Základním a nejjednodušším prostředkem pro malování na porcelán jsou akrylové barvy smíchané s vodou. Po zaschnutí se chrání vrstvou bezbarvé glazury. Pro namíchání odpovídajícího odstínu budeme potřebovat barvy v prášku. Kovovými prášky napodobíme po smíchání s glazurou zlacení. Glazuru můžeme tvrdit vypalováním. Je to nejlepší metoda, někdy však dojde k přílišnému ztmavnutí lepidla a zvýrazní se menší praskliny nebo vlasové trhliny a sesychají výplně. V nejhorším případě se může předmět, který byl již opravován, rozpadnout. Keramika musí být vypalována pouze v peci k tomu určené, ne v domácí troubě. Mohli bychom tím znehodnotit glazuru. Druhou, pro začátečníky vhodnější metodou, je tvrzení za studena. Lak k tomu určený zakoupíme v obchodě pro kutily, smícháme s tužidlem dle návodu a necháme tvrdnout 12 hodin. Bílý lak využíváme jako základ pro míchání barev a poslední vrstvou musí být lak bezbarvý. Nejsnadněji se u malovaného porcelánu opravují kusy s nepravidelnými vzory. Těžší je opravovat složitější dekory a nejobtížnější je asi trefit přesné zabarvení při opravě bílého podkladu. Napodobování vlasových trhlinekPorcelánové předměty mohou mít částečně nebo úplně popraskanou glazuru. Pokud vidíme kolem opraveného místa trhlinky, musíme je vyrobit i na něm. Na zaschlou malbu načrtneme tvrdou špičatou tužkou síť prasklinek. Tužku musíme průběžně ořezávat, aby čáry byly stejně silné. Pokud nejsme s některou spokojeni, setřeme ji konečkem prstu či měkkou gumou. V případě barevných prasklinek použijeme tenké pero a barevné inkousty.Na vyrobené prasklinky naneseme bezbarvý lak. Můžeme pracovat se štětcem, ale velice opatrně, abychom nepoškodili kresbu tužkou. Vhodnějším nástrojem je stříkací pistole.Opravy pozlacených okrajů a plochNěkteré z porcelánových předmětů mívají zlacené okraje nebo vzor na některých místech setřený. Můžeme tato místa opravit pomocí kovových prášků. Prášky mícháme v malém množství, abychom dosáhli správného poměru. Přidáme trochu bezbarvé glazury (větší množství způsobí zmatnění) , v případě potřeby pár kapek ředidla a přidáme tužidlo. Směs nanášíme jemným štětečkem, pracujeme rovnými lehkými tahy a snažíme se, abychom nenanášeli vrstvu dvakrát. Nejsnazší je malování okrajů šálků a talířků. Otáčíme je kolem konce štětečku a ruku, kterou malujeme si podložíme vrstvou knih, aby zůstala pevná.Na rovných plochách se stává, že se částečky zlata odlučují z glazury. Nejdříve přetřeme vzor bezbarvou glazurou s malým množstvím pigmentu a tím si stanovíme hranici, které se budeme držet. Nátěr má mazlavou konzistenci a podle zkušebního proužku, naneseného např. na starou dlaždici, poznáme, kdy bude vhodný k použití. Ze špičky štětce setřepeme suchý kovový prášek na glazuru a potom ho do ní stejným štětcem lehce tupujeme. Směs necháme několik minut stát a poté přebytečný prášek odstraníme. Po zaschnutí laku přitiskneme na povrch namočený kousek látky a smyjeme volný prášek. Z pozlacených okrajů odstraníme prášek koktejlovou tyčinkou namočenou ve vodě. Přes noc necháme lak zaschnout a vyleštíme jej měkkým hadříkem. Další vrstvu již neaplikujeme neboť by zlacení ztratilo lesk.Pro tyto práce jsou třeba 3 až 4 kvalitní tmavé malířské štětce o síle 00-3 a s dobrou špičkou. Jeden si vyčleníme na zlacení. Štětce používané na glazování vymyjeme speciálním ředidlem. Pro práci s akrylovými barvami je umyjeme ve vodě. Na míchání barev je vhodná keramická dlaždice. Pokud budeme používat stříkací pistoli, měla by být regulovatelná, abychom mohli nastříkat i malé plošky bez poškození okolní malby. Při práci s ní si musíme chránit nos a ústa rouškou kvůli možnosti vdechování rozstřikovaných částeček barvy.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
