Nejprve zahřívací kolo: Jaká že jsou ta kritéria pro výběr ideálních plodin, s nimiž hlady nezemřete? Jde o druhy, které nejsou náročné na pěstební podmínky - pěstovat je můžete v kbelíku hlíny nebo po celých lánech, v teple, chladu i relativním suchu. Je snadné je pěstovat, protože si mnoho vašeho času nežádají. A dále? Mají velký výnos v poměru k jednotce plochy, dobře se skladují a samozřejmě jsou také velmi výživné.Proto tu neuvádíme například bylinky, salát, kořenovou zeleninu nebo okurky. I když vůbec špatné nejsou, nemají všechny ty „klady“ ideálních plodin pro přežití. Jedničkou na celém seznamu jsou brambory. Množné číslo je na místě, protože – a to je velmi podstatné – byste se neměli soustředit jen na jednu odrůdu lilku bramboru. Pestrost je klíčem k přežití rostlin, i vás. Výsadba různých odrůd ve stejnou dobu totiž omezuje hromadění škůdců a výskyt chorob. Brambory přitom vypěstuje k úrodě s prominutím i úplné zahradnické kopyto, prakticky bez ohledu na vnější klimatické podmínky.Brambory se dají pěstovat přímo v zemi, nahromaděné v příkopech, ve starých kompostovacích nádobách, v krabicích nebo kontejnerech. A skvěle se skladují, dokonce garantují i slušně výnosnou sadbu do další sezóny. Brambory jsou v kuchyni všestranné a obsahují celou řadu vitamínů a minerálů, takže není důvod, proč z nich neudělat základní poživatinu pro přežití. Pochopitelně, že i taková brambora se přejí. A proto je hned dvojkou v pořadí kukuřice. Je kouzelná. Není divu, že si z ní indiáni udělali posvátnou rostlinu. Ještě dnes totiž patří k trojici nejčastěji pěstovaných (po rýži a pšenici) kulturních plodin. Výhodou táhlého růstu kukuřice do výšky je, že nepřekáží. Proto ji skvěle můžete využít jako doplňkovou plodinu přímo do záhonků. Jiné užitečné rostliny (fazole, dýně) se po ní mohou pnout, takže maximalizujete využitelnost pozemku.Kukuřice je nenáročná na zálivku, dobře snáší sucha a na živiny chudá půda ji nevadí. Přitom roste rychle jako ďas. Tedy jako tráva, protože je to tráva. Kukuřice vyniká svou „jedlostí“. Nejen její nezralé a žluté zrno, ale v případě potřeby i celé ovařené klasy, květy, stonky nebo kořínky poslouží jako nouzová potravina. Z kukuřice se vyrábí kaše, mouky.Co se z kukuřice nesní? To se dá skvěle kompostovat nebo využít jako mulč, pro celou zahradu. Živiny, které jste pěstováním vytáhli z půdy, tak zase obratem vracíte zpět. Další plodinou, kterou snadno vypěstujete a poté připravíte na tisíc způsobů, je hlávkové zelí. Má výjimečně vysoký obsah živin, posiluje imunitní systém, pomáhá svalové funkci, snižuje krevní tlak, pomáhá předcházet zánětům. Škůdců má minimum (bělásky zahnat dokážete) a pro růst nepotřebuje opylovače. K jídlu je dušené, vařené, syrové, dá se i sušit mrazem. Ale tou hlavní sílou výhod jeho konzervace je bezpochyby fermentování. Kvašení. Ať už jako naše „kysané“ anebo korejské kimčchi, zelí tím získává na trvanlivosti, kvalitě i podpoře zdraví. Na co ještě nezapomenout? To úplně přesná otázka není. Další v pořadí jsou totiž dýně (anebo jakékoliv jiné tykve). Jejichž největší kvalitou na „zahrádce pro přežití hladu“ je to, že na ně úplně zapomenout můžete. Stačí utrousit pár semínek, a ony se už samy postarají o zbytek. Natáhnou se, kam potřebují, ať už k živinám, nebo za vláhou i sluncem. Práce s nimi dohromady není žádná. A sklizeň samotná? Není to jen o super-výživných olejnatých semenech, bohatých na zinek. I sama hmota dýní si říká o zpracování. Dušené, pečené, vařené. Rozmixované jako pyré. Ne, není to kdovíjaká pochoutka. Ale jsou plné vlákniny, takže vás snadno zasytí. Přitom jsou poměrně nízkokalorické, takže z nich neztloustnete. Pokud jde o jejich prospěšnost, víc vitaminu A nenajdete ani v mrkvi.Dýně nabízí vysoce-hustotní potravu, výraznou tonáž plodů a pozdní sklizeň, a přitom jejich produkce stojí „nula“ nějaké zahradnické námahy. Což je velmi podobné s další víc než užitečnou plodinou. Fazolemi. Fazol obecný je totiž favorit maximalizované produkce. Za tu jednu zasazenou fazoli se vám odmění víc než stonásobně.Pokud jde o jejich složení, jsou vlastně fazole komplexní super-potravinou. Obsahují většinu vitamínů, živin a esenciálních aminokyselin, které lidské tělo potřebuje. Pokud chcete nebo musíte přežívat bez živočišných bílkovin, je nejspolehlivější cestou jak to přežít ve zdraví konzumovat fazole. Jiné druhy luštěnin jsou na pěstování poměrně náročné, ale tady žádný problém nenastává. V půdě kolem sebe si samy zaopatřují dusík, místa mnoho nezaberou. A to ani jako vypěstovaná poživatina. Sušené s vámi přežijí na věčnost, ale jíst můžete i jejich nedozrálé lusky, potažmo listí do salátu. Sérii pro přežití pak můžeme uzavřít s rajčaty. Byť nejsou náročné na složení půdy, už jim trochu pozornosti při pěstování věnovat musíte. Ale odměna v podobě úrody stojí za to. Zvlášť, když si vypomůžete „klonováním“. Tím, že budete z mateřské rostliny odebírat odštěpky, a budete je sadit dál, na všechna možná volná místa v záhoncích. Tím maximalizujete jejich produkční potenciál. Rajče je sice nejlepší čerstvé, ale dá se dobře uchovávat: sušit, nakládat, zavařovat – nebo z něj vyrábět kečupy, protlaky a pesta – a v takové upravené podobě pak vydrží opravdu dlouho. Za co ještě rajčata pochválit? Tedy kromě vitaminů a obsahových látek, jako je třeba proti-rakovinotvorný lykopen? Inu, třeba za to, že ze všech těch předchozích zmíněných druhů plodin, od brambor po fazole, jež jsou poněkud v chuti mdlé, dělají dobře stravitelnou pochoutku.S touhle kouzelnou šesticí plodin na zahrádce zkrátka hlady nezemřete.Zdroj: selfsufficientme.com, gardeningknowhow.com, kraut-kopf.de
