Asi nejzajímavějším a evidentně i nejbizarnějším čínským jahodářským zvykem je zavlažování mlékem. Obchodně se tomu říká “mléčné jahody“ a na čínských trzích a v obchodech jsou plody jahodníků zalévaných mlékem dražší až o 40 %. Nějak se mi ani nechce věřit, že by zrovna takové jahody byly lepší, jakostnější, spíše si myslím, že jde o obchodní trik plynoucí z tradice, kdy je do ceny jahod promítnuta právě i cena závlahy. Mléko je již jen z logiky věci o dost dražší než voda. Základním principem čínské metody pěstování jahod je maximální úroda na minimálním prostoru. Často proto sahají k pěstování vertikálnímu pěstování jahod. To však není nic nového pod sluncem. Nic nového není ani na používání textilie a mulčování, stejně jako na bohaté výživě a zálivce. Je prostě na světě mnoho oborů, postupů, technik, vynálezů a zvyků, u kterých by bylo velmi obtížné, ne-li nemožné, zjistit místo původu. Například luk, šípy a oštěpy se také používaly po celé planetě. A kdo to vynalezl? Zřejmě tak nějak postupně všichni, těžko říct, že by se tato tradice šířila postupně a do i zcela izolovaných oblastí. Nebo že by praprapředci moderního člověka rozšířili určité poznatky a techniky po celé planetě? Církev by to určitě svedla na Adama s Evou. Ostatně, když RÁJ, pak určitě také JAHODY. Ne nadarmo se traduje, že pokud rozdělíte jahodu na půl a podělíte se s opačným pohlavím (moderně je třeba říci s jakýmkoli z mnoha pohlaví), zamilujete se do sebe. Sousedovi raději půlku jahody dávat nebudu, tchánovi také. Oficiálně je čínská metoda pěstování jahod prezentována jako důsledek efektivního přístupu Číňanů k životu. Ovšem stejně tak musíme i my využít maximum z ploch malých zahrádek, balkónů, teras a lodžií, proto lze jen těžko přisoudit vertikální metodu pěstování pouze či právě Číňanům. Tak trochu mi tvrzení o čínské efektivitě připomíná “stranický promo text“. Něco ve smyslu “kdo to dělá jinak, není Číňan“. Jak to ti Číňané tedy dělají? 1. Vybírají kvalitní sazenice se světlými a zdravými kořeny. Seschlé listy nevadí, když se zdravá sazenice vysadí, rychle obrazí. Analogii snadno najdeme u naší FRIGO sadby, která je schovaná v chladu bez listů a při prodeji nevypadá vůbec pěkně, ovšem o to lépe pak prospívá, roste a plodí. Vlastně si kupujete jen zdravé kořeny. Před výsadbou je třeba kořeny namočit alespoň na hodinu do vody, klidně můžeme s máčením začít i večer a nechat kořeny ve vodě do druhého dne. Musí se pořádně napít. 2. Vertikální pěstování, pro tento účel se prodávají i speciální nádoby (levný plast, dražší keramika, nebo drahá kamenina). Obecně ale pro vertikální pěstování stačí i plastové odpadní trubky, plastové truhlíky (nejlépe samozavlažovací), ze dřeva vytvořené pěstební pyramidy, pytle, závěsné koše apod.. Je logické, že při vertikálním pěstování dostaneme na malou plochu mnoho sazenic, jahody pěstujeme ve více patrech nad sebou. 3. Kvalitní, vzdušný a výživný substrát. I Číňané dobře vědí, že jahody potřebují dostatečnou výživu. Jako základní hnojivo používají humus různého původu, v našich podmínkách by stačil zahradní kompost smíchaný se substrátem bez obsahu rašeliny. Humus obohacuje půdu o důležité živiny, ale také udržuje hladinu vlhkosti, čímž vytváří ideální prostředí pro růst jahodníků a jejich plození. Navíc můžeme ještě doporučit přidat jako hnojivo zkvašený slepičí trus, který je bohatý na dusík, fosfor a draslík. Pozor však na koncentraci, hnojivou hmotu připravíme z 1 kg slepičího hnoje a cca 10 litrů vody. Týden necháme odstát za občasného míchání a poté ještě před aplikací ředíme vodou. Kromě výživy toto hnojivo zároveň posílí rostliny proti chorobám.Humusem pak obklopíme sazenice i po výsadbě, ještě před mulčováním a zakrytím textilií. 4. Mulčování plochy a ještě zakrytí zahradní textilií navrch. Mulč udrží v substrátu vláhu, textilie brání růstu plevelů. Jako mulč lze použít jakýkoli biologický odpadní materiál rostlinného původu (dřevní mulč, kompost, sláma, suchá tráva). Ještě před mulčováním a výsadbou je třeba pěstební hmotu důkladně prolít vodou.5. Zálivka mlékem. Osobně bych raději doporučil pravidelnou zálivku kopřivovou jíchou, která rostliny vyživuje, zároveň posiluje proti chorobám a chrání i před škůdci. Při nižší koncentraci lze zalévat i na list, ale jen do doby, než jahodníky začnou plodit. Kontaminace plodů kopřivovou (bylinnou) jíchou je nežádoucí. Do kopřivové jíchy lze přidat i další bylinky ze zahrady. Jediným háčkem je zápach, který se bude linout z balkónu až do obýváku, ne všude je možné jíchu použít. Na balkónech, lodžiích a terasách je vhodnější použít vodou ředitelné anorganické komplexní hnojivo určené pro jahody, případně hnojivo univerzální. Vhodné jsou i hnojivé tyčinky, které uvolňují výživu postupně s každou zálivkou.6. Hustota výsadby. Vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi by měla být cca 20 cm, při vertikálním pěstování však můžeme umístit až 3 sazenice vedle sebe, poté až necháme 20 cm mezeru a vysadíme další sazenice… Tato optimalizovaná vzdálenost je navržena tak, aby maximalizovala výnos i na menších zahradách. Při vertikálním pěstování se navíc často využívají věžovité konstrukce s otvory na sazenice po obvodu a v různých výškách. Hustotu výsadby je proto třeba vyzkoušet i v závislosti na odrůdě a velikosti pěstebních otvorů. Z výše uvedených rad je patrno, že trochu odlišný postup zvolíme při výsadbě do speciálních nádob, truhlíků a při výsadbě na záhonech. V případě věžovitých nádob s pouhými pěstebními otvory zřejmě vynecháme textilii navrch, možná i u truhlíků. Jinak je třeba vše ostatní dodržet, ale vždy s mírou. Jahody nejsou technicky vzato ovoce, ale "seskupené plodnice", které vyrůstají a dozrávají z jedinečného druhu květu s mnoha pestíky.Každá jahoda má průměrně 200 semen, která jsou na povrchu plodu. Žádné jiné ovoce nemá semena na povrchu.Jahoda (jahodník) je botanicky blízko růži i jabloni, patří do čeledi růžovité (Rosaceae).Rod jahodník (Fragaria) zahrnuje přibližně 20 druhů rozšířených především v mírném pásu severní polokoule. Vedle toho existuje více než 600 vyšlechtěných odrůd jahod.Ve středověku byly jahody využívány k léčení depresí, ve středověké Anglii byly jahody dokonce považovány za afrodisiakum. Jahodový čaj byl v 19. století používán k léčení bolestí břicha, šťáva z jahod je účinným lékem na horečku a nachlazení. Čerstvé jahody lze použít k bělení zubů.Jahody mohou růst téměř kdekoli - od horkých a vlhkých tropů až po chladnou Arktidu.První umělá příchuť jahod byla vyvinuta v 19. století, průměrný americký dětský džem obsahuje 35 jahod.Existují bílé, žluté, modré, černé a purpurové druhy (odrůdy) jahod.V antickém Římě byly jahody symbol Venuše - bohyně lásky. Důvodem byl srdcový tvar a rudá barva.V Belgii najdete muzeum věnované pouze jahodám.Čerstvě sklizené jahody ještě pokračují v procesu fotosyntézy.Jahody jsou považovány za nízkokalorické potraviny.První zaznamenaný recept na jahodový džus pochází z Itálie z 15. století, výroba jahodového džemu sahá dokonce až do 1. století.Některé kultury věří, že pokud rozdrtíte jahodu a natřete ji na dřevo, vrátí mu jeho původní barvu.Zdroj: ireceptar.cz, chalupari-zahradkari.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
