Odkud zázvor pocházíZázvor lékařský (Zingiber officinale), jinak též pravý, obecný, je vytrvalá rostlina s růžově bílými či nažloutlými květy, jejíž původ vlastně není znám. Některé zdroje uvádějí jako zem původu zázvoru Čínu, resp. jih Číny, ale tato informace není ověřena. V každém případě se však zázvor používá především v Číně a Indii (kam se z Číny údajně dostal) již více než tři tisíciletí. A odsud se zřejmě dostal pomocí fénických mořeplavců na Blízký východ a do středomořských zemí. Znám však byl i ve starověkém Řecku, Římě i Egyptě, kde se používal stejně jako dnes, čili jako koření! Na africký kontinent přivezli zázvor Portugalci, do Jižní Ameriky Španělé.Předností oddenků zázvoru je především oddolnost, v teple se totiž nekazí. Proto byl zázvor jedním z prvních druhů koření přepravovaných arabskými obchodníky do Evropy i Afriky. Ve středověku pak zdomácněl i v evropských kuchyních a byl stejně samozřejmý jako třeba sůl a pepř. Pak však z českých spíží, stolů a čajů téměř vymizel. A dnes je opět objevován jako „exotika.“ Jak pěstovat zázvorSice u nás nemáme pro pěstování zázvoru zcela ideální podmínky, je však možné vypěstovat jej i u nás. Potřebujeme k tomu kořen zázvoru, nůž, květináč, vhodný substrát a skleník. V zahradě si však zázvor na záhonech nevypěstujeme. Vyžaduje totiž minimální trvalé teploty +30 oC a též velice bohatou zálivku, ideálně značné množství srážek. Jelikož ale nežijeme v tropických oblastech monzunových dešťů, musíme si pomoci jinak.Klíčem k úspěchu je skleník a dostatečně velký květináč s dobře propustnou zeminou bohatou na živiny. Substrát nesmí obsahovat žádné kamínky, deformovaly by oddenky zázvoru. A kdy s pěstováním zázvoru začít? Právě na přelomu zimy a jara, kdy si pořídíme čerstvé oddenky zázvoru s již vzešlými pupeny. Oddenky uřízneme alespoň 5 cm od pupenu, načež uříznuté kousky zázvoru s pupeny směřujícími vzhůru zasadíme do květináče o průměru 20 cm.Jelikož je v tu dobu venku ještě příliš chladno, umístíme květináče se zázvorem na nejslunnější okenní parapet v bytě, a to na cca 2 až 3 týdny. Jakmile však vyraší oddenky, umístíme květináč do stínu. Pokud máme vytápěný (teplý) skleník, zasadíme řízky pupeny směřujícími vzhůru těsně pod povrch nakypřené půdy. Zázvor zaléváme denně odstátou vodou pokojové teploty do spodní misky, pokud je vysazen přímo do půdy skleníku, pak rostlinu obléváme, netrefujeme přímo pupen. Každých 14 dní též přihnojujeme běžnými tekutými minerálními hnojivy, hnojení omezíme až na podzim, stejně jako zálivku, načež ze zeminy vyjmeme zatažené oddenky zázvoru, vysbíráme je. Sklizeň provádíme cca 9 měsíců od výsadby. Ovšem během té doby nás čeká několikeré přesazení do větších nádob – zázvor roste velmi rychle. Samozřejmě je též řešením rovnou zvolit co největší nádobu. Léčebné účinky zázvoruOddenky zázvoru mohou mít barvu žlutou, ale i okrovou až červenou. Vůně rozříznutého oddenku je výrazně pryskyřičná, chuť silně aromatická, citrusově ovocná a pikantní (ostrá). Právě oddenky používáme k léčbě.K nejvýznamnějším účinkům zázvoru patří prevence proti rýmě, nachlazení a chřipce, podpora trávení a chuti k jídlu, zmírnění bolestí hlavy, ale i zpomalení některých druhů rakoviny. Má antibakteriální a protizánětlivé účinky. Pomáhá i při těhotenských nevolnostech, nebo nevolnostech při jízdě v automobilu, letu letadlem a plavbě po moři. Známé jsou též afrodiziakální účinky zázvoru. Snižuje cholesterol, stimuluje krevní oběh a podporuje redukci váhy.Pro léčebné účely můžeme zázvor konzumovat v podobě zázvorového čaje (nastrouháme rozumné množství zázvoru a zalijeme horkou vodou, ideálně přidáme včelí med), či v podobě jakéhokoli jiného zázvorového nápoje (limonáda, pivo, víno, ale i káva). Výborný je též jako nakládaný, kandovaný, nebo v podobě koření, které budeme přidávat do jídel.Pozor však – někomu může zázvor působit zažívací potíže, pálení žáhy a nebo bušení srdce. Není proto vhodný především pro děti, těhotným se doporučuje pouze omezeně. Zázvor by též neměli užívat diabetici a lidé, kteří pobírají léky na překyselení žaludku, srdce a snížení krvácení. Jaké látky zázvor obsahujeNejvýraznější chuťovou složkou zázvoru je olej obsahující aromatické látky, například zingiberen a také malé množství aromatického bisabolenu. Ostrou a výraznou chuť zázvoru má na svědomí gingerol, což je látka, která se svým chemickým složením podobá kapsaicinu (ten obsahují pálivé papriky a chilli papričky). Při vaření se gingerol přeměňuje na zingeron. Zázvor v prodejnáchBěžně se setkáme s loupanými i neloupanými bílými oddenky zázvoru, neloupanými oddenky černými, ovšem třeba v Japonsku mají v oblibě nakládané plátky oddenků růžového zázvoru. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, jaktak.cz, shutterstock.com