Velkým rizikem chemických prostředků je i vyhubení přirozených nepřátel škůdců, načež se škůdci začnou množit ještě více!A jaká je nejsnadnější biologická cesta ochrany? Využití přirozených nepřátel těchto nezvaných hostů. Neohrožujeme tak chemickými postřiky zdraví své ani domácích zvířat, na plodech neulpívá chemie a jde o ochranu dlouhodobou. A vezmeme-li v úvahu, že namnožený predátor nám vyjde levněji než chemický prostředek, není proč váhat. Měli bychom však začít již při prvním výskytu škůdce, aby se nepřemnožil. Pak už by nám nic jiného než pokus o chemickou ochranu ani nezbylo. Pokud ale zasáhneme včas, vytvoří se rovnováha mezi užitečnými organismy a škůdci. A přemnožení škůdců je tak zamezeno. Existují však i další ekologické prvky ochrany. Například můžeme ve skleníku rozvěsit lepivé destičky lákající škůdce svou barvou - nejenže eliminují stav škůdců, ale také signalizují jejich výskyt, aniž bychom museli prohlížet rostliny. Na mšice a molice se používají žluté destičky, na třásněnky modré.Nejčastěji se využívají draví roztoči, parazitické vosičky napadající jen konkrétní druhy škůdců a na mšice využíváme také dravé slunéčko. Biologickou ochranu též pořídíme v podobě preparátů, které obsahují parazity škůdců. Například slimáky likviduje parazitická hlístice (přípravek Nemaslug), ovšem jen ty mladší, menší, dospělcům již nemusí tolik uškodit. Proto používáme Nemaslug již na začátku jara. Parazitické vosičkyParazitická vosička Aphidius colemani eliminuje mšice tak, že klade svá vajíčka do jejich těl, kde proběhne vývoj vosičky. A dokud jsou ve skleníku přítomné mšice, vosičky kladou a kladou. Jedna vosička dovede takto zlikvidovat za svůj život až cca 300 mšic. Tyto vosičky jsou prodávány v malých krabičkách. Krabičku prostě otevřete a položíte na stinné místo ve skleníku a dál se už nemusíte starat o nic. Parazitická vosička Encarsia formosa pro zěnu likviduje molice a to tak, že klade vajíčka do jejich larev uchycených na spodních stranách listů. Tyto vosičky si zakoupíte v podobě pupárií (kukliček), ze kterých se postupně líhnou. „Obdarovaná“ larva molice postupně zčerná, přičemž nová generace vosiček se vylíhne za cca 10 dní. Pupária si pořídíte na jakýchsi kartičkách, které ve skleníku zavěsíte. Draví roztočiDravý roztoč Phytoseiulus persimilis likviduje svilušky tak, že vysává larvy i dospělé jedince. Tento roztoč má sytě oranžovou barvu a je velice rychlý. Jeden jedinec vysaje za jediný den cca 20 larev či 5 dospělců. Roztoče si koupíte na listech, které pouze rozložíte na rostliny a necháte být. Dravý roztoč Amblyseius cucumeris se pro změnu používá na třásněnky. Aplikujeme jej posypem pilinového substrátu obsahujícího roztoče. I tento roztoč vysává larvy i dospělce, ovšem dovede se živit i pylem rostlin, proto jej aplikujeme, než začnou rostliny kvést. Potřebujeme, aby se rozmnožil dříve než třásněnky. Dravá slunéčkaDravá slunéčka se živí mšicemi, merami, roztoči a mnoha dalšími škůdci (svilušky, štítenky, červce, …). Larva slunéček dovede za týden zlikvidovat (sníst) cca 140 mšic, dospělý jedinec více jak 400. Pozor však, slunéček je více druhů a každý preferuje jiného škůdce. A co je též důležité – slunéčka potřebují místo, kde přezimují. Čili musíme dát do skleníku na podzim starou trávu, trouchnivějící dřevo, dřevěné krabičky, kterým vysteleme otvor např. mechem apod. ZlatoočkyZlatoočky (řád síťokřídlých) mají jemně tkaná křídla a zelenavé tělo. Výborně hubí mšice, ovšem pozor –přezimují v lidských obydlích. Proto je prosím doma nezabíjejte, pomohou vám se mšicemi na pokojových rostlinách. Výbornými lovci škůdců jsou též střevlíci, drabčíci, dravé ploštice, krajníci, páteříčci, denivky, pavouci, pestřenky apod. A ještě jeden výborný tip. Máte ve skleníku žábu, například ropuchu či skokana hnědého? Určitě si ji zde hýčkejte. Přidejte nádobku s vodou a nechte ji být. Udělá za vás ohromný kus práce. Stejně tak ještěrka. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
