Řeč je pochopitelně o holubech. Dlouho nám nevadili jako nadívaná delikatesa ani výkonní pošťáci. Ovšem dnes jen málokdo projeví nadšení, když se mu rozhodnou zabydlet právě na balkoně. Co nám na nich vlastně vadí?Předně, holubi žijící ve městech rozhodně nepatří k těm nejčistotnějším druhům ptáků. Tím, že sbírají odpadky, pak přenáší řadu parazitů a nemocí prostřednictvím svého trusu a prachu v peří. Jde docela o chuťovky. Bakterie E. coli skutečně v naší blízkosti nevítáme, a nepotěšila by nás ani „papouščí nemoc“ psitakóza či kryptokokóza. Spolu s holuby se často vezou i klíšťata, roztoči, štěnice a vši. Velký černý puntík holubi mají za svou enormní produkci trusu. Ten je vysoce kyselý, až žíravý. Dokáže nejen špinit, ale doslova odbarvovat a naleptávat povrchy pod sebou. Holub přitom nekouká, jestli potřebu nevykonává na metalízu nového auta anebo umytá okna. Kadí, kam se mu zlíbí. Trus je přitom po vyschnutí velmi pevný, nerozborný. Holub netrousí jen trus. Ale taky peří (plné roztočů), zbytky potravy a hlavně materiál ke stavbě hnízda. Z pořádku se rychle stane nepořádek, protože holubi vážně na nějakou vnější úpravnost svého bydlení nesází. Vrkání holubů má určitě svůj romantický rozměr, ale rychle se oposlouchá. Po pár dnech holubí komunikace už člověk dostává tik v oku, a to si tihle povedení ptáčci povídají od časného rána.Poslední výtky k holubům se pak dají shrnout tím, že se jednak množí pekelným tempem, dokáží snadno vytlačit ptáky z krmítek a radost z nich nebudete mít ani na zahradě, kde vám mohou čerstvý výsev velmi důkladně probrat. Jako v pohádce o Popelce, akorát že tentokrát z toho nekouká ples ani střevíčky. Proč tohle všechno dělají? Tedy kromě toho, že je to jejich biologická přirozenost? Díl viny neseme pochopitelně my, lidé. Snahou holuby zdomácnět jsme dosáhli toho, že už se nás moc nebojí. Postarali jsme se o zdevastování jejich přírodních hnízdišť a útočišť, a pak jsme jim nabídli – přímo jsme si je tam přivedli – kaňony našich měst.Tady nachází ty ideální podmínky k hnízdění, příjemné celoroční teploty, kontinuální zdroj neustále se obnovující potravy. A zároveň jim poskytuje blízkost lidí ochranu před většinou dravců, predátorů. Holub možná není čistotný, ale určitě není hloupý. Na vašem balkonu nebo parapetu okna má ideální rozhled, pocit bezpečí, blízkost potravy i ochranu před nepohodou počasí. Jak holubům vysvětlit, že o jejich přítomnost vůbec nestojíte? Řešení se nabízí spoustu, ale zdaleka ne všechna jsou stejně funkční nebo příjemná. Například ony vychvalované pásy s ostny (pokud se dobře instalují) fungují dobře. Ale asi ne každý touží po takové pichlavé bariéře před oknem. Lepší je dívat se na muškáty, než holubí verzi ostnatého drátu.O něco elegantnější jsou provázky a dráty natažené přes přistávací plochy – římsy oken a parapety. Jen pozor, aby se z nich nestala opora a základ pro stavbu hnízda. Hodně udělá i sklon, vyspádování parapetů. Ty šikmé lákají holuby k hnízdění výrazně méně. Jenže na takovém parapetu pak nevybalancujete nic ani vy. Fintou s dobrým výsledkem (který ale není snadné ve městě ovlivnit) je odstranit zdroj potravy. Tedy holuby nekrmit, nenabízet jim bufet otevřených odpadkových košů a drobků rozsypaných po chodnících. To, co se děje na ulici, obvykle neovlivníte. Ale ve svém nejbližším okolí budete mít třeba víc štěstí. Holub je v podstatě lenoch, a chce to mít z hnízda k potravě blízko.Pokud jde o dílčí prvky proti-holubí obrany, je z čeho vybírat. Sítě fungují dobře, ale jsou nevzhledné a nákladné. Odrazné pásky, hliníkové plíšky, zavěšená CD a další blýskavá strašítka jsou příhodně laciným řešením, které má asi jen tak padesátiprocentní účinnost. Holubi si totiž umí i zvyknout.Se „zvyknutím si“ souvisí i nahrávky hlasů dravců. Prostě krabičky s reproduktory, z nichž se tu a tam ozve křik dravce. Tohle audio-odhánění holubů má zprvu perfektní výsledky, dokáže vyštvat celé hejno. Ale po nějaké době – v závislosti na drzosti holubů – se tenhle systém holubům rychle omrzí a přestanou na něj reagovat. Vítězství, které není vítězstvím, jsou lepivé povrchy. Tím vás nechceme ponoukat k čižbě (tedy chytání ptáků na lep), ale je fakt, že ulepená medová kaluž na parapetu je holubům fyzicky odporná a nechtějí do ní pařátkem šlápnout. Zvýšení lepivosti říms je tedy cestou, ne tak nápadnou jako aplikace ostnů, jak se holubů zbavit. Ale přilepit se může každý, včetně vás. (o tom, kolik stojí med a jak by se to líbilo mouchám a vosám, raději ani nemluvě).Dobře fungují atrapy dravců. Taková plastová sova usazená na parapetu zabírá dobře, i když je potichu. Holubi totiž nechtějí zkoušek, jak moc je tenhle exemplář živý. Zapeklité je to s nejrůznějšími holubími repelenty a postřiky. Prý fungují, ale protože jsou vystaveny vlivům vnějšímu prostředí, je třeba je často obnovovat. Je to drahé a výsledek nemusí odpovídat představám.Lacinější domácké řešení sází na silně aromatické látky, které ptákům nevoní. Holubi nemilují pepř, chilli-papriku ani skořici. I tady ale dochází k vyvanutí, pokud je rovnou nerozfouká vítr. Odradit je od zalétávání k vám pochopitelně může přítomnost hypotetických predátorů. Kočky a psi se s holuby moc nekamarádí, a mohou tedy posloužit jako zvířecí odpuzovač. Recept se stoprocentní účinností? Staňte se sokolníkem (anebo se s nějakým zkuste spřátelit). Reálný dravec, který si nebere servírky a rukojmí, dokáže efektivně vyčistit plošně velký prostor.V poslední době se pak hovoří ještě o jednom „zázračném“ řešení. Holubnících. Pozornost získávají proto, že jde o řešení humánní. Takový holubník totiž nabídne opeřencům prostor k hnízdění, střechu nad hlavou. Nalákat se sem dají snadno, na krmení a úkryt. A když nakladou vajíčka, ti co o holubník pečují jim, je vymění za sádrové atrapy. Řešení holubníkem slibuje, že pomůže k regulaci početnosti holubů. Nenásilnou cestou. Háček je ovšem v tom, že i do velkého holubníku se těch holubů zase tolik nevejde. Řádově to budou desítky kusů. Zatímco v městě jich může na střechách vysedávat desítky tisíc. Takže očekávat, že holubníky vnesou do přemíry těchto obtížných spolubydlících rovnováhu, je marné. Zdroj: FantasticPetControl.com, BalconyGuide.com, Ekolist.cz, Enfield.co.uk.gov, OvoControl.com, Gardena.com
