Se sladkou vodou je a bude třeba šetřit. Tento drahocenný dar, záruka života na souši, není nevyčerpatelný. Někde příroda vody nadělí dostatek v podobě dešťů, vody spodní a pramenů, jinde s ní až příliš šetří. Letošní rok se stav vody na velké části území od srpna srovnává, o to lepší je příležitost zaměřit se na lokality, kde se to nestalo, kde i letos pršelo minimálně. A kromě krajinných opatření, obnovování mokřadů apod. a zadržování vody v krajině je třeba začít právě u půdy. A to nejen na větších plochách, ale právě i v zahrádkách. Na zahradách se při zálivce za suchých dní spotřebuje enormní množství vody. A pokud vodu nemůžeme sbírat ze střech, protože prostě neprší a vysychají a studny a vodní plochy, je zle. O to více nám v takové situaci pomůže, když budeme moci omezit zálivku díky schopnosti půdy udržet si vodu co nejdéle. Fascinoval mě dokument o pěstování rostlin na Sahaře, kde například brambory pěstují v písku na stále střídaných plochách (jelikož se rychle zasolují) díky enormní zásobě spodní vody získávané z artézských vrtů. Ovšem i v oázách dovedou dosáhnout pěstitelských úspěchů i při minimu vody díky důmyslné kombinaci rostlin, které půdu stíní. Horní patro tvoří datlové palmy, pod nimi rostou citrusy a teprve pod nimi najdeme zeleninu a jiné rostliny.A právě i my můžeme v zahradách dosáhnout minimalizace odparu vhodnou kombinací rostlin, které půdu zakryjí. Základem je však právě půda, která tuto vodu dovede udržet co nejdéle. Nejhorší je takzvaný půdní škraloup, kdy se především na povrchu půdy tvoří tvrdé sedlina, která je doslova jako beton, ta praská a kromě prasklin, do kterých voda zateče, voda po tvrdém povrchu stéká. Škraloup vzniká nevhodným hospodařením, ale na polích i nevhodným použitím těžké techniky. Půdní škraloup přitom není výsadou pouze půd jílovitých, zde se pouze tvoří rychleji. Pro vodu a pro vzduch je půdní škraloup téměř neprostupný a i za silných dešťů pak po něm voda nejenže steče, ale také odnese mnoho živin a organické hmoty. Dochází tak k jakémusi začarovanému kruhu, ze kterého nevíme jak ven. Na první pohled se může zdát, že pod škraloupem se snáze udrží voda, je to ale naopak. Voda stoupá kapilárami a snáze se vypařuje. Schopnost půdy udržovat vodu přitom zlepšíme kypřením, vpravováním organické hmoty včetně kompostů, zeleného hnojení, organických hnojiv, sena či slámy. Právě kypřením spolu s vpravováním organické hmoty porušíme kapiláry, kterými stoupá půdní vlhkost. Navíc tak zajistíme i lepší přísun vzduchu ke kořenům, nejen vláhy. Nejlepší je kypření půdy po deštích, je to však možné i za sucha, načež půdu zalijeme. A úplně nejlepší je nakypření před předpovídanými dešti. Nemusíme pak zalévat a voda se do půdy lépe vsákne. S vodou nejhůře hospodaří nekvalitní půda bez půdního života. Platí proto, že pokud se budeme o půdu dobře starat, podpoříme její schopnost zadržovat vodu. A proto znovu zopakujme – pomůže zapravení kvalitního kompostu, ale jinak vůbec jakékoli organické hmoty. Půda tak bude nejen mnohem kypřejší a bude lépe zadržovat vodu, ale bude i mnohem výživnější. Pomůže také způsob zálivky, určitě je lepší zalévat méně často, ale vydatněji, než stále, ale málo. Půda se totiž dostatečně navlhčí do hloubky a voda se vypařuje pomaleji, někdy i v řádech dnů. A to samé platí i pro trávníky. Bez provzdušňování a hnojení trávníků to prostě nepůjde.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com