Nejprve je důležité si neplést pojmy, rozprašovač a postřikovač nejsou jedno a to samé. Rozprašovače se běžně používají k rosení především pokojových rostlin, případně šetrnému zavlažování čerstvých výsevů, aby se semínka nevyplavila. Oproti rozprašovačům jsou pak postřikovače určené k aplikaci především pesticidů, ovšem i listových hnojiv apod. A cože jsou to ty pesticidy? Chemické přípravky určené k hubení škůdců a tedy zajišťující ochranu kulturních rostlin. Jedni je nenávidí, jiní se s nimi dovedou v rozumném množství smířit. To je věc názoru, postoje, ale nakonec i vzdělání. Ne vše chemické je vyloženě špatné a nutným či dokonce zbytečným zlem. Musí se ale vědět, jak na to, jaký přípravek zvolit, v jaké koncentraci, kdy a proč (je to vůbec nezbytné?) a jak jej aplikovat. Abychom se chemii vyhnuli, doporučuje se prevence a přírodní prostředky v boji s chorobami, škůdci a plevelem. Ovšem jsou situace, kdy se bez chemie obejdeme jen těžko (například taková kadeřavost broskvoní). Určitě ale platí, že předtím než sáhneme po ochraně chemickým postřikem, je třeba takový krok důkladně zvážit. Například v případě plevelů pak jde vlastně o naprosto zbytečné zamořování prostoru, ale i půdy a spodních vod. Stejně vyroste další, plevel se prostě musí plít. Nakonec právě mechanická prevence je často mnohem účinnější než sebelepší chemie. I v případě chemického postřiku máme stále ještě na výběr mezi syntetickými přípravky a těmi na přírodní bázi, především pak olejové. Samotné pesticidy pak dělíme podle jejich účelu. Herbicidy likvidují rostliny, tedy plevele, insekticidy hmyz, fungicidy houby. Na každého škůdce prostě existují jiné icidy, fungující na jiné bázi. Například herbicidy pak známe selektivní (účinkují pouze na některé rostliny, třeba dvouděložné), širokospektrální a nakonec totální, které zničí vše zelené. Hlava nehlava, tedy vlastně stéblo nestéblo. Aby to pak bylo ještě složitější, například moluskocidy hubí slimáky, akaricidy roztoče, aficidy mšice apod. V každém případě však jde vždy o toxické látky, které přírodě neprospívají, proto je na naší zodpovědnosti používat je co nejšetrněji. První zásadou je zásadně používat postřikovač, nikdy ne běžnou konev na zalévání, ale ani rozprašovač. To bychom již rovnou mohli pesticidy aplikovat do studny a na plot zahrady upevnit obrovské cedule BIO, abychom zmátli své okolí. Samozřejmě jde o nadsázku, určitě to nedělejte!Postřikujeme zásadně za bezvětří, slunného počasí, ale ne zase za extrémního vedra. S pesticidy pracujeme za teplot do 25 °C a zásadně nikdy ne přímém, ostrém slunci za velkého horka. Za takového počasí se zvyšuje fytotoxické působení postřiků, ale i hnojiv. Nakonec za takového počasí neprovádíme ani zálivku, počkáme si na večer a nebo na ráno.Nezapomeňte na kryt trysky postřikovače, čímž ochráníme okolní rostliny, zahrady sousedů, ale i sebe samé a naše okolí. Postřik musí být cílený, nejsme práškovací letadlo.K postřikům je obvykle nejvhodnější ráno či podvečer, kdy jsou teplota i sluneční paprsky méně intenzivní. Nežádoucí je však pro dobu postřiku i déšť a je to celkem logické. A to platí pro přípravky kontaktní i systémové. Kontaktní se z rostlin rychle smyjí do půdy a vůbec nemohou účinkovat, systémové pak potřebují alespoň několik hodin, aby se dostaly do pletiv rostliny, pak je již déšť nesmyje.Pokud provádíme postřik v interiéru, je třeba větrat a použít účinnou ochranu před případným vdechnutím přípravku. Nakonec s rouškami a respirátory jsme se seznámili za poslední měsíce dostatečně, tak směle do toho i v tomto případě. Pesticidy jsou silně toxické a mají negativní vliv na naše zdraví, ale třeba i zdraví domácích mazlíčků.S ohledem na zdravotní rizika vždy používejte nejen respirátor, ale i dlouhé rukávy a nohavice a gumové rukavice. Vlastně nejlépe i holinky a pláštěnku, brýle a nebo obličejový štít. Veškeré oblečení je pak třeba po postřiku důkladně vyprat. Je již snad jasné a samozřejmé, že při provádění postřiku nejíme, nepijeme a nekouříme. A to od samotného míchání prostředku až po jeho postřik na určená místa.Po práci je též třeba postřikovač rozebrat a důkladně vyčistit. Určitě s ním budeme v budoucnu „páchat“ další záležitosti a určitě nechceme kontaminovat cílený přípravek tím předchozím. A platí ještě jedna zásada – nikdy neprofukujte trysku ústy!Důležitá je samozřejmě i ochrana rostlin, na které nechceme přípravek aplikovat, přičemž mnohdy nestačí jen krytka trysky. Je například třeba některé rostliny raději zakrýt fólií, nebo z ní vytvořit zástěnu. Například přípravek na kadeřavost broskvoní určitě nebude potřebovat žádná jiná rostlina v okolí. Samozřejmostí je výběr vhodné trysky a její seřízení. V každém případě cíleně postřikujeme, nerozprašujeme!