MečíkyMečík (Gladiolus L.) je rod jednoděložných, vytrvalých bylin z čeledi kosatcovité (Iridaceae). Tyto jednodomé rostliny jsou typické svými hlízami, vzpřímenými a většinou nevětvenými stonky, střídavými a přisedlými listy s listovými pochvami, ovšem především velkými a nápadnými květy, které nás na gladiolách (mečících) skutečně přitahují. Čepele listů jsou mečovité, celokrajné a většinou kopinaté. Listy jsou též rýhované a často ztloustlé, jejich žilnatina je souběžná. Oboupohlavné květy jsou souměrné (zygomorfické) a mají různé barvy, přičemž se v květenstvích vyskytují nejčastěji v pravidelných vějířcích a jsou podepřeny listeny. Každé okvětí je složeno z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), přičemž spodní bývají větší než horní a vnější bývají užší než vnitřní. Celé okvětí je v dolní části rostliny srostlé do trubky. Rozšíření mečíkůZnáme cca 260 druhů mečíků rozšířených především v Africe včetně tropů, Afriky jižní a Madagaskaru. Do Evropy byly mečíky dovezeny, ve volné přírodě se vyskytují jen minimálně. Proto také známe v ČR pouze 2 přirozeně rostoucí druhy: mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), který se nachází na vlhkých loukách a je značně ohrožen a též ještě ohroženější mečík bahenní (Gladiolus palustris). V zahradách běžně pěstujeme rozličné hybridy dovezených druhů mečíků a ty nezplaňují do volné přírody. Obdobně minimální je rozšíření mečíků i ve volné přírodě ostatních světadílů. Stav hlíz mečíkůDobrý zdravotní stav hlíz mečíků je vlastně na prvním místě, jelikož mečíky se rozmnožují vegetativně, kdy nová hlíza vyrůstá z té staré a z ní rostou malé hlízky. Kolem nové hlízy se tak tvoří jakési korálky, kterým říkáme – brut. Brut lze během další sezóny vypěstovat do velikosti schopné květu. A pozor, u nemocné hlízy jsou nemoci šířené i na potomky (bakteriózy, virózy) a na sousední rostliny. Během pouhých několika sezón pak získáme naprosto zdegenerované rostliny, jejichž hlízy bude třeba vyhodit. Hlízy je proto třeba nakupovat pouze v renomované prodejně, přičemž nekupujeme hlízy poškozené. Stejně tak postupujeme při třídění vlastních hlíz. Dobré je též měnit mečíkům stanoviště a mořit hlízy při výsadbě. I během vegetace přitom odstraňujeme nemocné a špatně se vyvíjející rostliny. Výběr hlízPokud chceme dlouhý a krásně tvarovaný stvol, volíme menší hlízy o průměru do 2 cm. Velké hlízy vytvoří vždy více květů, ovšem menších. Na druhou stranu jsou ale tyto rostliny schopné vytvářet nové hlízy a značné množství brutu. Čili velké hlízy vysazujeme pro potřeby „množení mečíků.“ Hlízy sklízíme ve druhé polovině září, pokud jsme ale chtěli oddálit kvetení a rostliny vysadili pozdě, samozřejmě posuneme i tento čas. Sklizeň hlíz provedeme tak, že odstřihneme listy a hlízy necháme proschnout na bezmrazém a suchém, dobře větraném místě. Jakmile oschnou, odstraníme zbytky starých hlíz a krycí šupiny.Podmínky pro růstMečíky milují slunné stanoviště a hlubší, propustnou zem. Vyhněmě se stanovišti stinnému i polostinnému a určitě se vyhněme těžkým a zamokřeným půdám. Rostliny též nesnesou čerstvé organické hnojivo, používáme proto anorganické NPK (minerální hnojivo s obsahem dusíku, fosforu a draslíku), případně Cererit. VýsadbaKlíčová je hloubka výsadby hlíz mečíků. Příliš mělko vysazené hlízy způsobí časté vyvracení rostlin a křivení květů. Ovšem na druhou stranu stačí hloubka cca 10 cm až 15 cm. Mečíky přitom vysazujeme hustě – v řádku 15 cm od sebe a řádky 20 cm od sebe, ale kvůli ošetřování rostlin během vegetace dáme řádky od sebe mnohem dál v závislosti na velikosti záhonu. Během vegetace je dobré rostliny občas okopat a též je nutné poctivě plít. Spon si zvolíme tak, abychom si ošetřování rostlin usnadnili. Mečíky vysazujeme od poloviny dubna a pokud chceme sklízet květy postupně, je třeba i hlízy vysazovat postupně, a to až do poloviny června. I takto pozdě vysazené hlízy vytvoří kvetoucí rostliny a nové květu schopné hlízy. A pokud nám jde dokonce hlavně o nové hlízy, není problémem výsadba až v červenci, kdy sklízíme květy v říjnu a dokonce až v listopadu. Samozřejmě ale s ohledem na počasí. Květy se dobře vyvíjí při nízkých teplotách a barvy mají sytější než v létě. Čili mečíky jsou květinami letními, ovšem nejlépe podzimními, byť to o dušičkách nebývá vidět na hřbitovech.Sklizeň květůKvěty gladiol sklízíme, když je první květ na stvolu plně vybarven. Květy pak vykvetou ve váze postupně a vydrží dlouho. Při teplotě okolo 20 °C je to cca 10 dnů. Jestliže ale květy neodřežeme, je třeba odstraňovat odkvetlá květenství. Pokud by se vytvořily semeníky, bude to na úkor kvality a vývinu nových hlíz. Nic není v přírodně zadarmo a jedno nahrazuje druhé. Příroda je úsporná, byť velkolepá - šetří energii. Pozor na třásněnkyTřásněnky jsou skutečně největší hrozbou gladiol, pokud se třásněnky přemnoží, nevytvoří se nám květy a nebo se nerozvinou, jsou vysáté a uhnívají. Poškození zpozorujeme nejdříve na tmavých kultivarech gladiol (hlavně na fialových a modrých odrůdách). Najdeme na jejich listech nejprve světle zelené a nebo žluté tečky ještě před vytvořením květního stvolu. Ovšem to ještě stačí zasáhnout postřikem, který opakujeme po týdnu. Je též dobré přidat do postřiku proti třásněnkám kapku jaru či jiného smáčedla. Dosáhneme tak dokonalého potažení hladkých listů přípravkem, netvoří se kapky. Pokud třásněnky již likvidují sklizeň květů, nenaděláme nic. Nejlepší je ale prevence, čili cílené ošetření hlíz – jejich moření před výsadbou. Třásněnky totiž přezimují na šupinách, kterými jsou hlízy pokryté. Proto též hlízy zbavujeme po sklizni právě těchto šupin. Hlízy necháme přezimovat při nižších teplotách (5 až 10 °C) a do mořidla je ponoříme až několik dní před výsadbou. Jako mořidlo použijeme roztok prostředku proti třásněnkám a fungicidu proti houbovitým chorobám. Hlízy necháme v roztoku i několik hodin, poté je necháme okapat a osušit a co nejdříve vysadíme. A pozor – provádějte manipulaci s mořidlem i výsadbu v rukavicích – jde o účinné chemikálie. Seznam odrůd mečíků najdete například ZDE. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.gladioly.cz, www.wikipedia.org, www.shutterstock.com
