomilnou. Za teplého jara a podzimu se s ní však můžeme setkat od května do září. Tento hřib roste často jen jednotlivě, nikoli ve skupinách, navíc je i četnost výskytu jedinců jen hodně řídká. Výskyt hřibu královského byl v nedávné době hlášen na Třeboňsku, Písecku, Českobudějovicku a v okolí vodní přehrady Orlík. Preferuje světlejší lesy s duby a dalšími listnatými stromy (např. buky a břízy), najdeme jej i na hrázích rybníků pod duby. Jelikož se však již téměř nikde nevyskytuje, dostal se tento hřib mezi vzácné chráněné druhy hub již v roce 1992. Pokud tedy na hřib královský narazíte a seberete ho, nebo poškodíte, hrozí vám pokuta až do výše sto tisíc korun za jedinou houbu, v případě právnických osob je to dokonce až dva miliony korun. Navíc platí, že neznalost zákona neomlouvá, proto je rozhodně dobré znát hřib královský alespoň z popisu, kreseb a fotografií.Loni zaznamenal fantastický nález hřibu královského mykolog na Mladoboleslavsku, což rozhodně nečekal. A prý se musel nejprve uklidnit, než začal plodnici natáčet. V souladu se zákonem i mykology je jediné, houbu si vyfotit. A pokud chcete být prospěšní, zapište si polohu houby podle navigace a data včetně fotografie zašlete nejbližšímu mykologickému spolku. Jde o velmi prospěšné a užitečné informace vedoucí k větší ochraně této chráněné houby. Jednoduše řečeno pomůžete mapovat její výjimečný výskyt. Nakonec nezapomeňte houbu důkladně schovat před nenechavými houbaři. Stačí zahrnout listím, větvičkami a trávou. I ochrana před neukázněnými a neinformovanými houbaři je důležitá.Tak pozor, abyste si domů z lesa či od hráze jihočeského rybníku nepřinesli nejdražší smaženici ve svém životě.Zdroj: Wikipedia, medium.seznam.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, eagri.cz, goat.cz, zoom.iprima.cz, boleslavsky.denik.cz
