Vlhkost ve zdivuNejčastějšími případy, kdy dochází k vnikání vody do konstrukce objektu, jsou nefunkční hydroizolace. Obvykle se také jedná o zděné konstrukce a to buď cihelné, nebo smíšené.Mechanismus vnikání vody do konstrukce lze obecně a zjednodušeně rozdělit na vnikání vody do konstrukce pod tlakem a dále v důsledku samovolného průchodu vody pórovitým materiálem (vzlínání, kapilární elevace, difúze apod.). Častější příčinou je vnikání vody do konstrukce v důsledku vzlínání, nebo pohybu vody kapilární elevací. Odstranění vlhkosti ve zdivuPříčin je celá řada a stejně tak je velké množství postupů, kterými lze dané problémy řešit. Dva základní se liší tím, zda je či není odstraněna příčina vlhkosti.Postupu, který se snaží odstranit příčinu vlhkosti a teprve následně řeší odvlhčení zdiva, se říká metoda přímá. Obvykle spočívá v obnově hydroizolací, jejich vzájemného propojení a vyřešení detailů. Následně jsou v závislosti na možnostech realizovány postupy, kterými jsou konstrukce odvlhčeny a je možné je opět uvést do provozu.Obnova hydroizolací spočívá v obnově vodorovných izolací v podlaze a ve zdivu. Následně je nutné u konstrukcí, které jsou pod úrovní terénu, obnovit svislé izolace, a na závěr zajistit jejich vzájemné propojení. Následně dochází k odvlhčování zdiva a to pomocí aplikace sanačních omítek na povrch takových konstrukcí. Chemické infúzní clonyPro obnovení vodorovné izolace ve zdivu se jako nejšetrnější a současně vysoce účinná metoda jeví metoda chemických infúzních clon. V dnešní době se již nejčastěji využívají clony, které mají konzistenci krému (POLARIS krém). Takové materiály mají vysokou účinnost, jejich konzistence umožňuje snadnou aplikaci a rovněž aplikaci do dutinových zdících prvků. Aplikace spočívá ve vytvoření nepřerušené linie otvorů, v úrovni (úrovních), kde má vzniknout bariéra proti vlhkosti. Tyto otvory jsou umístěny buď do spár zdiva, nebo pokud je to možné, do zdících prvků (předpokladem je jejich nasákavost). Otvory jsou vrtány ve vzdálenostech po cca 120 mm a na téměř celou šířku stěny (bez 50 mm). Následně je do otvorů vpravena infúzní směs. Otvory jsou zapraveny. V pásu cca 60 mm nad i pod linií otvorů je vytvořena oblast, kde je bráněno vzlínání vlhkosti.Pro izolaci podlahových konstrukcí je možné použít např. materiál WATERFIN PV. Jedná se o polymercementovou natíratelnou hydroizolaci. Izolaci podlahy je nutné „vytáhnout“ nad úroveň linie infúzní clony. Tím dojde k jejich vzájemnému propojení.V případě potřeby (pokud je konstrukce stěny někde pod úrovní terénu) je nutné provést svislou izolaci zdiva. Výhody chemických infúzních clonPoužití chemických infúzních clon je perspektivní z několika důvodů. Tím hlavním je jednoduchost provádění. Pokud se budeme věnovat těm v současnosti nejpoužívanějším, tedy chemickým infúzním clonám s krémovou konzistencí, je to tím výraznější. Jednoduchost provádění je spojena s další výhodou, kterou je šetrnost ke stávajícím konstrukcím. Vrtání otvorů o průměru 12 mm se nedá srovnávat s dynamickými účinky při zarážení nerezových plechů, nebo s klínováním zdiva při podřezávání diamantovým lanem, nebo pilou.I samotná aplikace infúzní clony je velmi snadná. S jednoduchým vybavením, kterým je tlaková nádoba s hadičkou a trubičkou (např. zahradní postřikovač) lze provádět aplikaci snadno a rychle. Vzhledem ke koncentraci materiálu je nezanedbatelná i vysoká účinnost a tím pádem i pouze jedna aplikace materiálu. Při porovnávání s vkládáním membránových izolací do vyklínovaných mezer, nebo s několika stupňovou aplikací chemických infúzích clon v kapalném skupenství, se to nedá porovnat. Konzistence materiálu POLARIS krém a jeho účinnost je patrná i na obrázku z laboratoře, kde byly testovány i pro ostatní chemické infúzní clony poměrně problematické zdící prvky. Jedná se o dutinové tvárnice z keramického střepu a betonové dutinové tvárnice. I s dutinovými tvarovkami si materiál v krémovém skupenství snadno poradí, protože nedojde k jeho zatečení a akumulaci do dutin, ale je schopen penetrovat do všech stěn tvárnice a do zdící malty pod daným zdícím prvkem tak, jak je pro vytvoření clony potřeba. Účinnost clony je zjevná i na betonové tvárnici.Při vývoji materiálu POLARIS krém byla provedena řada zkoušek, kterými bylo ověřováno chování materiálu v různých podmínkách. Bylo zjištěno, že funguji i za nízkých teplot okolo 5 °C a i v případech, kdy jsou zdící prvky, nebo malta, nasyceny vodou.ZávěrPoužití chemických infúzních clon, zejména v konzistenci krému, je vhodné pro laiky i profesionály, přitom za použití běžného vybavení a při nízkém zatížení konstrukce. Zdroj: www.betosan.cz