Hromosvod má vlastně jednoduchý mechanický úkol, nabídne blesku cestu, kterou se blesk vydá, a po které je elektřina odvedena do země. Jde o systém ochrany před bleskem, který se skládá ze vzdušných terminálů (tyčí), vodičů (drátů), kovových spojů a uzemnění (částí uložených v zemi). Zásadně důležité přitom je, aby byl hromosvod a jeho všechny části instalován kvalifikovaným odborníkem a aby byly všechny použité materiály a metody v souladu s místními stavebními předpisy. Na odbornou montáž hromosvodu je nakonec vždy vystaven certifikát o provedení. Elektrikář odpovědný za montáž hromosvodu přitom rozhoduje, kudy bude hromosvod veden a kde bude uchycen, aby vydržel nejen zásah bleskem, ale i všechny další přírodní extrémy. Hromosvod prostě musí zůstat funkční co nejdéle. Když blesk rozčísne oblohu, je doprovázen hromem, silným dunivým zvukem. A jelikož je zvuk pomalejší než světlo, hrom následuje až po blesku. Čím vzdálenější bouřka je, tím je prodleva mezi oběma jevy delší. Výrazem hrom přitom nazýváme jak silný dunivý zvuk doprovázející blesk, tak úder blesku. A při tvorbě slova hromosvod se tedy zřejmě uplatnil druhý význam. Lidé totiž rozlišovali mezi blýskáním se na obloze, které je neohrožovalo a úderem hromu. A ten zapaloval, ničil i zabíjel. A dokonce i v odborné terminologii je správně výraz hromosvod, jde o technický termín. Náhražka slovem bleskosvod je jen marketingová. Slovo hromosvod je dokonce správně i česky, což dokládá slovník spisovné češtiny. Ten říká, že hrom je silný dunivý zvuk doprovázející blesk a zároveň i úder blesku. Společný význam slova hrom dokonce není jen výsadou češtiny, třeba Poláci říkají ochrona odgromowa. Hromosvod je tedy správné technické a jazykové pojmenování pro zařízení chránící objekt a lidi v něm před úderem a účinky hromu. Blýská se však na jiné časy, jelikož dnes již nejde jen o mechanické zařízení instalované zvenčí na objektu, používá se proto souhrnné označení: systém ochrany před bleskem. Jednotlivé části hromosvodu musí být na střeše přichycené pevně do záklopu. Nesmí je poškodit vítr, nesmí je utrhnout a zároveň poškodit střechu. Používají se proto různé úponky a příchytky, liší se přitom přichycení hromosvodu do ploché střechy, šikmé střechy a do fasády. Na střechách se úchytky montují nejčastěji při pokládce střešní krytiny a až nakonec je k nim připevněno lanko. Nemusí se tak do střechy zasahovat dodatečně. Na druhou stranu však není složitá ani dodatečná montáž. Zemnící systém (pásky a tyče) je pro změnu ideální montovat již při realizaci základů domu. Nemusíme později znova kopat. Na níže umístěných fotografiích vidíte zemnění v základovém betonu pro bytový dům, kdy dodavatel přivařoval podle projektové dokumentace zemnící pásek do základové armatury. Jde o nejlepší řešení pevného spoje. Nutné bylo též spoje natřít antikorozní ochranou. Tradiční je způsob drátovým vedením hromosvodu (měděným, pozinkovaným nebo slitinovým drátem z hliníku, hořčíku a křemíku). Zemnící dráty a pásky jsou vodiče výhradně používané pro sestavení hromosvodu, jeho vedení a uzemnění. Volit lze z hliníkové slitiny, oceli, mědi, případně nerezu. A pozor, některé pojišťovny vám dům nepojistí, pokud nemáte funkční systém ochrany před bleskem! Samozřejmostí je vyhotovení revizní zprávy, která je povinná ze zákona. Revizní technik ručí touto zprávou za správnost a bezpečnost provedené elektroinstalace.Společnost Václav Dvořák elektroinstalace provádí veškeré montáže a opravy hromosvodů na rodinných a obytných domech, výrobních halách apod.