Zažili jsme to na vlastní kůži před devíti lety. 15.6. 2015 dopadlo na sousední obce Kájov a Křenov extrémní krupobití. Ne že by kroupy byly nějak extrémně velké, třeba jako tenisáky, ale bylo jich příliš, velké byly také dost a trvalo to dlouho. Krupobití bylo natolik intenzivní, že přírodu zavalil nános krup, který se pak rozpouštěl dlouhé dny. Ještě po dvou týdnech byly tu a tam vidět kopičky ledu. My jsme se zrovna vraceli z Českého Krumlova, kam jsme jeli koupit přípravek proti slimákům. Bylo jich ten rok neuvěřitelně mnoho, ničili v zahradě, co mohli. Před Křenovým dvorem jsme museli zastavit, protože mezi dvěma osamocenými domy, které zde cestou z Krumlova na Chvalšiny stojí, se z kopce valila řeka. Zároveň na nás dopadaly hromady krup a my byli jen rádi, že od toho, v čem zrovna jedeme, už mnoho neočekáváme. Plánovali jsme výměnu pojízdného vraku. Když se po zhruba půl hodině řeka proměnila v silnější potok, projeli jsme dál, v Křenově jsme se však zastavili, před námi už stálo mnoho dalších vozů a naproti také. Všude pobíhali lidé s lopatami a odhazovali kroupy ze silnice. Bylo jich tolik, tak silný nános, že v nich auta prostě uvízla, podvozkem jsme leželi na kroupách. A stále padaly další. Když jsme se podívali na stromy okolo, bylo to neuvěřitelné, ani jediný lísteček. Půlka června a stromy byly holé jako uprostřed zimy. Skleníky rozmlácené, zahrady pokryté nánosem mrazivých krup, že nebylo vidět jedinou rostlinu. Když se stane něco až takového, nelze bohužel dělat vůbec nic. Je sklizeno, sezóna končí. Přesto ale mnoho rostlinných druhů přežije i takovýto rozmar počasí. A když jim pomůžeme zregenerují. Můžete si doma vyzkoušet, jak dlouho dovedou mrazivé kroupy škodit rostlinám, jednoduchým testem. Při pokojové teplotě nasypte do shora otevřené nádoby, která dobře izoluje, led až po horní okraj (stačí třeba chladicí box do automobilu, což je vlastně nepromokavým materiálem obalený polystyren). Půjde zhruba o 8 až 10 kg ledu, který koupíte v akci za cca 200 až 300 korun. Takto naplněnou nádobu nechte stát při běžné pokojové teplotě a měřte si čas, jak rychle se led rozpustí. Nyní vezměte v úvahu, že souvislá vrstva krup se bude v přírodě rozpouštět ještě mnohonásobně déle, protože kroupy změnily v lokalitě dočasně klima. Pokud prostě kroupy neodklidíte v zahradě hned, mráz spálí do druhého dne úplně všechno! Po silném krupobití je vlastně úklid zahrady jakýmsi nácvikem úklidu podzimního. Akorát s tím bonusem, že nejprve odstraňujeme kroupy, kde to jen jde. Tedy především z užitkových a okrasných záhonů, skalek a okolo stromů a keřů. Můžete i z trávníků, ale ty zregenerují obvykle dost rychle. Čím rychleji kroupy odstraníte od nejohroženějších rostlin spolu s poškozeným rostlinným materiálem, tím lépe. Nejlepší je zapojit celou rodinu. Ti nejzodpovědnější se pustí do záhonů a ostatní můžou s plochými lopatami, hráběmi a šornami okolo dřevin a na trávníky. Kroupy uložíme na místo, kde se budou postupně rozpouštět, aniž by mohly škodit jakýmkoli rostlinám. Zároveň samozřejmě odklidíme sklo rozbitého skleníku a jiné větší škody. Po silném krupobití bude sběr krup pod stromy vlastně zároveň i podzimním sběrem listí. Kroupy však odklízíme i z cest pěších a příjezdových. Dále bude nejlepší si jít odpočinout a nechat do dalšího dne zbytek krup rozpustit, protože všechno prostě neseberete. Nemá smysl používat v zahradě nějaké ohřívače, fukary, teplometné žrouty elektřiny, rozdělávat ohně. Nyní je čas nechat přírodě, co je její a zasáhnout až další den. Hned s rozedněním se rozsah přírodní katastrofy ukáže v plné nahotě. Druhý den je třeba pokračovat v odstraňování rostlinné hmoty ze země. Něco se posbírá sekačkou, něco manuálně, pomůže i zahradní fukar. Sebraný materiál uložte na kompost a posypte vápnem. Klidně i se zbytky kruh, rozpustí se a voda kompostu prospěje. Je také třeba odřezat a odstřihat polámané větve a stonky, odstranit zcela popálené rostliny a také jejich poničené plody. Druhý den pro krupobití je vlastně jednou velkou prořezávkou. V případě ovocných a okrasných stromů a keřů zastřihneme polámané a silně poškozené větvičky vždy u nejbližšího rozvětvení. Větvičky s menším poraněním si rány zacelí hojivým pletivem. Zároveň sklidíme poškozené plody, bohužel většinou nedozrálé, takže další materiál pro kompost. Odpoledne po druhé šichtě sedněte do auta a zajeďte si koupit dostatek fungicidu a listového hnojiva. Do roztoku s fungicidem je dobré ještě přidat smáčedlo pro zlepšení účinnosti. Kroupy nechaly na rostlinách, tedy na tom, co z nich zbylo, velké rány. A právě tyto rány jsou vstupní bránou pro různé houbové nemoci. S nimi se pak šíří i bakteriální a virové infekce. Fungicidem stříkáme vše, co v zahradě zbylo, včetně stromů a keřů. Poté aplikujeme listové hnojivo, které dodá rostlinám rychle potřebné živiny, zlepší jejich regeneraci. Určitě se vyplatí koupit alespoň deseti litrovou nádobu s tlakovacím rozprašovačem. Ručně celou zahradu nepostříkáte. Pokud ale na dřevinách nezbyly skoro žádné listy, je aplikace listového hnojiva zbytečná. Budeme se muset spolehnout výhradně na jejich kořenový systém a předchozí vitalitu. Jestliže krupobití následovalo po vedrech, kdy jste jakožto rozumní zahrádkáři nehnojili, je nyní dobré dodat tekuté hnojivo i do půdy. Na záhony, do květináčů, okolo stromů a keřů, do skleníku, na trávník. Přidat můžeme i pomalu rozpustné granule. Aby totiž rostliny zase nabraly rostlinnou hmotu, budou nyní potřebovat hlavně dusík, ale hodí se i další prvky. Dřeviny zbavené listí budou samozřejmě potřebovat hnojivo ke kořenům také. Za úvahu stojí také aplikace prodávaných stimulantů růstu, ale je třeba si ji dobře propočítat, mohlo by to vyjít velice draho.Druhý den náročné šichty končí a nyní nás už čeká jen průběžná údržba zahrady jako před krupobitím. Nejprve je ale dobré ještě zahradu procházet a kontrolovat, co všechno jsme při návalu prvotní objemné činnosti přehlédli. Záchrana je někdy i v detailech. Další radikální krok nás čeká zhruba až za 14 dní, kdy zopakujeme masivní aplikaci fungicidu. Je ale třeba brát ohled na počasí, za dešťů fungicid nestříkáme. Za dalších 14 dní aplikaci fungicidu opět zopakujeme a poté již by rostlinstvo mělo být v dobré kondici. Co přežilo, může začít dále plodit. Samozřejmě vám již nenarostou nová jablka, hrušky, švestky, rybíz či angrešt, ale zelenina bude nadále prosperovat, i když bude úroda o dost menší. Prosperovat budou i bylinky a okrasné rostlinstvo, normálního stavu zahrady se však dočkáme až v dalším roce. Nezapomeňte také, že teplé počasí přeje i přemnoženým savým škůdcům, kteří se vrhnou na nové rašící výhonky rostlin. Obzvláště mšice vás přivedou k zoufalství, postřik proti mšicím a jiným savým škůdcům bude prostě nezbytný. Vzniklé vlhko pro změnu prospěje slimákům, ale s tím již zahrádkář zkušenosti má dostatečné. Bohužel s extrémním krupobitím nikoli, i když počty krupobijců rychle rostou. Rok za rokem. A kdo to zažil, nechce znova...Autorský článek: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
