Pokud je však beton vystaven chemii, především pak solím, dochází k jeho sice pomalé, ale nevratné destrukci, kterou je třeba včas podchytit, beton tak zachránit a prodloužit mu životnost. Ale to znáte sami. Stále řešíme, jak opravit betonové schodiště (obzvláště schodiště sousedící se solenými komunikacemi), betonové zídky, chodníky a podobně. V praxi nakonec i prodlužujeme životnost starých betonových bytových domů (tzv. paneláků), které byly původně stavěny na dobu 30 až 40 let životnosti, ovšem naprostá většina z nich již přesluhuje a hodně dlouho ještě přesluhovat bude, o čemž svědčí i ceny bytů v těchto domech.Zvažte, zda má smysl konkrétní betonovou konstrukci sanovatJeště předtím, než se pustíme do sanace betonové konstrukce, je třeba rozhodnout, kdy má sanace vůbec ještě smysl a kdy už nikoli. Hovoříme samozřejmě jen o poměrně jednoduchých betonových konstrukcích se stálým (konstantním) zatížením. U náročnější konstrukcí je třeba též posudek statika a výpočty jsou velice složité. Navíc se nevyhneme stavebnímu povolení!Jak poznáme poškození betonové konstrukceBetonová konstrukce, která si přímo říká o opravu, prostě vykazuje na první pohled známky poškození – její povrch se drolí a praská, odlupují se celé šupiny a mohou se objevit i praskliny většího rozsahu, v nejhorších případech se konstrukce zcela rozpadá. Na povrchu betonu jsou nevzhledné fleky a jeho barva již dávno není jednotná. Jak dochází k poškození betonových konstrukcíJednou z prvotních příčin poškození betonu je jeho špatná výroba. Pokud chcete skutečně kvalitní beton a chcete si jej nechat dovézt, určitě zapomeňte na levnou napodobeninu, kde je plnivem drcené kamenivo ze starých staveb, respektive z demolic. Kvalitní beton si ale na druhou stranu můžeme doma namíchat i sami, jen je třeba přesně dodržet postup, který doporučí odborníci. Ve špatně vyrobeném betonu však najdeme „kaverny“ čili “ hnízda,“ která vznikají špatným vibrováním a pěchováním a nebo naopak tak, že beton „převibrujeme.“ Velice častou příčinou poškození je též mechanika, prostě pruký náraz těžkým a tvrdým předmětem. Další možnou příčinou je přetížení betonové konstrukce, ovšem příčinou nejčastější je prostě čas, kdy se především působením solí, ale i vody a vlhkosti a klimatických vlivů beton pomalu, postupně rozkládá. Však příroda to umí a má to zařízené dobře. Vše nakonec jednoho dne pozře. Proto i betonové konstrukce zvětrávají, stejně jako hory a skály. Před sanací je třeba odstranit příčiny poškozeníPokud je příčinou poškození betonové konstrukce pouze čas, není třeba odstraňovat nic a můžeme rovnou sanovat. Ovšem přetížené konstrukce je třeba zesílit a nebo změnit zatížení. Nejlépe odpoví na všechny otázky sonda do betonu. To už ale jsme mimo možnosti svépomocné práce a musíme přivolat odborníka. Pokud jím nejsme my sami, těžko něco poznáme. Sondáž betonových konstrukcí se provádí i v případě, že nejsou na povrchu zjevné vady, ovšem my chceme stávající betonovou konstrukci více zatížit. Průzkum betonové konstrukce se provádí poklepem ocelovým kladívkem (např. geologickým), které je vybaveno poklepovou ploškou a špicí. Hmotnost takového kladívka je cca čtvrt kilogramu. Pro porovnání zcela stačí, když kladívko pustíme z výšky cca 40 cm na plochu betonu, asi taková by měla být síla poklepu. Ovšem laik z betonem vydaného zvuku nic nepozná. Zdravý beton vydává ostrý zvuk a poklep nezpůsobí na povrchu žádné defekty, zatímco poškozený beton vydává zvuky duté, zastřené, klapající a z povrchu se po úderech odlepují šupinky, zůstanou v něm rýhy, důlky… Před sanací je beton třeba důkladně očistitPouze důkladně očištěný beton (nejlépe prudkým proudem vody – wapkou) je připraven na opravu a sanaci. Ale ještě předtím je třeba použít elektrické kladivo a sekáček s pemrlicí. Sekáčkem postupně odsekáme odlupující se povrchové šupiny, respektivy vrstvy betonu nesoudržného. A toto se provádí až do hloubky, kde je již beton zdravý. Je to vlastně obdoba oklepávání staré omítky. Nezdravý beton nesmí v opravované konstrukci zůstat. Nakonec provedeme pomocí nástavce pemrlice úpravu povrchu až do jednotného vzhledu a hrubosti, v žádném případě starý beton nebrousíme, na hrubý povrch naopak lépe přilne sanační vrstva. Broušením bychom naopak mohli povrch betonu spálit a degradaci tak rozšířit. Pokud se při této práci odhalí armatura (ocelová výztuž), musíme ji očistit od rzi a nesmíme na ní nechat zbytky betonu. V případě, že je tato výztuž silně poškozena korozí, raději přečuhující část odsekáme a nebo ještě lépe vysekáme ji celou a nahradíme novou. Pokud je to samozřejmě možné. Vysekat armaturu by mnohdy znamenalo dělat betonovou konstrukci zcela novou. Jestliže to není možné, je třeba konstrukci dodatečně zesílit. Odhalenou výztuž nakonec natřeme pryskyřičným nátěrem a až poté očistíme celou konstrukci prudkým proudem vody (wapkou), provedeme adhezní můstek a nanášíme sanační vrstvu. Též je dobré nechat nakonec povrch vyschnout a zbylé jemné nečistoty odfouknout tlakem vzduchu či vysát silným vysavačem. Až poté nanášet sanační vrstvu. Co je adhezní můstekAdhezní můstek je adhezní nátěr, kterým dokončíme přípravu podkladu. Též hovoříme o penetraci. Nanášíme ji středně tvrdým štětcem, nikoli válečkem a dbáme na to, aby byl nátěr důsledně nanesen na celý povrch sanované konstrukce. Zásadně používáme materiál od stejného výrobce, jehož sanační hmotu jsme si koupili. Nanesení sanační hmotyKlíčová je volba správného typu sanační hmoty odpovídající potřebné síle vrstvy. Pro slabé vrstvy do 4 mm se používají sanační stěrky, pro silnější vrstvy sanační malty. Sanační hmotu lze nanášet ručně (vtlačování) i strojově (stříkání), záleží na rozsahu prací. Pokud se sanační hmota nanáší ručně na svislé betonové stěny, nesmí se používat tradiční zednický způsob. Za prvé by se hmota těžko odlepovala od lžíce a za druhé není takto možné vyvinout jedinou rukou dostatečný tlak. Hmotu proto na stěnu „nehážeme,“ ale vtlačujeme pomocí zednické lžíce či kovového hladítka. Další zarovnání povrchů se již provádí tradičním zednickým postupem. Finální úprava povrchuV mnoha případech může po vytvrdnutí sanační vrstvy následovat hydroizolační vrstva, která může být sama o sobě vrstvou finální, ale nemusí (naneseme další vrstvu betonu na hydroizolaci). Pokud ale není hydroizolace třeba, je dobré povrch sanační vrstvy natřít po jejím vytvrdnutí barvou v případech, kdy jde o beton pohledový a nebo je beton vystaven vlivům klimatu.V žádném případě se nesmí betonové konstrukce sanovat cementovým lepidlem či doma vyrobeným betonem. Při aplikaci a míchání sanačního materiálu je třeba uposlechnout „rady výrobce.“Postup vypadá na první pohled snadno, ale bez jakýchkoli zkušeností nemá smysl pouštět se do sanace. Od toho jsou zde zkušení řemeslníci a stavební firmy. Zdroj: www.super-san.cz