Anglické zahrady jsou považovány za skvost mezi světovými styly zahrad. Jsou přirozené, ale pestré, budované s citem pro kompozici. Anglické zahrady korespondují s architekturou domu, přičemž zároveň přirozeně přecházejí do okolní krajiny.V každém případě platí, že všechny prvky anglických zahrad nelze do našich podmínek zcela přenést. Představit si u nás na první pohled nekonečný prostor zahrady, který není omezen plotem, to je naprostá utopie. Takovou rozlohou se může pyšnit jen málokterý zámecký park (např. Červený Dvůr, kde je dnes psychiatrická léčebna). Navíc je u nás tradice plotů natolik vžitá, že na neoplocenou zahradu pomalu nenarazíme, vždy je to jen park nebo les. Zatímco právě v Anglii ploty často chybí, nebo jsou pouze nenápadné (nízká kamenná či cihlová zídka, plaňky, …). Předností takových zahrad jsou výhledy na všechny strany a naopak i zvenčí do zahrady. Velké zahrady pak navazují na krajinu příkopem, s čímž se u nás setkáme právě u zámeckých parků, jejichž tvůrci se v Anglii inspirovali. Pro Anglii jsou typické příkopy Ha-Ha, které jsou ze strany od zahrady kolmé a z opačné strany pozvolné, čímž volně přecházejí do krajiny.Potíž je též s naším klimatem, kdy především horké a suché léto neumožňuje pěstování rostlinných druhů, které vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost a dostatek závlahy. Kvalitní travní plochy vyžadují zavlažovací systém atd. Některé druhy naopak nesnesou větší mrazy, aniž by napadl sníh. Zima často přechází do léta, aniž by se příliš projevilo jaro. Klima je u nás vůbec sušší, vnitrozemské, což Anglii netrápí, ta naopak oplývá dešti a mlhami, zimy jsou mnohem teplejší díky Golfskému proudu. Nepříjemné je též, že u nás stále ubývá vody. Čili jaké poučení si lze vzít z výše zmíněného? Je třeba snažit se dosáhnout co nejlepší návaznosti zahrady na její okolí, s čímž souvisí i výhledy ze zahrady a do ní zvenčí. A dokonce i ve městě můžeme výhledy zaměřit - třeba na zajímavé stavby v okolí, veřejnou zeleň, sousední vydařenou zahradu apod.Vysoké ploty se pak snažíme nahradit či alespoň doplnit živým plotem, případně lze využít popínavé rostliny (stálezelené i opadavé). Živý plot či zelenou stěnu pak využijeme jako vhodné pozadí pro trvalkové záhony. Hlavním rysem anglických zahrad je snaha přiblížit se co nejlépe přírodě, od u nás známých přírodních zahrad se však liší. V anglických zahradách jsou ponechávány přírodní materiály bez povrchových úprav. Například tvrdé dřevo si časem získá zajímavou patinu a vydrží v zahradě opravdu dlouho. V syrové podobě, tedy bez broušení a nátěrů, je však ponecháváno i dřevo měkké. Ať už jde o zahradní nábytek, altán, pergolu s trelážemi či herní prvky pro děti. Často se používají u zahradních staveb i cihly a kámen. Pro anglické zahrady jsou též důležité tvarované dřeviny, které dotváří celý koncept zahrady. Anglické zahrady jsou koncipované tak, že prostě nemůžete vidět celou zahradu z jednoho místa. Zdejší zahradníci pracují s řadou různých tématických celků. Každý kout zahrady pak nabídne různá překvapení. Dům a zahrada jsou přitom organicky propojené.Určitě zapomeňte na typickou českou zahradu, kdy je výsadba často po obvodu a uprostřed najdeme trávník. To je ale pravý opak anglických zahrad. Jako obrubu okrasných i zeleninových záhonů zde najdeme nízké živé plůtky. Vůbec členění pomocí živých plotů je velmi typické. Užitkové části zahrady zde navíc neslouží pouze k užitku, ale i k okrase. Pro živé ploty si Angličané velmi oblíbili dlouhověký tis červený (Taxus baccata). Ten sice roste pomalu, ale výborně se tvaruje a vydrží skutečně věky, načež po čase dobře snáší i hluboké zmlazení. Nízké ploty dělají pro změnu ze zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens). Co je však pravým skvostem v anglických zahradách, to jsou malířská plátna trvalkových záhonů. Trvalky jsou vysazované tak, aby na sebe svým kvetením navazovaly, prostě se nesmí stát, že by v sezóně na záhonu nastalo byť jen krátké období, kdy zde nepokvete nic. Navíc jsou volené i druhy se zajímavými listy, vzrůstem, tvary korun, ale i plody.Anglické trvalkové záhony (rabata) jsou zakládané buďto v ploše, nebo u vyšších stěn či plotů. Pokud jsou ve volné ploše, mají vyvýšený střed, čili nejvyšší druhy najdeme uprostřed. U stěn najdeme nejvyšší druhy naopak v pozadí, za nimi pak ideálně živý plot či popínavky. Druhová pestrost těchto trvalkových záhonů je též pověstná, dominují anglické růže, azalky, pěnišníky a další druhy.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
