Pokud nepokládáme beton na hydroizolaci v novostavbě či při radikální rekonstrukci staršího domu, podkladní beton často není rovný, drolí se, vykazuje zbytky starého lepidla, případně asfaltu, jsou v něm trhliny, praskliny. Nová betonová vrstva pak na takový podklad špatně přilne, drolení spodních vrstev navíc nezamezí. Ovšem stěrkování či samonivelační materiály jsou v tomto případě zbytečné, budeme přece betonovat. Jediným smysluplným řešením je odstranit nesoudržný materiál, podklad důkladně zamést a vysát a poté použít hloubkovou penetraci, která podkladní vrstvy zpevní. Následně je již možné betonovat.Svá specifika má též pokládka podlahového topení. V tomto případě se bez vyrovnání podkladu do naprosté roviny před uložením izolací a podlahového topení nevyhneme. Až poté je možné aplikovat beton, ať už tradiční či topný potěr – anhydrit. Před stěrkováním či použitím samonivelační hmoty je opět třeba odstranit nesoudržný materiál, podklad důkladně zamést a vysát a poté použít hloubkovou penetraci, která podkladní vrstvy zpevní. Například penetraci PD 28 lze ředit v poměru s vodou až 1:15, běžný poměr je pak u většiny hloubkových penetrací 1:10. Řídká směs penetrace s vodou zajistí proniknutí materiálu do větší hloubky. Největší možné odchylky rovinnosti jsou pro vyrovnaný podklad 2 mm/2 m (měřeno dvoumetrovou rovnou latí nebo vodováhou).Před samotným betonováním je též třeba znát požadavky na připravenost stavby. Bude zapotřebí zdroj vody (hadice na vodu má dodavatelská firma k dispozici standardně 40 až 50 m dlouhé), přičemž s sebou vozí i čerpadlo na vodu. Zapotřebí je též zdroj elektřiny 400 V, zásuvky ideálně malá 16 A (lze použít i redukce). Pokud nemáte na stavbě 400 V nevadí, je to ale třeba předem nahlásit, načež si dodavatel přiveze elektrocentrálu.Důležitá je také zpevněná přístupová cesta, která vyhovuje nákladním automobilům s pískem, stejně jako prostor u stavby, kde se bude míchat betonová směs. Je nutné počítat s tím, že zde bude složená hromada písku a paleta cementu, k materiálu se přistaví stroj na míchání, který je velký zhruba jako osobní automobil. Pokud to bude někde nutné, je též třeba zhotovit šalování. Pro řezání dilatací bude zapotřebí informace, kam se budou otevírat dveře (stačí např. projekt). Dodavatel též musí znát výchozí výšku a případně informace, kde budou rozdílné výšky podlah. Je to zásadní kvůli finálním krytinám (rozdíl mezi místnostmi minimálně 5 mm). Minimální vrstva nového betonu je 4,5 cm, optimální vrstva je 6 cm na polystyren a na podlahové topení 4 až 5 cm nad trubky podlahového topení. Teplota v objektu nesmí při realizaci a tvrdnutí betonu klesnout pod +8 °C.Rovinnost nového betonu bude dle normy 2 mm na 2 m (měřeno volně položenou latí). V případě betonáže na minerální vatu je tolerance rovinnosti až 10 mm. Strojově hlazené betonové podlahy nemohou sloužit jako finální povrch bez dodatečné úpravy například nátěrem či jinými krytinami. Podlahy zhotovené firmou Be-po podlahy s.r.o. odpovídají pevnostně betonu C 16/20, záruka je poskytována na dobu 5 let. Po skončení betonáže je dle ČSN norem ochranná lhůta 28 dní (doba zrání betonu při teplotě 10 až 15 °C). V tuto dobu nesmí být beton zatěžován. Dle zkušeností je beton dva až tři dny od betonáže pochozí, ale doporučuje se alespoň 14 dní beton rozhodně nadměrně nezatěžovat. Beton pro své zrání potřebuje vodu. Je tedy nutné během prvních 14 dnů udržovat beton v dostatečné vlhkosti, zejména v prvních 7 dnech. Ideální je kropení jedenkrát za den od druhého dne, ale pozor na vymývání cementu přímým proudem vody z dosud nezavadlého povrchu. V letních měsících (teploty nad 25 °C ) se doporučuje kropit více, beton nesmí být suchý. Ideální je položit na beton mokrou geotextilii a tu nenechat uschnout. V zimních měsících (teploty pod 5 °C) je nutné temperovat objekt alespoň na 8 °C. Při teplotě betonu pod 5 °C se zpomaluje hydratace betonu (zrání betonu) a při teplotě 0 °C se úplně zastavuje. Betonáž v teplotách pod 0 °C není vůbec možná. Vytápění do podlahového topení je přípustné nejdříve 21 dní od betonáže.Jako náhrada kari sítí se při betonáži používají polymerová vlákna. Jde o 35 až 55 mm dlouhá vlákna tvrzeného polymeru, který se promíchá do celé směsi betonu a tím jej váže. Jejich použití není bezpodmínečně nutné, ale beton je s nimi samozřejmě kvalitnější.Zdroj: www.be-po.cz
