Špičkový výrobek plus prvotřídní instalace – pouze tato kombinace je klíčem k úspěšnému a hlavně účinnému řešení nejen v případě nových oken. Bohužel se řada z nás po výměně oken za dražší, modernější a kvalitnější výrobek setkala s neefektivním, někdy dokonce negativním výsledkem. Kde je problém? Negativní výsledek může mít na svědomí špatný návrh, předimenzování oken, špatná volba skla či typu kování nebo podcenění nutnosti větrat. Jako preventivní opatření těchto nedostatků musíme zvážit poměrně širokou a komplikovanou oblast několika aspektů ze stavebně fyzikální oblasti. Sem patří vlastnosti objektu a problematika napojení oken na stavbu a utěsnění spojů. Právě místa střetávání působení vnitřního a vnějšího klimatu se mohou stát kritickými místy celé budovy. Případná kondenzace se projeví vlhkostí buď přímo na povrchu okenní konstrukce, nebo v horším případě i ve spárách a dutých prostorech přímo uvnitř stavby. Kvalitní spoje by měly splňovat požadavky na těsnost, tepelnou i zvukovou izolaci, přenos sil (mezi oknem a stěnou) a těsnost vůči dešti. Druhým kamenem úrazu je nesprávně provedená montáž. Postup montáže oken v kostce Při zabudovávání oken a dveří se vyplatí nepodceňovat stanovené postupy a krok po kroku je přesně dodržet. Prvotní úvaha o umístění oken ve stěně má jednoduchou příčinu – zvláště při renovaci domu: velká tloušťka zdi pro okna oproti menší hloubce oken. Praxe prokázala, že nejlepší je umístění uprostřed zdi, u více plášťového zdiva je nejvýhodnější osazení okna v oblasti izolační vrstvy. Dále následuje základní kontrola míry oken a stavebních otvorů, rovnost těchto otvorů. Dále kontrolujeme všechny prvky (např. parapety) a samotná okna – jsou- li v pořádku, zda přežila transport. Bezpečné upevnění okna ve stanovených upevňovacích bodech musí počítat se všemi působícími silami ve spoji okna s tělesem stavby. Nedostatečné zachycení těchto sil může vést až k prasknutí okenního rámu. Po kontrole vodorovného a svislého vyvážení okna, je-li garantována minimální šířka spáry, přistupujeme ke konečné fixaci. Spára po obvodu okna patří k velice významným místům, které musí zachycovat veškeré změny délky profilů působením teploty (tzv. tepelnou diletaci). Není-li zajištěna po celém obvodu minimální šířka spáry, nesmí být montáž provedena! Další krok spočívá v podložení oken na předepsaných místech. Odpovídající speciální podložky musí být uspořádány tak, aby nebránily tepelné roztažnosti profilů. Používají se zasklívací podložky nebo dřevěné destičky. Díky těmto nosným podložkám se síly, které působí na rovinu okna, musí rozložit a přenést na těleso stavby. Kvalitní upevnění závisí na dobře zvolené upevňovací technice. Mezi tři základní možnosti patří upevnění pomocí kovové hmoždinky, turbošroubu nebo kotvičky. Upevnění vždy provádíme mechanicky, nikoliv pomocí pěny a lepidel! Existuje poměrně dost pravidel z oblasti upevnění – k základním patří tyto: vrtat – nenastřelovat; dát pozor na délku a nosnost hmoždinek a používat pro ně vhodné šrouby, nikdy nepoužívat hřebíky; dodržovat výrobcem určené vzdálenosti od okraje zdiva a osovou vzdálenost. Po upevnění zkontrolujeme pevnost hmoždinek, svislé i vodorovné vyvážení, vyčistíme spáry, odstraníme všechny pomocné klíny a zkontrolujeme plnou funkčnost okna. Pokud jsou všechna tato kritéria splněna, přecházíme k utěsňování oken, kterému se budeme věnovat v příštím článku. Máte-li zájem podívat se na podrobnější návod instalace oken, pak doporučujeme navštívit webové stránky firmy OKNOSTYL group s.r.o., nebo ještě lépe – podívat se na instalaci oken a dveří na vlastní oči a přenechat náročnou práci zkušeným odborníkům této firmy.