Změny vlhkosti a teplotNa zrání kompostu mají zásadní vliv změny vlhkosti a teplot a právě k takto zásadním změnám dochází v zimě. Na jaře se pak teplota zvyšuje a též vlhkostní poměry se mění, i když – každé jaro je jiné, například letošní duben je hodně suchý, až neobvykle, a je proto vhodné kompost pořádně prolít vodou. Kompost by přitom měl být krásně kyprý a měl by vonět jako lesní půda.Kompost suchý a mokrýMnožství vody v kompostu by mělo být přiměřené, čili nesmí být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Za nedostatku vody kompost přestává zrát, za nadbytku vody dochází v kompostu k nedostatku vzduchu a hnilobným procesům, které si naopak nepřejeme. Vyzrálý kompost prostě není jen shnilou hmotou, ale skutečně živým organismem.Jak zjistit vlhkost kompostuOptimální vlhkost kompostu jednoduše zjistíme, když vezmeme kompostovaný materiál (nikoli čerstvý bioodpad, ale již zrající humus) do ruky a mačkáme. Za ideální vlhkosti zůstane materiál po zmačkání pohromadě, suchý kompost se rozpadne a z příliš vlhkého bude kapat či poteče voda. NápravaNáprava je pak též snadná. Suchý kompost pořádně prolijeme nejlépe dešťovou vodou (nevadí ani studniční, jelikož minerály v kompostu potřebujeme), načež povrch kompostu zamulčujeme čerstvě posekanou trávou. Lze jej však i zakrýt shora plachtou, nikdy však ze stran, jelikož do kompostu se musí dostávat vzduch. Po prolití je vhodné kompost převrstvit, čímž dojde k rovnoměrnému provlhčení.Převrstvujeme i mokrý kompost a také kompost, jehož proces zrání se v zimě zastavil. Převrstvení vždy zvýší aktivitu bakterií a jiných půdních organismů. Zároveň zvýší teplotu v kompostu, což opět urychlí rozklad. Vyšší teplota zároveň zlikviduje klíčivost semen plevelů. Vhodné je též přidat materiál, který udržuje strukturu a vlhkost kompostu, čili slámu, seno, piliny, čerstvě posekanou trávu, větve, dřevní drť či štěpku. Do kompostérů se také přidávají tzv. startéry, což jsou přípravky zvyšující aktivitu bakterií, která zvýší teplotu v kompostu.Silně zapáchající kompost nám zaručeně říká, že je příliš mokrý. Pozor však, zapáchá též rozklad čerstvě posečené trávy. Kromě výše zmíněného převrstvení kompostu je vhodné biologický odpad s jemnou strukturou, vysokou vlhkostí a vysokým obsahem dusíku mísit se strukturním materiálem pomalejšího rozkladu. A opět viz výše jde o slámu, seno, piliny, čerstvě posekanou trávu, větve, dřevní drť či štěpku. Zároveň je vhodné občas přisypat trochu vápna a též zeminy. Vrstvení a převrstvování kompostuVždy platí, že čím častěji kompost provzdušňujeme, čili převrstvujeme, tím rychleji uzraje. Ovšem na druhou stranu dobře uzraje, když jej správně průběžně vrstvíme a necháme jinak bez zásahu minimálně 2 roky. Vlastně je takový způsob kompostování nejoblíbenější, jelikož je nejméně pracný. Nesmíme ale opravdu zapomenout cíleně přihazovat spolu s odpadem z kuchyně a zahrady šťavnatějšího charakteru i další hmotu. Průběžně.Jak zjistit zralost kompostuA jak zjistit zralost kompostu? Testem klíčivosti! Naplňte misku prosetým (prokátrovaným) kompostem, navlhčete a vysejte semínka rychle klíčících druhů (ideálně třeba řeřichu). Zakryjte misku fólií kvůli udržení vlhkosti a když semena do 3 až 4 dnů vyklíčí, je kompost vyzrálý. Krásně zelené, čisté děložní lístky nám podávají zprávu o dobré kvalitě kompostu. Pokud však vyráží žluté či nahnědlé výhony, není kompost ještě zralý. To znamená, že stále ještě uvolňuje čpavek, který brání růstu rostlin. Výživný kompostA jak dosáhnout co nejvýživnějšího kompostu? Pestrostí ukládaného materiálu. Každý rostlinný druh a každá jeho část obsahuje různé podíly minerálů a jiných látek, ovšem přesného poměru živin v kompostu nedosáhneme jinak než laboratorním rozborem. Ten ale nepotřebujeme, jelikož prostě platí, že čím je kompost starší a tmavší, tím je kvalitnější a je v něm více uhlíku. A pozor – pokud do kompostu ukládáte především trávu, bude obsahovat hromadu dusíku a je pak na zváženou, jak takový kompost využít a kterým rostlinám nejlépe prospěje. Než kompost z trávy, to je mnohem kvalitnější listovka, čili kompost z listí listnatých stromů. KompostéryOžehavější bývá kompostování v kompostérech, čili uzavřených plastových nádobách , které jsou konstruovány tak, aby zrání kompostu probíhalo rychle a bez námahy (bez převrstvování). Kompostéry jsou na víku vybavené otevíratelným ventilem, kterým regulujeme přístupu vzduchu, ale tím pádem i teplotu kompostu. Je to ale jednoduché – větrací ventil na jaře otevřeme a na podzim zavřeme! Na jaře je dobré otevřít ventil dříve, jelikož jarní slunce je zrádné a kompost se zavřeným ventilem by se mohl snadno přehřát. V kompostu je v případě kompostéru běžná teplota až 85 oC. Pokud je kompostér dokonce tepelně izolován, tleje v něm kompost i v zimě. I v případě kompostéru se však vyplatí alespoň jednou materiál převrstvit, aby nehnil a nebo naopak nevznikala suchá místa. Obzvláště na jaře je pak vhodné zavlažení kompostu.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com