Treláže mohou mít mnoho podob a lze je postavit z různých materiálů. Konstrukčně nejde o nic složitého a právě mírné zimy jsou ideální pro některé práce v zahradách. Treláže můžeme ukotvit na stěnu domu, zídku či zděný plot, stodolu, altán, pergolu. Lze je však též postavit jako předěl zahrady, který vytvoří po zazelenání krásnou zelenou stěnu. Navíc vypadá pěkně postavená treláž příjemně i bez zeleného porostu. Na ten si prostě počkáme.U treláží je také důležitá jejich výška, která odpovídá schopnostem vybraných rostlin. Pokud chceme, aby se nám po treláži plazily rostliny, jejichž plody chceme trhat (např. ačokča), je třeba zvolit rozumnou výšku konstrukce. Právě zmíněná ačokča je sice schopna vyšplhat až do pěti metrů, ale je lepší, když zůstaneme u výšky treláže do cca dvou metrů, postavíme ji jako volně stojící a necháme rostliny ačokči „přelézt“ na druhou stranu. Sklizeň pak bude možná kdykoli a bude pohodlná. Na druhou stranu například vistárie či psí víno snesou treláže jakkoli vysoké (tedy v únosné míře, treláž není nekonečně vysoká hradba ani věž). Treláž postavíme z latí, bambusových a jiných dřevěných tyčí, ale též z plastu a kovu. Alternativou může být dokonce i zděná konstrukce, kdy necháváme mezi jednotlivými cihlami mezery. Na druhou stranu však lze udělat treláž i jako síť z provázků a prodávají se také sítě nylonové a vůbec nejsou drahé. Treláž lze tedy vyrobit velmi jednoduše jako prostou mříž, lze však udělat treláž i jako umělecké dílo. V takovém případě pak treláž nemusí být zelení obrostlá zcela, ale jen částečně, aby se sama mohla pyšnit svým vzhledem. Na ozdobné treláže se hodí popínavé kultivary růží, plamének či zimolez, což jsou všechno druhy, které nádherně kvetou. A například též vistárie netvoří na treláži neprostupný porost, načež na podzim opadají, stejně jako třeba psí víno. Pokud chcete naopak konstrukci, která pomůže v růstu například břečťanům, může být treláž velmi prostá, časem zcela zmizí. Treláže prostě mohou vypadat rozmanitě. Pokud treláž umisťujeme na zeď, je důležitý určitý odstup, aby se rostliny mohly mříží proplétat. Zajistíme proto cca 3 až 5 cm širokou spáru mezi treláží a stěnou (např. pomocí hranolů). Spára má i další význam – volně proudící vzduch pomáhá proti plísním a jiným chorobám rostlin. Bude se zde také držet hmyz, zahnízdí zde ptáci apod. Je také třeba, aby ukotvení treláže ke zdi bylo opravdu pevné, mohutně rostoucí liány mohou mít časem velkou hmotnost. Rozhodnete-li se pro volně stojící treláž, která vytvoří v zahradě předěl, je třeba si uvědomit, že treláž porostlá rostlinami bude fungovat jako lodní plachta a i slabší vítr by ji mohl poškodit. Tyto treláže musí být nesené pevnými sloupky. Příliš vhodné nejsou sloupky dřevěné, jelikož časem trouchniví, vyloženě velkou odolnost ale mají například akátové kůly, které jsou však drahé. Nejlepší jsou zabetonované kovové patky, do kterých dřevěné sloupky uchytíme, případně dřevo alespoň pořádně impregnujeme a volíme dřevinu tvrdou, nikoli měkkou. Hnití také odolává teplem ošetřené dřevo (thermowood), dřevoplast a plast. K volně stojícím trelážím je vhodné umístit jak trvalky, tak některé druhy jednoleté, které si dovedou vytvořit za jednu sezónu bohatý porost. Kromě výše zmíněné ačokči může jít o hrachory, fazole, povíjnice a jiné druhy. Treláže jsou také vhodné třeba pro kiwi.Nesmíme též zapomenout, že jako treláž mohou v zahradě fungovat některé prvky, které jsou určeny k jinému účelu, například plot, výplně stěn altánu, zábradlí a jiné.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, shutterstock.com
