Mnohé druhy rostlin můžeme probudit předčasně, tedy ještě dávno před ukončením období vegetačního klidu, u mnohým se nám to však nemůže povést, jelikož prostě vyžadují v zimě klid a nenechají se probudit. Ovšem rychlení není jen pojem odpovídající dosažení zimního kvetení rostlin. Jak rostliny rychlit?Barborky, tedy větvičky nejčastěji třešní s malým „b“ řežeme již 4.12. a měly by nám vykvést do Vánoc. Pokud nemáme po ruce třešně, můžeme sáhnout po větvičkách jiných ovocných dřevin a nebo třeba po okrasné zlatici, které se mylně říká zlidovělé zlatý déšť, což je však zcela jiný a prudce jedovatý rostlinný druh. Trhání barborek řadíme mezí lidové zvyky, které přímo souvisí s příslovími a pranostikami. A právě někde zde můžeme skutečně najít prameny takzvaného rychlení rostlin. Rychlení je jinak definováno jako pěstitelský zákrok, který zkracuje dobu vývoje a růstu rostlin zvýšením teploty a vlhkosti vzduchu v takzvaných rychlírnách, speciálních sklenících. Ovšem rychlit lze doslova i doma „za kamny“ a „ve sklepě“. Jako příklad si uveďme hyacinty. V praxi je rychlením zkracována lhůta kvetení rostlin a nebo jejich sklizně, tedy sklizně jejich plodů či jiných částí požadovaných ke sklizni. Například často rychlíme i zeleninu, třeba salát polní. Stejně tak si v teple připravujeme sazeničky zeleniny s delším vegetačním obdobím a též tomuto počínání se říká rychlení. V případě zmíněných hyacintů lze vzít cibulky již cca v říjnu, vysadíme je do malých květníků zhruba do dvou třetin velikosti cibulí (vrcholy cibulí musí vyčnívat nad zem o cca jednu třetinu), cibulky zalijeme a necháme je v teple. Jakmile se na vrcholcích cibulí objeví zelenavé výhonky tvořící základy listů, umístíme cibulky v květináčích zakryté papírem (ideálně do kornoutu) na místo, kde je chladněji, ale nikoli zima. A zde pravidelně kontrolujeme, zda se nám již neobjevují základy květů. Jakmile se květy začnou objevovat, přemístíme rostliny opět do tepla a poskytneme jim i dostatek světla. Ideální stanoviště je u starých oken, o týden později, když již vykvetou, pak v meziokenním prostoru, aby nám vydržely kvést co nejdéle. Ovšem, kdo ještě dnes takovou možnost má... V tomto případě rychlíme s cílem kvetení celé rostliny (tedy jejich zárodky v podobě zásobních orgánů - cibulí), nikoli jen větvičky, jako je tomu v případě barborek. Ovšem barborky nemusíme trhat zrovna na svatou Barboru, mnohé rostliny, tedy např. jejich větvičky, lze rychlit prakticky po celou zimu. Patří mezi ně například i šeříky, azalky, odnožující hlíznaté konvalinky a jiné. Dodržet ovšem musíme též přírodní zákonitosti, například u dřevin je obvyklé kvetení na „loňském dřevě“. Čili nejmladší větvičky bychom rychlili opravdu jen marně. Rychlit však též lze kromě hyacintů i mnohé další cibuloviny (rané tulipány, narcisy, krokusy apod. - u cibulovin hovoříme o tzv. „termínování“). Vědět samozřejmě musíme, které rostliny rychlit lze a jaké podmínky při rychlení vyžadují.Rychlit lze například i karafiáty, lilie, ale třeba i některé růže.