Nejvhodnější je pro skleníkové rostliny středně těžká hlinitá půda. Dobře na sebe dokáže vázat živiny a vysychá pomaleji než půdy písčité. Stejně jako písčité půdy se do skleníků nehodí ani ty těžké jílovité, jelikož nejsou porézní a těžko je zpracováváme. Přitom na sebe navážou příliš mnoho vody a rostliny pak uhnívají a jsou napadány houbovými chorobami. Základ představuje kompostPokud jsme nezryli půdu ve skleníku na podzim, uděláme to nyní, půdu rozhrabeme a mělce do ní zapravíme dobře prosetý kompost. Jinak lze použít i běžný zahradnický substrát. Na 1 m2 stačí cca 5 litrů, můžeme ale i více (až 10 l). Samozřejmě je třeba důkladně rozbít všechny hroudy a záhony urovnat železnými hráběmi. Co lze s kompostem míchatU silně a středně náročných druhů zeleniny je třeba dodat kromě kompostu ještě další živiny, ovšem v případě skleníku, kde očekáváme nadstandardní sklizeň odpovídající pěstebním podmínkám, přihnojujeme vždy. Silně náročná zelenina vyžaduje 7 litrů kompostu a 50 – 80 gramů rohové moučky, případně 25 – 40 gramů LAV (ledek amonný s vápencem). Středně náročná zelenina 4 litry kompostu a 35 gramů rohové moučky či 20 gramů LAV. Jinak stačí jen 4 litry kompostu. Uvedené množství je na 1 m2. Dávku LAV dělíme na 2 poloviny, půlku dáme před setím či výsadbou a druhou půlkou přihnojíme v době intenzivního růstu. Použít lze též NPK. Hnojení ve skleníkuPředjarní příprava skleníku je vhodná k obohacení půdy o důležité prvky: dusík, fosfor, draslík a další. Základem je však samozřejmě podzimní příprava půdy ve skleníku, kdy můžeme zarýpat nadrobno posečenou a již částečně rozloženou trávu, kterou namícháme s listím. Ta pak bude v půdě postupně uvolňovat dusíkaté sloučeniny. Pokud aplikujeme na podzim (na jaře již nesmíme) chlévský hnůj, musí být proleželý, nikoli čerstvý. A pozor, půdu nesmíme přehnojit. Obzvláště rajčata a papriky jsou citlivé na vysoký obsah dusíku, chřadnou a jsou napadány škůdci a houbovými chorobami. Dusík se navíc dostává do plodů a vysoký obsah dusíku v zelenině nadměrně zatěžuje látkovou výměnu v lidském těle. Na druhou stranu je ale zelenina na dusík náročná, především pak květák, zelí, reveň, kapusta, tykev, pažitka, pór, celer, chřest a křen. Na dusík středně náročnou zeleninou jsou kedlubny, okurky, papriky, rajčata, cibule, černý kořen, červená řepa, ředkev. A slabě náročnou česnek, mrkev, petržel, salát, ředkvičky, hrách, fazole. Proto dobře zvažte, co budete ve skleníku pěstovat a jaké hnojivo zvolit. Mnohem vhodnější je pro skleníky koňský hnůj, který se rychle rozkládá, vpravit jej můžeme i na jaře a krátce před sezónou nám vypomůže svou vysokou výhřevností. Přihnojování a zálivkaNež zapravit na jaře do půdy velké množství organického hnojiva, je lepší rostliny během růstu přihnojovat. Jestliže naopak zarýpeme velkou dávku organického hnojiva na podzim, na jaře už nemusíme hnojit vůbec. Nejhorší je však přehnojený porost, vypadá sice hezky, ale je křehký, láme se, podléhá chorobám a škůdcům. Úroda navíc nechutná. Pokud máme dostatečně pohnojeno, je přesto dobré přihnojovat rostliny během vegetace vápennými hnojivy - vápník se z půdy ve skleníku rychle odčerpává. Pokud málo zaléváme, ředkvičky a kedlubny dřevnatí, salát je hořký a tuhý. Nadměrné zalévání zase způsobí praskání ředkviček a kedluben, ale i rajčat. Navíc hrozí riziko šíření plísní a houbových onemocnění. Problémem jsou i nerovnoměrné dávky zálivky. Dobrému příjmu vody rostlinami pomůžeme lehkou okopávkou, voda pak nestéká po ztuženém povrchu. Na začátku sezóny není třeba zalévat denně, sluneční paprsky ještě nemají dostatečnou intenzitu. V sezóně však již ano. Stačí jednou denně (k večeru), odstátou, vlažnou vodou a vydatně. Problém dusičnanů v zeleniněDusičnany rostliny potřebují k tvorbě bílkovin, ale i dalších důležitých látek ovlivňujících růst rostlin. Musíme však zásadně hlídat stav dusičnanů (množství) v půdě. Obsah dusičnanů v půdě je závislý na intenzitě světla a teplotě. Čím více světla a tepla, tím více dusičnanů se přemění na bílkoviny. I z tohoto důvodu sklízíme zeleninu večer, nikdy ráno, jelikož obsah dusičnanů v ní (a především v té listové) je večer nízký a ráno vysoký. A pozor, zelenina s vysokým obsahem dusičnanů se po uvaření nesmí ohřívat. Proč používat dusíkaté vápnoJelikož při pěstování košťálovin a okurek potlačuje výskyt některých chorob a škůdců v půdě. Pokud hrozí nádorovitost košťálovin, doporučuje se 80 – 100 g dusíkatého vápna na 1 m2 dva až tři týdny před výsadbou. Dusíkaté vápno zapravíme 15 až 20 cm hluboko. Okurky vyžadují 40 g/m2 jeden až dva týdny před výsevem a hloubku zapravení 5 – 10 cm. Nikdy nesmíme dusíkaté vápno aplikovat na čerstvě vyseté či vysazené rostliny, vůbec už ne na jejich listy. Skleník prodlužuje pěstební sezónuVe skleníku můžeme pěstovat prakticky jakékoli rostliny. Pokud je skleník nevytápěný, začínáme s jeho přípravou cca v polovině března (letos to bohužel šlo až před polovinou dubna). V této době připravíme půdu a vysejeme salát a ředkvičky. První úrodu můžeme s ohledem na počasí sklízet již měsíc a půl po výsevu. Zároveň půdu touto zeleninou příliš nevyčerpáme a může následovat vysazení rajčat a paprik a výsev okurek. Pokud je skleník vytápěn celoročně, můžeme zde vyzkoušet i pěstování pokojových květin včetně kaktusů.Živá ochrana před mšicemiPokud chcete ve skleníku minimalizovat chemické zásahy vůči mšicím, nezapomeňte na několik rostlinek konopí setého. Konopí nám sice začne skleník přeplňovat, to však vyřešíme velmi jednoduše zaštípáváním – rostliny si tak vytvarujeme podle potřeby. Jakmile se na některé z rostlin objeví květy odstraníme ji celou včetně kořene a až do doby dozrání necháme ve skleníku jen jednu či dvě samičí rostliny (proto jich vysazujeme více, třeba i 10, 15 sazeniček). Jejich hmotu využijeme po sklizni k výrobě jednoduché masti či lihového nálevu na potření. A co víc, konopí vyčerpá půdu minimálně, nebude tedy konkurovat ostatním rostlinám, jde de facto o plevel, který se uchytí i na rumišti.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com