Když zalijete na první pohled na troud vyschlou růži z Jericha, rychle se zase zazelená. Do několika hodin. V čem tví kouzlo takové proměny?Růže z Jericha je ve skutečnosti buďto druhem vranečku pocházejícího ze suchých oblastí Texasu a Mexika, konkrétně vranečku šupinolistého (Selaginella lepidophylla), nebo rostlinou z čeledi brukvovitých, která se jmenuje choulivka jerišská (Anastatica hierochuntica), a která opravdu pochází z místa, podle něhož se i jmenuje. Jenže my se nejčastěji setkáme právě s vranečkem šupinolistým. Tolik o zmatení pojmů způsobeném obchodníky. A nyní bychom se mohli přít do nekonečna o pravost toho, či onoho druhu. Ale k pěstování, to mají totiž společné. Oba druhy rostlin mají až neuvěřitelnou schopnost přežít nekonečně dlouhá období sucha. A proto jsou také odedávna považované za zázračné rostliny štěstí, života a vytrvalé lásky. V období sucha mají oba druhy listy stočené do suchého a lehkého klubíčka, které se může po poušti libovolně pohybovat díky větru. V období dešťů se však rostliny během několika hodin rozvinou a postupně začnou obnovovat svou zelenou barvu. Proč? Jednoduše potřebují přežít. A k tomu je nezbytné, aby mohly provádět fotosyntézu a začít růst. Pouštní růže tak naberou energii pro další suché období. A pozor, to může trvat dokonce i celá léta (ve smyslu roky). Růži (růžím) z Jericha se také říká rostlina vzkříšení. V rodinách se předávala z generace na generaci a tradičně se pomocí vody “oživovala“ při slavnostních příležitostech, jakými jsou hlavně Vánoce a Velikonoce. Je to jednoduché, nejjednodušší. Rostlinu stačí položit do misky, nebo na talířek. Přelijeme ji odstátou vodou o pokojové teplotě a na dně necháme stát cca 1 cm silný sloupec vody. Během několika hodin se suché klubíčko postupně rozvine a zazelená. Rozvinutou růži umístěte na co nejsvětlejší stanoviště. Díky tomu bude moci alespoň na krátkou dobu načerpat energii pomocí fotosyntézy. Doporučuje se však rostlinu nechat “obživlou“ nejvýše několik dní. Pak ji zase z vody vyjmeme a necháme postupně usychat. A teprve, když se opět sbalí do klubíčka, ji můžeme zase uskladnit na suché místo. Vlastně jde o nejméně náročné rostliny na pěstování na světě. Jak v případě vranečku šupinolistého, tak choulivky jerišské. Vlastně je vůbec nepěstujeme! Pouze je párkrát do roka probudíme k životu, klidně jenom dvakrát – na Vánoce a Velikonoce. Stačí voda a to je vše. Za sucha pak rostliny mohou odpočívat až několik let. Mohou být bez problémů někde v temné šuplíku, nebo ve skříni. Více nepotřebují. Pozorovat spolu se svými dětmi a vnoučaty, jak se růže z Jericha po mnoha měsících rychle probouzí k životu, je fascinující zážitek. Věřte, že na to nikdy nezapomenete a ti malí pak obzvláště...Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, zahradananiti.cz, Wikipedia