Máte při něm slušnou šanci si za pár korun pořídit z druhé ruky exemplář, který je autentický a originální. A pokud jste vybírali dobře, získává taková starožitnost dál na ceně, zatímco vám krášlí bydlení. Opravovat a renovovat/restaurovat starý nábytek je přitom radostí pro každého domácího kutila. A je to věc, která se doma hned prakticky zúročí. Partner či partnerka vás ještě pochválí za elegantní pohovku nebo čalouněné křesílko.Není to jako riskantní podnikání s investičními lihovinami nebo byznys s kalifornskými žížalami, ale solidní záležitost. Sbírat starý nábytek, procházet bazary a zákoutí obchodů se starožitným vybavením domácností, to je zkrátka něco povznášejícího. Jen tedy, chce to začít opatrně a nebát se učit novým věcem. Rozpoznat kvalitní nábytek z druhé ruky by vám mohla pomoci následující doporučení. Abyste se nedívali jen očima a nespoléhali jen na fotky v katalogu. Staré kousky nábytku je třeba cítit, osahat si je, slyšet je. Vrzání a rozviklanost nejsou vyloženě na závadu, ale značí uvolněné spoje. Což předjímá práci navíc pro vás, a nižší hodnotu takového kousku. Věnujte velkou pozornost způsobu konstrukce. Nábytek vyrobený s použitím správných spojů, jako jsou holubičí nebo čepové spoje, vydrží déle než nábytek sbitý hřebíky, utažený šrouby nebo secvaknutý sponkami. Pokud je všude kolem spojů lepidlo, nikdy to není dobré znamení. Hledejte dřevo, které je ručně vyřezávané a má výraznou kresbu. Po hmatu poznáte poškození, které může být zakryté barvou či lakem. Klasikou, alespoň pro začátečníky, je spoléhat spíše na dřevěné kousky z masivního dřeva, které mají značnou hmotnost a výrazné spoje. U takových se dá čekat, že něco vydrží. Určitě byste se měli vyhýbat všemu plastovému, sektorovému, sériovému. I když i v takové oblasti se dá zalovit, je to už věc pro starší a pokročilé.Zrovna tak kvalitou a dlouhověkostí nebudou oplývat kusy vyrobené z dřevotřísky. Pozor na odlupující se dýhu. Pak se pravděpodobně nejedná ani vzdáleně o kvalitní kus. Může to značit i to, že daný exemplář si pobyl ve vlhkém prostředí. Z toho nic dobrého nekouká. U dřevěného nábytku velmi pozorně hledejte přítomnost jemného dřevěného poprašku nebo drobných pilin. Mohla by to být dřevomorka, nebo červotoč. A ne, takové škůdce si domů skutečně zanést nechcete.Co naopak můžete vzít na milost, je kování. Vintage nábytek má mosazné, železné nebo měděné úchytky a panty. Pokud vám daný kousek nábytku tak nějak „sedí“ a jste s ním spokojení, a vadí vám jen provedení úchytů a kování, není nic snazšího, než si je doma svépomocí vyměnit. Takový prvorepublikový exemplář nábytku by vašemu domovu jistě slušel. Ale je to mosaz anebo není? V té zašlosti je těžké to někdy poznat. Vypomoci si můžete magnetem. Mosaz je nemagnetická slitina. A současně může přítomnost kovových pilin prozradit i něco nehezkého o tom, v jaké kondici jsou třeba šrouby nebo spoje. Případně, jak nešetrně byly řešeny předchozí opravy/úpravy toho údajně starožitného kousku.Znalci poznají mosaz i po zvuku. Když do ní cinknete, má vysoký tón. Ale s magnetem chybu neuděláte. Když se zase kovový nábytek, stolek nebo designová pohovka, hlásí stříbřitým nádechem, jde nejspíš o bílý kov, nebo zinek. U starších skříněk, stolků a komod se vyplatí hledat uvnitř zásuvek a ze zadní či spodní strany nápisy, razítka, značky a štítky. Prozrazují víc o historii konkrétního produktu. Některé byly opravdu proslulé svou kvalitou, a mají skutečně potenciál ke zhodnocení. V dnešní době už ty znalosti nemusíte nosit v hlavě, můžete je prohnat Googlem na chytrém telefonu. A dobrat se tak i recenzí, kterých jsou fóra pro znalce i začátečníky plná. Když už tak zmiňujeme výhody internetu: vyfotit si exemplář nábytku a prohnat ho – třeba přes Google Lens – vám poskytne velmi slušnou orientaci v daném výrobku. A třeba i v osobě toho, kdo vám jej nabízí.U čalouněných kusů nábytku, u čtecích židlí, křesílek nebo taburetů, se vyplatí zkontrolovat jednak to, zda jsou rámy z tvrdého dřeva, a jestli jsou sedací pružiny k látce ručně vyvázány. To jsou signály kvality. To, že je čalounění potrhané nebo zašlé, zašpiněné, to neznamená, že jde o výrobek nekvalitní. Pokud je dobrý rám, vždy můžete takový kousek pře-čalounit a dát mu nový život. O kvalitě může vypovídat i materiál. Například hedvábné čalounění, na omak je mnohem jemnější než bavlna nebo syntetické materiály, také signalizuje, že před sebou nemáte nějakou úplně obyčejnou věc. Odolná přírodní vlákna, jako je kůže, vlna nebo bavlna, mají tendenci stárnout lépe než syntetické materiály. Pokud je látka cítit zatuchlinou nebo působí křehce, může být příliš stará.A co naopak může být na závadu, to je zápach. Nábytek na sobě nemá napsáno, že pochází z kuřácké domácnosti. Ale cítit to je. A odstranit pachy je skutečně komplikované. Tohle hodnotu starožitného nábytku silně snižuje. Samostatnou kategorií na individuální zvážení je uživatelská kvalita. To, jestli vůbec budete moci daný kousek nábytku používat, anebo bude jen dekorací. Můžete se na to podívat i prakticky: je daný kousek strukturálně „spolehlivý“? Pokud jsou v něm větší než povrchové rýhy a praskliny, trhliny anebo je dřevo pokroucené, je to zkrátka problém. Anebo spousta práce s opravováním.Naopak drobné škrábance nebo uvolněné úchyty jsou odstranitelné závady, a mohou vám dokonce vynést při nákupu slevu. Pokud však poškození ohrožuje funkci kusu, nemusí to stát za námahu.Zdroj: thegritandpolish.com, annieeliotdesign.com, realSimple.com, vintageupcycle.com
