Konev a zahradní nůžky, případně ostrý nůž, tato náčiní budete pro vinnou révu potřebovat právě v srpnu nejvíce. V srpnu totiž dorůstají bobule hroznů maximální velikosti a proto postupně zaplňují celý hrozen. Zároveň se snižuje obsah kyselin a zvyšuje cukernatost. Během srpna a pak ještě v září se v bobulích vyvíjí nejvíce aromatických látek. A vinaři se v srpnu těší, až bobule začnou zaměkat, což znamená, že při stisku mezi prsty již pruží. Vinná réva přečkává dobře vysoké teploty i období sucha, ovšem kombinace chladného počasí v květnu (réva začala kvést přibližně o týden později) a horkého v červenci letos zpomalila dozrávání hroznů. Paradoxně je horké počasí v červenci ještě horší než chladné v květnu, tedy s výjimkou květnových mrazíků, které úrodu ohrožují nejvíce. Na Moravě letos odhadují, že oproti povolenému 1. srpnu, odkdy lze prodávat takzvaný burčák (částečně zkvašený vinný mošt), se letos první burčáky objeví na trhu až okolo 20. srpna. To však zahradní pěstitele vinné révy, která je určena nikoli do sudů, ale v podobě čerstvě utržených hroznů na stůl, nikterak nezajímá. Jsou zvyklí, že každoročně hrozny dozrají v trochu jiném termínu a sklízet je pak mohou postupně. Také samozřejmě záleží na odrůdě, například nejranější odrůdou je u nás zřejmě Augustovskij. Aby hrozny vyrostly velké a sladké, je v srpnu třeba provést některé základní postupy. Patří mezi ně zavlažování, správný řez a vylamování zálistků, redukce počtu hroznů a ochrana před chorobami i škůdci. Prostě a jednoduše musíme vinné révě kromě zálivky, aby se hrozny vůbec měly z čeho tvořit, jelikož v jejich obsahu převažuje voda, také odlehčit. Kromě vody hrozny potřebují i dostatek vzduchu (kvůli plísním) a sluníčka. V srpnu je třeba především zastřihávat mladé výhonky vinné révy vyrůstající z paždí (úžlabí) listů, takzvané zálistky. A hlavně ty v okolí hroznů. Měli bychom je zastřihnout přibližně do poloviny plodných letorostů. Pokud tento řez neprovedeme včas, může dojít k nadměrnému růstu výhonů, které nám pak zastíní hrozny. Sníží se tak růst hroznů, jelikož sluníčko potřebují i k nabírání objemu, stejně jako kvalita bobulí. Odstraňujeme výhony vždy nad druhým listem pomocí ostrého nože, případně zahradnických nůžek. Zároveň vyvazujeme výhony, které ponecháváme a krátíme je v případě, že přerůstají opěrnou konstrukci a již neprospívají ani rostlině, ani nám samým. Vinaři říkají tomuto postupu osečkování. Konečná délka letorostů by se měla pohybovat okolo 120 až 150 centimetrů. Nejenže tak vinné révě ještě více odlehčíme, ale zároveň zabráníme tvoření velkého množství kyseliny jablečné, která zhoršuje kvalitu hroznů. Zároveň vinnou révu tvarujeme do požadovaného tvaru. Rostliny by nikdy neměly být příliš husté, přičemž vrchní plochy listů a hrozny by měly být vystaveny ve správné míře sluníčku. Stejně tak vadí i příliš husté olistění, přebytečné listy, které hroznům příliš stíní, proto ručně odlamujeme. Na druhou stranu ale nesmíme rostliny příliš oškubat, jelikož by za veder hrozil úpal (úžeh) bobulí, kvůli kterému by hrozny byly takzvaně kyselkaté. Pozor však, většinu listů anebo všechny, které rostou v horní části letorostů, ponechte. Právě díky nim se nám bobule krásně vybarví a vyzrají. Bez fotosyntézy to nejde. Navíc by hrozny nebyly bez těchto listů chráněny právě před zmíněným slunečním úpalem. Bobule nahnědlé barvy a s nevzhlednými skvrnami nemají valnou chuť. A aby toho nebylo málo, je také třeba zredukovat hrozny, byť nám přece jde o maximální úrodu. Jenže právě tato ztráta se vyplatí, pokud konkrétní rostlina nasadila až příliš hroznů. Ne všechny pak totiž dobře uzrají. Při redukci necháváme ty největší a nejpěknější hrozny. Vycházíme přitom z pravidla, že by měl na jednom letorostu zůstat jeden pěkný, velký hrozen. Čili jeden keřík nám pak dá 6 až 10 výstavních hroznů. Z toho samozřejmě plyne, že z jedné rostliny mnoho chutných hroznů nezískáme, je proto vždy třeba vysadit více rostlin. Za horkého počasí vyžadují hrozny pravidelnou zálivku. Každý keř vinné révy vyžaduje za veder a sucha alespoň cca 15 litrů vody denně a klidně i více. Zálivka je v tuto dobu především prevencí praskání bobulí. Sucho totiž vinné révě nevadí, hroznům však vadí prudké změny a pokud přijde po suchu vydatný déšť, bobule mohou popraskat. Jsou-li však přivyklé na hojnější přísun vody i za vedra a sucha, nedojde k tomu. Pro udržení maximální vlhkosti navíc půdu okolo keřů mulčujeme, abychom minimalizovali výpar i samotnou potřebu zálivky. Kromě zálivky je též v srpnu důležité pravidelné přihnojování. Častými chorobami vinné révy jsou padlí, plíseň šedá a další houbové infekce. A samozřejmě vždy na hroznech, o které nám jde. Aplikují se proto pravidelně fungicidy, ale pozor, dříve jak 30 dní po poslední aplikaci fungicidu nesmíme hrozny sklízet. Je proto třeba postřik vhodně načasovat a opravdu u toho přemýšlet. Obzvláště současné vytrvalejší deště a ochlazení, tedy počasí, které přišlo po červencovém horku a suchu, jsou nebezpečné. Riziko plísní je vysoké.Co se týká škůdců, je třeba, aby zahrada byla oplocena (ochrana před zvěří, především vysokou) a také je třeba vymyslet něco na mlsné ptactvo. Na Moravě je běžná výstražná palba z pušek do vzduchu, pokud se blíží hejna špačků, účinná je ale též ochrana sítěmi, což je v případě menšího počtu keříků na zahradách vlastně jediné možné řešení. Palbu by vám sousedi rychle rozmluvili.Jinak je vinná réva doslova nezmar, který vydrží mnohé. A jako okrasný porost bez nároků na úrodu nevyžaduje prakticky žádnou údržbu.Zdroj: ireceptar.cz, nasezahrada.com, irozhlas.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
