Čištění jezírka před zimou od organických nečistot je pro každého známou nezbytností. Jinak by se tento materiál rozkládal a zhoršoval by kvalitu vody. Rozklad by vodnímu sloupci odebíral kyslík a voda v nádrži by byla otravována hnilobnými plyny. Před zimou čistíme jezírka malá i velká, ovšem ta větší, ve kterých necháváme přezimovávat ryby, musíme vyčistit obzvláště důkladně. Zvýšíme tím šanci okrasných ryb přežít zimu. Jenom to ale nestačí. Nejprve ale ještě zpět k nečistotám. Jezírka musíme zbavit napadaného listí a trsů řas, odumírajících částí vodních rostlin, větviček, ale i bahna a kalu na dně. Je jen na nás, jak si pomůžeme. Dobrým, ale dražším pomocníkem je jezírkový vysavač, stačí však i jen síťka a ruce. Dalším důležitým krokem, který ryby v zimě vyžadují, je rozmrazování vody. K tomu využijeme speciální čerpadlo a vzduchování. Předchozí odstranění bahna a kalu je v případě použití čerpadla obzvláště důležité, jelikož by byla tato hmota vířena a vzniklo by pro ryby nedýchatelné prostředí. I přesto je však třeba umístit čerpadlo a vzduchovací kameny tak, aby nebyla vířena voda u dna. Beze zbytku se není možné zbavit veškeré organické hmoty. Další materiál navíc přidáváme zakrmováním ryb a ty pak své krmivo hledají právě u dna. Určitě se nemusíte bát ochlazování vody promícháváním s chladným vzduchem. Při dostatečném objemu vody je to bezpředmětné.Přečtěte si také podrobnější článek o tom, jaké ryby jsou do jezírka vhodné a jak jim jezírko připravit. V případě malých jezírek je však lepší sáhnout po topítku (do objemu vody 10 m3). Topná tělíska na rozdíl od vzduchování vodu nevíří, přímo ji ohřívají. Nedochází tak k ochlazování vody v jezírku menšího objemu. Topná jezírka jsou vhodná i pro případ, že není jezírko dostatečně hluboké. Je ale na zváženou, zda by nebylo v tomto případě vhodnější ryby na zimu vylovit a přemístit. Pokud tedy není vaše jezírko hlubší jak 1 metr, je topítko vhodným řešením. Ale zaplatíte si za elektřinu. Na druhou stranu ale není teplota vody tím nejzásadnějším, ryby v chladnější vodě odpočívají a přijímají méně krmiva či dokonce žádné. Jejich bedlivým pozorováním sami poznáme, kdy jsou ještě aktivní a mají hlad. Nakonec jsou na naše krmení zvyklé, očekávají je, příliš jiných možností nemají. Prostě si řeknou. V žádném případě pak nesmíme ryby překrmovat, vydrží bez potravy dokonce dost dlouho. Krmit pak zcela přestaneme při dlouhodobém poklesu teploty. A vyloženě v zimě pak již nekrmíme vůbec. A to ani při kratším oteplení. V zimě se totiž ztrácí z trávicích traktů ryb enzymy, které jsou pro trávení důležité, načež bychom mohli rybám spíše ublížit. I topítkem přitom vlastně vodu jen lehce přihříváme, aby nezamrzala. Krmení v zimě je prostě zcela bezpředmětné a dokonce nebezpečné. Množství krmiva tedy začínáme snižovat při poklesu teplot pod 15 °C a pokud klesnou teploty pod 10 °C, s krmením zcela přestaneme. V tu dobu se již ryby ukládají k zimnímu spánku a přestávají přijímat potravu. Aktivita organismu ryb se výrazně zpomaluje. Výjimku představují jeseterovité ryby, které dovedou přijímat určité množství potravy i v zimě, pokud je však chováte spolu s jinými druhy ryb, přestaneme krmit i je. Jednoduše proto, že potrava by mohla zlákat i ty druhy, kterým by ublížila. Za třeskutých mrazů, kdy již nic nepomáhá a voda v jezírku začne zamrzat, je třeba udržovat v jezírku vysekané otvory. Vodní hladina je totiž oboustrannou membránou a pokud zamrzne, nemohou prostupovat plyny z vody pryč, ani vzduch naopak do vody. Část hladiny je prostě třeba udržovat bez ledu. Zpočátku to jde třeba i jen hrabičkami, později bude třeba vzít do ruky sekeru a otvory udržovat vysekáváním. Ovšem jen opatrně, nepoužívejte žádnou hlučnou techniku, rybám hluk velmi vadí. Dokonce i vysekávání sekerou provádíme opatrně. Velikost otvoru (otvorů) v ledu se vždy řídí objemem jezírka a počtem ryb. Zamezit zamrzání hladiny nakonec pomohou i polystyrenové desky.