Základem opatření proti skvrnám na dřevě je jeho povrchová úprava, nikoli tedy až samotné řešení, odstraňování následků. Dřevo je v každém případě ušlechtilý přírodní materiál, který vtiskne každému interiéru atmosféru, obzvláště těm tradičním a historicky cenným.Nejhůře odolávají znečištění (ale i obrusu a prošlapání) na povrchu neupravované podlahy z měkkého dřeva. Ty prostě mají omezenou životnost a vždy je otázkou, jak je ošetřit, abychom tuto životnost prodloužili. Dřevo lze mořit, případně lakovat. Dokonce i podlahové oleje a vosky pronikají do hloubky materiálu, ovšem povrch neuzavřou a proto dovnitř mohou pronikat mnohé tekutiny. Nejlepší možnou ochranou je lak, ne vždy je ale vhodný. Často se dokonce aplikují povrchové nátěry barvou, obvykle však jde o nejméně vhodné řešení. Charakter dřeva zcela zmizí. Ovšem již jen rozhodování mezi jednotlivými možnými způsoby ošetření dřeva vyvolává nekonečné diskuse. A všichni mají samozřejmě „pravdu“. Každopádně vždy platí, že pokud necháme dřevo v přírodním provedení bez impregnace a povrchové úpravy, udržení jeho vzhledu nás bude stát mnoho práce i peněz. Pokud naopak použijeme jakýkoli chemický či přírodní prostředek, dřevo bude působit poněkud nepřirozeně. Obzvláště v případě materiálů, které změní odstín dřeva, případně přidají lesk.Ovšem dřevo bez jakékoli impregnace a povrchové úpravy je třeba chránit před veškerými tekutinami, které by na něm mohly vytvořit skvrny. Některé dokonce během zlomku vteřiny proniknou do hloubky a pak již u některých neexistuje jiný způsob, jak se jich zbavit, než vybroušením do hloubky (např. Luxol). Pokud jde jen o čistou vodu či vodu se saponátem či mýdlem, je to snadné, stačí povrch setřít a podlahu nechat uschnout. Problémem je však již káva, šťávy, červené víno, mastnoty, saze, o barvách a různých typech nátěrových hmot pak nemluvě. Z mastných skvrn jsou nejhorší například krémy na obuv, rtěnky a další mastné hmoty, které obsahují barviva. V takovém případě je třeba veškerou hmotu z povrchu co nejrychleji odstranit a zbytku se zbavit bruskou (např. ruční excentrická bruska). Použít lze i některé chemikálie, ale v tomto případě často hrozí riziko požáru, jsou prostě hořlavinami nejčastěji 1. třídy. Fungovat též může na mastnoty žehlička a savý papír, případně čistá textilie (bez barviv). Žehličkou přejíždíme po přiložené textilii či savém papíru delší dobu. Mastnota se do přiloženého podkladu alespoň částečně vsákne a pokud postup opakujeme s novým, čistým podkladem, který je savý, měli bychom odstranit většinu mastnoty. Zbytek mastnoty nakonec vymyjeme nitroředidlem (běžné ředidlo C 6000), případně i benzínem, ale méně úspěšně. Stejným způsobem odstraníme i skvrny po vosku. Čistili vám komín a bohužel se stalo, že vaši podlahu znečistily saze? Nebo jste je na podlaze našli v blízkosti krbu? Nejprve je třeba zamést a vysát co nejvíce sazí a zbytek pak odstraníme opravdu silným saponátem. Ten necháme na saze působit delší dobu (alespoň několik desítek minut) a poté podlahu umýváme teplou vodou se saponátem a hadr vždy vyždímáme, dokud není podlaha čistá. Podle rozsahu znečištění bude možná třeba vícekrát vyměnit vodu se saponátem. Fungovat by mělo i koncentrované tekuté mýdlo a nebo šampon. Nakonec chemii vymyjeme čistou vodou. Na skvrnu od červeného vína je třeba rychle (po jejím setření) nasypat sůl, případně nanést roztok siřičitanu sodného (ustalovače), nebo šťavelanu draselného a nebo sodného. Tyto roztoky (podle použití) poté vymyjeme saponátem a vodou. V případě bílého vína stačí běžný saponát a voda stejně jako u ostatních ovocných šťáv. Ovšem pozor, organická barviva obsažená v některém ovoci je nutné okamžitě vymýt větším množstvím vody. Nesmí zoxidovat a ztmavnout. Obzvláště nebezpečné jsou například borůvky, ostružiny, černý rybíz. V těchto případech se osvědčuje směs čpavkové vody a peroxidu vodíku, což je vlastně bělicí roztok. Lze ji namíchat jako 10 dílů 30 procentního peroxidu vodíku a 4 díly 5 procentní čpavkové vody, ovšem bělidla se běžně i prodávají. Případné míchání bělidla provádíme na čerstvém vzduchu, jelikož intenzivně zapáchá. V tomto případě jde zásadně o to, zda odstraňujeme materiály vodorozpustné a nebo syntetické, na které zabírá syntetické ředidlo. To se týká barev a laků. Vodorozpustné vodou, syntetické ředidlem. Ovšem pokud je podlaha olejována či voskována a povrchová úprava je poškozena, musíme místa opravit. Určitě zapomeňte na to, že byste olejovanou či voskovanou podlahu natřeli a nebo lakovali. Tyto materiály by již na mastnotě nedržely. Poškození olejovaného povrchu podlahy snadno nahradíte novým olejem (volíme stejný materiál a odstín), to samé platí pro vosk. Před aplikací se ale doporučuje zbroušení. Stinnou stránkou olejovaných a voskovaných podlah je právě minimální odolnost povrchu vůči skvrnám a také poškrábání. Opravy jsou opravdu časté, ale nejsou v zásadě nijak obtížné.V případě poškozeného podlahového laku je to složitější. Většinu tekutin z laku snadno odstraníme setřením, pokud ale musíme brousit, je třeba brousit a poté znova lakovat větší plochu, aby nebyl zásah vidět. Vlastně jde o postup obdobný renovacím dřevěných podlah. Na skvrny od inkoustu je třeba nasypat sůl, vysát a skvrny očistit kyselinou citronovou. Nakonec podlahu umyjeme vodou se saponátem a poté čistou vodou. Vždy začneme mechanickým odstraněním co největšího množství hmoty ostrým předmětem. Na asfalt funguje též ředidlo, musí však působit delší dobu, proto musíme ředidlem ošetřenou plochu zakrýt např. mikrotenem a zatížit. Necháme působit cca hodinu a poté vymýváme ředidlem. Smůlu odstraňujeme stejně jako vosky.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com