Svažité pozemky mají své nenahraditelné kouzlo a při dobrém návrhu a realizaci včetně osázení se nedají s „placatými“ zahradami vůbec srovnat. Navíc si přímo říkají i o vodní prvky, například dokonce v podobě potůčku, kaskády a vodopádu. A právě osazení svažité zahrady, byť byla upravena třeba terasovitě, lze vyřešit mnoha způsoby. Největší výzvou je u svažité zahrady výměna travnatého svahu za jiné rostliny než travní. Pravidelně sekat svažitý pozemek je poměrně náročné a čím je svah prudší, tím je náročnější. Trávník sice svah zpevní, ale ta údržba. Problematické je ve svahu i zalévání a nebo zabudování zavlažovacího systému. Zatravnění svahu prostě raději volíme na svažitých pozemcích menších sklonů. Přitom se přímo nabízí osázení svahu takzvanou „lesní zahradou“, čili původem lesními rostlinami, kde jsou zvyklé obrůstat právě svahy, ale i skalkou a tedy skalničkami a nebo kombinací letniček a trvalek, přičemž v případě trvalek je ideální vybírat druhy půdokryvné a ty kombinovat s krásně kvetoucími a vonícími solitéry. Začněme pojmem „lesní zahrada“. Čím prudší je svah, tím vhodnější se toto řešení jeví. Má to však jedno úskalí, jelikož pro běžné druhy lesních dřevin jsou zahrady nevhodné kvůli pH půdy, je třeba zvolit podobné druhy, které se v lesích sice nevyskytují, ale efekt bude podobný. Navíc jde i o výšku dřevin, prostě v zahradě nechceme les, dřeviny by neměly svou výškou přerůst například muchovník, který může dorůst nejvýše pěti metrů, běžně však 3 až 4 metry. Výsledkem tedy vlastně bude něco jako lesní školka, tedy alespoň co se výšky vysazených dřevin týká. Vynikající budou pro tyto účely kromě již zmíněného muchovníku, jehož plody vypadají jako ohromné borůvky a skutečně tak i chutnají, například nižší javory, šácholany, okrasné třešně (sakury) a stejně nádherně kvetoucí okrasné jabloně, které budou až do zimy zdobné i svými malými jablíčky, ale i břízy (pozor, bez ošetření řezem nám mohou značně přerůst) a další druhy. Hodí se sem samozřejmě i mnoho druhů okrasných jehličnanů, jejichž výběr je obrovský. Pozor však třeba na jalovce, pokud máme v ovocné zahradě hrušeň. Při výběru a výsadbě dřevin je třeba brát ohled na velikost svažitého pozemku, abychom neměli nakonec místo lesní zahrady zahradu botanickou. I přílišné „přeplácání“ rostlinnými druhy nepůsobí dobře. Buďte prostě při výběru rostlin a osazování plochy střídmí. Raději se proto poraďte se zahradním architektem. Vytvořením lesní zahrady zároveň vytvoříme stín pro nižší patra rostlin, tedy „lesní podrost“. Mezi vyšší rostliny těchto pater patří trvalky, například hortenzie, kamélie, rododendrony a skimie, které doplníme nižšími rostlinami, například narcisy, konvalinkami a sněženkami, náprstníky, šalvějemi, kokoříky a dalšími druhy. Je třeba vybírat odolné a nenáročné druhy trvalek, které snesou i delší sucho. Určitě se ve svažitých zahradách rozlučte s choulostivějšími druhy rostlin. Mezi další odolnější trvalky patří hvozdíky, tařičky, tařice, slaměnky, zvonky, devaterníky, cistusy, kručinky, huseníky, pelyněk a svatolína. Určitě nezapomeňte ani na pohyb po pozemku a promyslete si cesty a cestičky, podél kterých mohou kvést například růže, ale i jiné květiny. Pokud pak celek propojíme se skalkami, vytvoříme báječný prostor pro relaxaci. Skalky navíc vypadají na svažitém pozemku přirozeně, na rovinatých pozemcích působí tak trochu nepatřičně. I založení skalky ve svažitém pozemku je mnohem jednodušší, nemusíme prostě žádný svah tvořit, navážet, již jej máme. Určitě se ale ani na této skalce nevyhneme častému pletí, údržba skalky je prostě náročná. Ovšem pletí lze eliminovat vhodně zvolenou mulčí. Svažitý pozemek umožňuje rozmístění kamenů skalky přirozeně, jako by ze svahu volně vystupovaly. Vlastně tak, jak to vídáme v kopcovitých lesích. Mezi kameny pak vytvoříme cestičky a vysadíme vhodné rostliny vytrvalé i letničky. Vysadit lze i menší keře, ale pozor, pouze do pozadí, čili směrem do svahu, v popředí by překážely výhledu na skalničky a kameny. Ve svažitém pozemku je též ideální založit vřesoviště.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com