Za prvé je třeba vědět, kdy začít s otužováním. Obvykle je to cca 2 týdny před definitivní výsadbou na venkovní stanoviště, resp. přenesením květináčů a truhlíků s rostlinami ven, aniž bychom je na noc zase schovávali do tepla. Začít však lze za rozumného denního počasí i dříve, záleží prostě na klimatu, nesmí být příliš chladno, při otužování nesmí rostliny dostávat teplotní šoky. Výraz otužování je vlastně synonymem postupného navykání rostlin na venkovní prostředí. A právě otužování je nejdůležitější u mladých rostlin. Je prostě důležité, aby pro ně byl přechod z vnitřního, teplejšího, chráněného prostředí minimálně problematický. Otužování je navíc třeba přizpůsobit i zálivku rostlin. V chladnějším prostředí rostliny sníží své nároky na zálivku, naopak by zde mohla vydatná zálivka způsobit hnilobu kořenů a uhynutí rostliny. Je totiž ideální nejprve rostliny přemístit do chladnější místnosti, kde si rychle zvyknou a přizpůsobí svůj metabolismus a odsud je přes den přemisťovat ven. Ukrývání rostlin před chladem na noc je obzvláště důležité, pokud se noční a ranní teploty pohybují ještě okolo nuly. Problém představuje při otužování i plné slunce. Začínáme proto polostínem a až později přesuneme na plné slunce ty druhy, kterým to vyhovuje. Stínomilnější druhy pak přistiňujeme po celé vegetační období. Na balkóně třeba rákosovou rohoží či markýzou. Určitě by rostlinám neprospělo okamžité (skokové) přenesení z polostínu na plné slunce. Zvýšili bychom tak riziko popálení listů. Ještě se ale vraťme k zálivce. Její teplota by měla odpovídat teplotě prostředí, ve kterém rostliny jsou. Příliš studená zálivka zabrzdí růst rostlin, neprospívá však ani zálivka příliš teplá. V době, kdy rostliny otužujeme, již také pravidelně hnojíme, což nemusíme dělat u většiny druhů přes zimu, kdy rostliny odpočívají. Hnojiv se nabízí dlouhá řada, prodávají se univerzální hnojiva určená pro balkónovky, speciální hnojiva pro pelargonie apod. Pokud si však koupíme například Kristalon Gold, jde o univerzální hnojivo, které je vhodné pro jakékoli rostliny, od pokojových, přes balkónové, až třeba po zeleninu. Asi nejznámějším druhem balkónovek, které je dobré otužovat, jsou pelargonie (muškáty). Tyto slunce milovné a bohatě kvetoucí balkónovky dokonce snesou i krátkodobě nízké teploty (okolo 5 oC), některé dokonce i okolo nuly (původní, vzpřímené kultivary). Ovšem i v tomto případě jsou vůči chladu odolnější pouze silné, vzrostlé rostliny s bohatým květenstvím. To je obzvláště důležité, jelikož bohatost květenství nám napovídá, že rostliny mají dostatek živin a proto jsou odolné. Mladé muškáty nízkým teplotám určitě nevystavujte, i když neuhynou, nebude se jim ve vegetačním období příliš dařit, teplotní šok je pro mladé rostliny fatální. A jarní mrazíky takové rostliny zaručeně zahubí. Mladé muškáty je dobré po vysazení do truhlíků a květináčů nejdříve nechat v místnosti s rozptýleným světlem, načež je přesouváme na světlejší a chladnější stanoviště. Až poté je zkusíme otužovat venku, ale zprvu jen přes den. Po výsadbě (přesazení) trvá mladým muškátům cca 3 týdny, než zesílí. V zásadě u pelargonií platí, že jsou sice odolnější, otužování jim však posílí kondici. Petunie, fuchsie a sufinie pěstujeme nejčastěji jako jednoleté rostliny. Při otužování jim prospěje mezistupeň v podobě okenního parapetu a nebo zimní zahrady. Určitě se tyto druhy nesmí potkat s mrazíky.Zcela logicky jsou na chlad nejchoulostivější druhy subtropické, mezi které patří i u nás oblíbené citrusy. Jejich otužování musí být velice pozvolné a na stálo mohou být letněny venku raději až od června, ale záleží samozřejmě na aktuálním počasí. Nejen chlad, ale vůbec prudké změny teplot představují pro citrusy nevratnou ztrátu listů a následné uhynutí. Nesnesou dokonce ani světelné šoky, tedy prudké změny světelných podmínek. A to dokonce i statní, dospělí jedinci. Správně provedené, postupné a zdlouhavé otužování připraví citrusy na letnění dokonale. Budou mít výbornou kondici a květy nasadí později.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
