Dřevo je organický materiál, který má tendenci se přirozeně rozkládat. Rozhodně pomaleji, než zbytky vegetace na kompostu nebo sklizená úroda ve sklepě, ale umí to také. Takže když bude dřevo samo vlhké nebo uložené ve vlhku, začne dříve nebo později hnít. Co s tím? Skladovat jen suché/dostatečně proschlé dřevo, a v přiměřených podmínkách. Co to většinou obnáší? Naskladněné dřevo na otop by nikdy nemělo ležet na holé zemi, a v podstatě ani v přímém volném kontaktu se zemí. Je vždy lepší, když jej něčím vypodložíte. Několika trámy, roštem, kolejničkou, betonovým tvárnicemi, paletou, stojanem. Aby mohlo větrat i od spodu. Mezi podlahou a první řadou dřeva by mělo být alespoň 20 centimetrů místa. Nemělo by se také přímo dotýkat stěny, na kterou by se tlačilo. Je dobře, když kolem něj může alespoň trochu proudit čerstvé povětří ze všech stran, aby odvádělo vlhkost. Proudění vzduchu, případně sluneční osvit, hodně pomáhají. Musí být dřevo naskladněné v dřevníku? Ne nutně. Určitě se vyplatí mít je skryté pod přesahem střechy, aby na ně nepršelo, ale dřevo může klidně být vyrovnané i na zápraží. Jen jej nezakrývejte plachtou, dusilo by se pod ní a nevyvětrávalo by. Pokud vsadíte na dřevník, pohlídejte se prodyšnost stěn a to, aby stál na slunném místě. Dobré podmínky pro skladování dřeva jsou i na suché půdě, jen je to trochu nepraktické, když máte kotel ve sklepě. Přímo ve sklepě se dřevo skladovat většinou nevyplácí, protože tu moc nefunguje cirkulace vzduchu, a je tu i vlhko. Jednak proto, že to vypadá hezky, ale také proto, že na jedné velké hromadě se jen zapaří a nepustí vlhkost ven. Do hraniček a stohů přitom dřevo klademe řezem ven (aby se vlhkost mohla dostat volně ven), kůrou dolů (kůra totiž vlhkost blokuje, zadržuje v pletivech). Je to skladné. Zhruba tehdy, když se jeho vlhkost v relativním objemu rostlinných pletiv sníží na 10-20 %. Čím je dřevo měkčí, tím prosychá a ztrácí vodu rychleji. U měkkého dřeva (udává jej pórovitost rostlinných pletiv), například u borovice a smrku, je to v optimu 2 roky, u dřeva tvrdého (dubů, ovocnáčů) to mohou být i 4 sezóny. Čerstvým dřevem se netopí, protože zbytečně proděláváte. Pozor na dřevo bukové a jasanové, které je přirozeně hodně vlhké, a má tendence snadno hnít. Prosychání se dá urychlit tím, jak velké kusy skladujete: polínka naštípaná do kamen vysychají rychleji, než metry a obří kuláče. Nepříjemnou a nevděčnou prací, která ale s rychlostí prosychání pomůže, je přeskládání dřeva. Jednou za sezónu zaměnit polínka ze spodu za ta vrchní, reorganizace. Prodyšnost zvýšíte i křížovými proklady uvnitř hranice. Jak poznat, že už máme nasušeno? Zabalte jedno polínko z hromady do igelitového sáčku, přeneste domů a nechejte ho odstát do druhého dne. Pokud je ráno sáček se dřevem zapařený, s vysráženou vlhkostí, ještě nenastal ten správný čas. Dřevo, to čerstvé i letité, je oblíbeným hmyzím domečkem. Nezanášejte si přímo do domácnosti víc dřeva, než kolik aktuálně potřebujete k topení. Protože s velkou várkou dřeva si dovnitř nejspíš zanášíte i onen hmyz, který si na dřevu umí pochutnat. A dáváte mu tím i čas k tomu, aby se u vás zabydlel. Volně kladenými balíky slámy si dům většinou také neobložíte (byť je to docela slušná tepelná izolace), protože vám na srdci leží požární bezpečnost. Stačí jiskra a dům by hořel jako fakule. Dřevo se v případě nehody může taky stát výživou pro požár, a proto není rozumné jej obložit cele kolem domácnosti. Kdyby náhodou začalo hořet dřevo vyrovnané před dveřmi, kudy se dostanete ven? Přístupové (a únikové) cesty z domácnosti byste si tedy neměli zarovnávat dřevem, byť na pohled to jistě vypadá hezky. Další inspirativní fotografie najdete v galerii Palivové dříví jako dekorace.