Ke kácení stromů přistupujeme jen v nezbytném případě, tedy těch, které nekácíme v lese pro palivové dřevo, ale těch, které zdobí naše zahrady, obecní pozemky, či lemují silnice. Obvykle jde o situace, kdy stromy začnou být nebezpečné, nebo prostě ukončily svůj životní cyklus. Můžeme však takový strom, byť je na našem pozemku, pokácet bez povolení? Musíme vstoupit do jednání s úřady? Jaké platí právní předpisy?V každém případě platí, a ještě jednou to zopakujme, že ke kácení dřevin bychom měli přistupovat pouze jako ke krajnímu řešení a z důvodu šetrnosti vůči stromům pouze v období vegetačního klidu, kdy dřeviny odpočívají. Zahradníci dokonce nesmí prodávat protokořenné dřeviny jindy než v období od 1.10. do 31.3., což je právě doba, kterou jsme označili jako období vegetačního klidu. Dříve ani později prostě nesmí rýpnout do země, aby kořeny dřevin očistili od půdy a prodaly rostliny k přesazení. Oficiální definice chápe dobu vegetačního klidu jako období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin. V lesích je to zcela odlišné, zde se kácení dřevin řídí hospodářskými plány či lesními osnovami. Ovšem před kácením dřevin, které rostou mimo les, je třeba posoudit více faktorů. Za prvé například fakt, zda nejde o strom, který byl vyhlášen jako památný. Cedulkou jsou totiž označené jen některé památné stromy. V případě takového stromu je třeba úředně učinit výjimku nebo zrušit ochranu, která památným stromům po zásluze náleží.Bez povolení můžeme dřevinu pokácet, pokud též není součástí významného krajinného prvku či stromořadí. Čili například již neplodící jabloň v zahradě není problémem, tedy pokud budeme respektovat období vegetačního klidu (u mrtvého stromu je to však bezpředmětné). Zároveň však tyto dřeviny musí splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:tyto dřeviny musí mít obvod kmene do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemícelková plocha kácených zapojených porostů dřevin nesmí přesáhnout 40 m2jde o dřeviny pěstované na pozemcích, které jsou vedené v katastru nemovitostí jako plantáž dřevin (způsob využití)jde o ovocné dřeviny na zastavěném území, kdy je pozemek v katastru evidován jako zahrada, zastavěná plocha, nádvoří a nebo ostatní plocha – zeleň Existují však další případy, kdy sice nesmíme dřevinu pokácet svévolně, ale ani nepotřebujeme povolení, stačí nám jen oznámení. Je tomu tak v případě, že stav konkrétní dřeviny jednoznačně a bezprostředně ohrožuje lidské životy, případně hrozí škoda značného rozsahu. V takovém případě můžeme dřevinu pokácet okamžitě i mimo období vegetačního klidu, načež podáme příslušné oznámení na příslušný úřad do 15 dnů od pokácení. Povinnost podat oznámení do 15 dnů před (nikoli po) kácením platí, pokud dřeviny ohrožují zařízení určená pro přenos a distribuci elektřiny, při úpravě břehových porostů a nutných při pěstebních zásazích. Neplatí-li však v konkrétním případě žádná z výše uvedených výjimek, je ke kácení dřevin třeba získat povolení. To musí vždy podat majitel (vlastník) pozemku, případně jeho nájemce či jiný uživatel, jestliže doloží písemný souhlas vlastníka pozemku s notářsky ověřeným podpisem, který není starší jak 1 měsíc. Toto povolení může být vydáno na základě žádosti pouze ze závažných důvodů, načež úřad vyhodnotí význam dřeviny z hledisek funkčního a estetického. Tyto závažné důvody vždy vyhodnocuje příslušný orgán ochrany přírody.Kácení dřevin, které nevyžaduje povolení, je závislé pouze na etickém uvážení vlastníků pozemku, ovšem i v těchto případech je třeba respektovat období vegetačního klidu už jen kvůli dalším zájmům chráněným zákonem. Jde například o ochranu hnízdících ptáků.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
