Prvním krokem péče o ovocné stromy v zimě je podzimní hrabání listí a likvidace mumiových plodů, kterých na stromech vždy určitý počet zbude. Spadané listy a mumiové plody jsou zdrojem hnilob a jiných nákaz. Listy je nejlepší kompostovat, kdy vyšší teplota uvnitř kompostu zničí všechny přezimující výtrusy a škůdce. Mumiové plody vyhodíme do odpadu. Spadané listí nese zárodky strupovitosti, moniliózy, suché skvrnitosti listů, tetovničky švestkové apod..Další důležitým krokem je ošetření kmenů. Velmi účinné je jejich bílení (bílíme kmeny i kosterní větve) vápnem, případně bílou vápennou barvou (vápenným mlékem). Nejde o ochranu před mrazem, ale naopak před přehříváním za slunných zimních dní. Pokud se totiž přes den kůra prohřeje a v noci pak mrzne, kůra začne praskat. Vápenný nátěr navíc výborně desinfikuje, čili umí omezit výskyt houbových chorob a škůdců přezimujících v kůře a pod ní. Stromy je třeba natírat již od paty kmene. Pokud je kůra porostlá mechem a lišejníky, nejprve ji očistíme ocelovým kartáčem. Místo nátěru však lze též kmety obalit izolací, například netkanou textilií či jutovinou. Tato izolace musí být prodyšná. Další zimní činností, pokud právě nemrzne, je odstraňování takzvaných klejotoků, čili poškozených míst, ze kterých prýští míza. Vytékající a tuhnoucí mízu je třeba odstranit dlátkem či nožem až na zdravé dřevo. Poté poškozené místo ošetříme (desinfikujeme) například octovou vodou a po zaschnutí použijeme stromový balzám obsahující kyselinu giberelinovou. Ta podporuje rychlé hojení ran. Použít též lze takzvanou zahradní mast, která se skládá z jednoho dílu vápna, jednoho dílu kravinců a jedno dílu hlíny. Směs se naředí, aplikuje na místo, zafixuje například jutou a pevně převáže provázkem. Na jaře můžeme jutu odstranit.Za bezmrazého počasí je také dobré stromy lehce obrýt (pozor na poškození kořenů) a dosypat kompost. Případně do půdy zaryjeme hnůj a navrch opět navrstvíme kompost. Pokud nemáme hnůj k dispozici, vystačíme si i s minerálním hnojivem, které se dlouho rozpouští. Pokud některý strom opravdu nevypadá dobře, je vhodné odebrat půdní vzorky a podle výsledků analýzy půdu upravit. Vhodná je také ochrana především mladých stromků před okusem. Na oploceném pozemku, kdy zvěř nemůže oplocení překonat, to není zpravidla třeba, ale neoplocené sady jsou zvěří velmi oblíbené. Použít lze drátěné nebo plastové obaly a pletiva, lze ale použít i noviny, což je stará metoda, která stále funguje. Noviny též ochrání kmínky teplomilných dřevin (broskvoně, meruňky). Prodávají se také odpuzující spreje proti zvěři, kterými kmínky postříkáme. Oplocení se ale v každém případě ukazuje vůči okusu jako nejúčinnější.I v zimě je dobré stromky zalévat, obzvláště ty mladé a obzvláště za zimy, kdy převládají holomrazy a sníh ne a ne napadnout. Tyto zimy bývají extrémně suché a v kombinaci se suchým létem pak zásadně ovlivní úrodu. Pozor však, zálivku aplikujeme zásadně za bezmrazého počasí. A pokud nasněží, je dobré nahrnout okolo stromů co nejvíce sněhu. Až začne tát, bude bohatým zdrojem zálivky. Pokud by byla zem zamrzlá, voda se nebude vsakovat.A pokud máme v zahradě již starý strom, který neplodí, je právě v období vegetačního klidu ideální čas pro jeho pokácení. Na zmlazovací a výchovný řez dřevin si pak počkáme až do předjaří.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com