Hned na začátku je třeba říct, že když je předem dobře nachystáte, týden to bez vás rostlinky zvládnou samy. Na čtrnáct dní už to chce jistou podporu zvenčí, když tedy zrovna nepěstujete kaktusy. A pokud plánujete něco jako dvouměsíční cestu kolem světa, je lepší pokojovky přesunout někam (k někomu), kdo se o ně bude starat. Třeba do nějakého zahradnického květinového hotelu. Ne, u babičky, která květiny miluje, to bude samozřejmě nejlepší. Nejprostší řešení bývají ta nejlepší. Opravdu není vůbec špatný nápad, když se vám o zalévání postará někdo z rodiny či širšího příbuzenstva, kamarádi nebo třeba sousedka. Pokud tedy právě s nimi na tu dovolenou nejedete. Tenhle přístup s sebou nese jistá rizika – musíte mít doma předem trochu naklizeno. A hrozí, že jim recipročně budete muset zalévat, až na dovolenou pojedou oni. Ale to se dá snést. To, že se musíte na čas vydat z klíčů od vlastní domácnosti, zase taková katastrofa není. Jestli u vás třeba během vaší nepřítomnosti praskne vodovodní potrubí, ty klíče se sousedům vážně budou hodit. A pravidelná kontrola poskytovaná sousedy vašim rostlinkám je jedním z nejlepších způsobů, jak se vyhnout vykradení. Zloději se domům a bytům, kam někdo chodí zalévat, vyhýbají. Jak přesvědčit vaše milované pokojovky, že to bez vás těch pár dní vydrží? Prvním krokem je – už žádné pamlsky. Tedy žádné přihnojování. Jestli rostlinkám tu a tam přilepšujete, před dovolenou to určitě vynechte. Hnojení podporuje růst, vybuzuje rostlinný metabolismus k akci. A bude lepší, když rostliny dobu vaší nepřítomnosti stráví v klidu. Takže žádné hnojení předem. Utáhněte teploty, korigujte světlo. Není to nic objevného. Čím méně bude světla, tím menší budou mít spotřebu – a žízeň. Světlo skrze dostává z rostlin vodu skrze listy vydýcháváním, transpirací, teplo zase vytahuje vláhu z půdy. Chce to trochu stáhnout rolety, vyladit pokoj do polostínu. Pozor na klimatizaci a termostat, jejich nastavení.Další krok? Seřadit v zástup. Tedy spíš hlouček. Vytvořit shluky rostlin s podobnými nároky tím, že jejich květináče snosíte dohromady. Nebudou se cítit tak samy. Nejspíš. A vzájemně si budou trochu pomáhat s udržováním vlhkosti. Je to praktické, kdyby se vám o ně někdo měl postarat, nebude je muset hledat po celém bytě. Udržujte u rostlin morálku – a zajišťujte vlhkost. Jak? Kouzelné mohou být velké podmisky nebo talíře, naplněné vodou a usazené mezi květináči. Odpar se jim už postará o příjemné mikroklima. Odpar z půdy naopak zbrzdíte přidáním nějakého neutrálního mulče. Prostě do květináčů nasypejte vrstvu keramzitu nebo podobného inertního materiálu.A velké finále? Pochopitelně, než zamíříte k cestě za dobrodružstvím, pořádně je zalijte. Nesnažte se je přelít, nacucat půdu vodou. Nechcete je utopit nebo jejich kořínky udusit. Spíš zkuste větší podtácky a misky naplněné vodou, ať mají rezervu, ze které mohou čerpat samy podle chuti. Takhle připravené by měly pokojovky týden ustát vaší nepřítomnosti bez obtíží. Nezapomeňte se s nimi hezky rozloučit. Vždycky se to dá udělat složitěji, a taky to vždycky jde o něco snáze.Pět předchozích bodů se dá shrnout do jedné operace, a to přemístění všech pokojovek do jedné vany v koupelně. Místnost je to obvykle chladnější, ne-světlá, s vyšší mírou relativní vlhkosti vzduchu. Před cestou je pak všechny osprchujete (vynechejte šampon a horkou vodu) – hezky na listy i do podmisek – a v téhle kompaktní džungli zeleně pak vydrží klidně týden.Není to stoprocentní, na konci týdne už některé budou prosychající a jiné pořád ještě přelité, ale se ztrátami se prostě musí počítat. Nemáte tak velkou vanu? Vyzkoušejte třeba nafouknout dětský bazének v obýváku.A ten složitější přístup? Nadšenci techniky samozřejmě vsadí na automatizovanou kapkovou závlahu, kterou mohou skrze aplikace chytrého telefonu řídit na dálku. Zalévat rostliny v pokoji můžete klidně zpod plážového slunečníku. Pokud technice nefandíte, můžete místo toho udělat vodní telegraf. Na jeho počátku je velká nádoba, kanystr s vodou. A z něj vede knot, savý provázek (dobře funguje prověšená bavlněná šňůra) zahrabaná do hlíny květináče. Vláha tím špagátem bude putovat až k rostlině, a ta se bude „zalévat sama“. Na takový telegraf mohou být připojeny tucty rostlin. Chce to ale ozkoušet předem, někdy to funguje líp na papíře, než ne skutečnosti.Variací jsou i z PETlahví vyrobené podsady s knotem, z nichž si vodu ke kořenům rostliny průběžně natahují. Někdy jsou ale příliš vratké. To ostatně platí i v případě „udělej si sám“ rezervoárů na vodu. Typicky třeba PET lahví nebo skleněných lahví, naplněných vodou a ve sklonu zapíchnutých do hlíny květináčů. I ty teoreticky vodu k zálivce uvolňují do substrátu postupně, a oddalují tak dobu, kdy pokojovky budou mít žízeň. Jsou tu i designové skleněné vodní baňky. Sci-fi novinkou už taky dávno nejsou samozavlažovací květináče, se zdvojených dnem nebo integrovaným rezervoárem na vodu. A některé se honosí tím, že od sucha pokojovky ochrání i po dobu dvou a více týdnů. Ve světě je to tak zařízené, že čím složitější je nějaký „systém“, tím víc je náchylnější k poruše. Je skutečně pikantní, když vám na dovolené nějaký vykuk zašantročí váš chytrý telefon - nebo ho utopíte při selfíčkách v moři - a rázem váš dokonalý automatizovaný systém vašeho automatického zalévání není jak ovládat. Nejsnazší je zkrátka, když nemyslíte jen na balení kufrů, ale i na své pokojovky. Předem je nachystáte, a smluvíte se s někým, komu věříte a kdo vám na ně dohlédne. Pak si můžete užívat dobrodružství na opačném konci světa bez obav, že s vaším zabouchnutím dveří se zhroutil z police s bublavým žuchnutím celý ten pečlivě instalovaný vodní telegraf, který teď zalévá strop nad jídelnou sousedů.Zdroj: TreeHugger.com, CNET.com, HouseBeautiful.com, TheSpruce.com, TheSill.com