Jedna z nejabsurdnějších epoch našich dějin, kdy černá byla bílá a naopak. Vedle kampaní proti továrníkům, sedlákům, živnostníkům, agentům “volstrýtu“, revizionistům a imperialistickým škůdcům, parazitům a válečným štváčům se objevila také kampaň proti škůdci největšímu. Americký brouk byl ztělesněním všeho tehdejšího zla. Byl nepřítelem dělníků i rolníků, údajně měl být na naši krásnou zemi shazován z amerických vojenských letadel. Kampaň proti mandelince bramborové navazovala na kampaň proti Miladě Horákové a dalším velezrádcům. Soudruzi si to rozdávali mezi sebou a společný nepřítel všech se pro takové případy vždy hodí. Na konci června roku 1950 vydala tehdejší československá vláda provolání k mandelince bramborové. V něm bylo uvedeno, "že se k nám ze západního Německa šíří americký brouk. A že existují nezvratné důkazy, že nebezpečný škůdce k nám byl dopraven uměle, záměrně a hromadně pomocí mraků a větrů západními imperialisty, jakož i pomocí jejich záškodnických agentů k nám vysílaných." Mezi lidmi se začaly šířit fámy, že agenti nosí larvy brouků přes hranice v krabicích a lahvích a v některých oblastech je dokonce shazují z letadel. Načež Ústřední výbor KSČ sestavil brožuru, která byla pojmenována tragikomicky “Říkáme lidem pravdu“. Brožura obsahovala výzvy typu "Do boje proti americkému brouku!" a "Světový tábor míru je nepřemožitelný!" Navíc brožura obsahovala instrukce místní organizace strany, jak pořádat "hledačky" brouků. Za stejným účelem byly vyráběny a vylepovány i dobové plakáty. Především režimní karikaturista Antonín Pelc vytvořil na toto téma stovky obrázků, které vycházely v dobových časopisech, především v Dikobrazu. Svou trochu do mlýna přidal svým dílkem i Ondřej Sekora, který vyslal do boje s americkým broukem samotného Ferdu Mravence. Úkol zněl jasně: "Naše talíře budou v bezpečí, až vyhubíme poslední mandelinku. A svět, ten si oddychne, až budou zneškodněni poslední nepřátelé míru." Ferda Mravenec se postavil na stráž míru a socialismu, načež dobová propaganda šlapala jako hodinky. Vydáno bylo 120 000 výtisků. Absurdní kampaň dokonale zapadla do absurdity tehdejší doby. Proti americkému brouku vystupovali rozhořčení dělníci, rolníci a pracovní kolektivy. 30. června vyšel v Rudém právu článek Zdeňka Hořeního s titulkem Mládež z továren do pohotovostních čet. Je v něm uvedeno prohlášení pracovníků z továrny Totex v Chrástavě, které obsahuje jasný vzkaz diverzantům: "Výživu si rozvracet nedáme, na hanebný čin našich západních imperialistů odpovíme ještě větším pracovním výkonem."Ve stejném vydání je i komentář Kamila Wintera odhalující podstatu hmyzí invaze: "Ve škodlivém brouku vidíte nenávistnou tvář amerických zbrojařů a petrolejářů, kteří se nemohou smířit s tím, že rostoucí blahobyt našeho lidu je připravuje o ještě větší zisky, poznáte v něm nenávistnou tvář jejich pomahačů – zrádných emigrantů – kteří ve své zášti proti lidu jsou ochotni zničit i zem, v níž se narodili, a jejíž jazyk zneuctívají, poznáte v něm celou tu hrstku špinavých zločinců, kteří chtějí utopit svět v moři krve…" Tolik slovy klasika.A na závěr ještě jedna vyloženě hrůznost: „Vypořádali jsme se s Horákovou, Peclem a společníky, vypořádáme se i s mandelinkou bramborovou – americkým broukem!“ Mandelinka bramborová pochází ze severu Ameriky. Potud se dobová propaganda 50. let 20. století nemýlila. Ovšem do některých částí Evropy se dostala již někdy v roce 1874 či 1875 na obchodních lodích, kde přežila na rostlinách a obalech. První zmínky o výskytu tohoto škůdce brambor ve střední Evropě jsou však datovány až do roku 1936. Víceméně to bylo také před 2. světovou válkou. S plány válečných imperialistických štváčů tedy neměl výskyt škůdce nic společného. Propagandou bylo zneužito faktu, že se brouk objevil právě v Čechách poprvé v roce 1945, načež se začal množit a šířit. A to tu byli na konci války Američané. Skutečným důvodem je ale fakt, že poválečný nástup mandelinky bramborové nebyl včas podchycen. Od konce 2. světové války a obzvláště pak od roku 1947 platí v Evropě fakt, že kde se pěstují brambory, tam se daří i jejich škůdci v podobě mandelinky bramborové. Již v roce 1947 u nás odborníci varovali, že jsou mandelinkou bramborovou zamořeny sousední státy a vláda se skutečně začala domlouvat se sousedy na společném postupu. Pozor však, první nařízení sběru mandelinek pochází už z roku 1939, Němci totiž měli obavy o zásoby zemědělských plodin plynoucí říši z Protektorátu Čechy a Morava. Vyloženě k zamoření evropských polí americkým broukem pak došlo opravdu v roce 1950. A propaganda nezneužila mandelinku jen u nás, ale třeba i v tehdejší Německé demokratické republice a Polské lidové republice. 1811: Thomas Nuttall, tento anglický botanik a zoolog pozoruje mandelinku bramborovou jako první1824: mandelinku bramborovou popsal poprvé americký entomolog Thomas Say1859: brouk začal ničit porosty brambor v oblasti města Omahy v Nebrasce a začal se šířit na východ rychlostí cca 140 km za rok, v té době si lidé všimli souvislostí mezi broukem a bramborami 1874: mandelinka bramborová dosáhla pobřeží Atlantiku1871: americký entomolog Charles Valentine Riley varoval poprvé Evropany před možným náhodným zavlečením brouků z Ameriky1875: několik západoevropských zemí se rozhodlo zakázat dovoz amerických brambor, marně1877: mandelinka bramborová zaznamenána ve Spojeném království (objevena v liverpoolských docích, šířit se ale odsud prý nezačala)Následují výskyty a opakované hubení: ve vybraných letech se mandelinka bramborová přemnožuje, poprvé to bylo opravdu masivně ve zmíněném roce 1950 po celé EvropěBezprostředně po první světové válce: mandelinka se uchytila blízko amerických vojenských základen v BordeauxZačátkem druhé světové války: mandelinka se začala šířit do Belgie, Nizozemska a ŠpanělskaPůvodně se tento škůdce vyskytovala pouze v Severní Americe, postupně ale opanoval všechny oblasti, kde jsou brambory pěstovány, čili především celou Evropu a větší část AsieV EU je mandelinka bramborová regulovaným (karanténním) škůdcem ve Spojeném království, Irské republice, na Baleárských ostrovech, Kypru, Maltě a v jižní části Švédska a FinskaMandelinka se pravděpodobně dále rozšíří do oblastí mírného klimatického pásu východní Asie, Indie, Jižní Ameriky, Afriky, Nového Zélandu a Austrálie Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je brouk z čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae) a rodu mandelinka (Leptinotarsa). Jde o hlavního a také nejznámějšího škůdce brambor. Brouk je dlouhý 6 až 11 mm a široký 3 mm, dospělec má pestré žlutooranžové proužkované tělo s pěti výraznými hnědými pruhy po délce každé krovky. Ostatně druhové jméno decemlineata znamená desetičárková. Larvy mandelinky jsou oranžovorůžové a na rostlinách stejně jako dospělci dobře viditelné. Jejich zadeček má devět článků a hlavička je černá. Před zakuklením mohou larvy měřit až 15 mm, mohou tedy být i větší jak dospělci. Mandelinka je bohužel velice plodný hmyz, za 4 až 5 týdnů naklade více jak 500 žlutých až oranžových vajíček. Vajíčka dlouhá cca 1 mm klade ve snůškách obsahujících obvykle okolo 30 kusů, jsou proto dobře viditelná, když se podíváme na spodní stranu listů. Po 4 až 15 dnech se z každého vajíčka vylíhne červenohnědá larva. Její tělo je ztloustlé a na obou stranách najdeme dvě řady tmavě hnědých skvrn. Larvy pak procházejí čtyřmi vývojovými fázemi (instary). První instar je dlouhý přibližně 1,5 mm a poslední (čtvrtý) 8 mm (ale až 15 mm). První až třetí instar trvá přibližně 2–3 dny; čtvrtý 4–7 dnů. Poté co larva dosáhne při žíru listů hostitelské rostliny plné velikosti, setrvává několik dní jako předkukla, která nepřijímá potravu. Zbarvena je oproti larvě světleji. Předkukly pak zalézají do půdy do hloubky několik centimetrů. Zde se zakuklí a za 5 až 10 dní se objeví dospělý brouk. Ten se opět živí na listech hostitelské rostliny a páří. Vývoj mandelinky od vajíčka do dospělce může být ukončen i jen za pouhých 21 dní. To znamená, že mandelinky stihnou za jednu sezónu více generací (minimálně 3). Dospělci nakonec před zimou upadají do diapauzy, ve které setrvávají až do jara. A přezimující dospělci se mohou začít pářit do 24 hodin od okamžiku, kdy vylezou ze země. Larvy mandelinky mohou brambory doslova zbavit listů (holožír) a způsobit ztrátu celého výnosu brambor, když k poškození dojde před tvorbou hlíz. Jedna larvy zkonzumuje cca 40 cm2 listové plochy během celého svého larválního stádia, dospělec zkonzumuje 10 cm2 za jediný den. Mandelince bramborové vyhovuje brzký nástup vlhkého podzimu a chladná zima, po které přijde teplé, ale nepříliš suché léto. V takovém případě jsou ohroženy především pozdní odrůdy brambor. Pokud nepěstujete brambory, nemusela by vás mandelinka bramborová vlastně vůbec zajímat. Jenže… Úzce je vázána na rostliny čeledi Solanaceae, především pak rostliny rodu Solanum. A to je problém, protože si pochutná na jakýchkoli lilcích včetně rajčat (Solanum lycopersicum) a dokonce i na rostlinách rodu paprika (Capsicum). Lilek brambor (Solanum tuberosum) je tedy jen špičkou ledovce.Predátoři mandelinekZaznamenáno bylo nejméně 13 hmyzích rodů, tři čeledi pavouků, jeden sekáč (Opiliones) a jeden roztoč jako obecní či specializovaní predátoři různých vývojových stádií mandelinky. Patří mezi ně třeba brouci druhu Lebia grandis, slunéčka Coleomegilla maculata a Hippodamia convergens, dravé ploštice Perillus bioculatus a Podisus maculiventris, různé druhy zlatooček rodu Chrysopa, vosičky rodu Polistes a hladěnky rodu Nabis. Za nejúčinnějšího biologického nepřítele mandelinky bramborové je považována dravá ploštice Perillus bioculatus.Biologické metody regulace mandelinky bramborovéPoužívají se bakteriální insekticidy, které zasahují mladé larvy, konkrétně jde o dva kmeny půdní baktérie Bacillus thuringiensis produkující funkční toxiny. Lze též dosáhnout inhibice příjmu potravy mandelinek přípravky ze stromu Azadirachta indica, odpudivě pro změnu funguje destilát z čerstvých listů a květů vratiče obecného (Tanacetum vulgare). Obsahuje velké množství pro mandelinky odpudivého kafru a umbelulonu. Používá se také entomopatogenní houba Beauveria bassiana (Hyphomycetes), obzvláště účinná je v kombinaci s bakterií Bacillus thuringiensis. Fungovat by měla také entomopatogenní houba Isaria fumosorosea a entomopatogenní hlístice Steinernema feltiae.Nefungující insekticidyJiž v roce 1952 získala mandelinka bramborová odolnost vůči tehdy hojně používanému DDT, v roce 1958 pak vůči dieldrinu. U mandelinky bramborové se již vyvinula odolnost vůči 56 chemickým insekticidům, možná i více, vědci se proto zaměřují na zlepšování metabolismu chemikálií, ovlivňování citlivosti a chování brouků a zdokonalování pesticidů. Mnoho chemikálií prostě na mandelinky nefunguje, navíc jsou schopny si rychle vyvinout rezistenci. Čím častěji se konkrétní chemikálie použije, tím pravděpodobnější je vytvoření rezistence. Přesto se ale insekticidy stále používají.Nejúčinnější je střídání plodinStřídání plodin je opravdu nejdůležitější preventivní ochranou před mandelinkou bramborovou. Pokud se nechají brambory více let na jednom místě, dospělci, kteří vylezou na jaře, se rychle rozmnoží. Studie z roku 1984 dokonce prokázala, že střídání brambor s nehostitelskými rostlinami redukovalo hustotu dospělců na začátku sezóny o 95,8 %.Dalším agrotechnickým opatřením je mulčování plodiny slámou na začátku sezóny. To snižuje schopnost brouků nalézt bramborové pole, mulč navíc tvoří prostředí vhodné pro predátory mandelinek. Používaly se také pasti v podobě plastem vyložených příkopů, protože brouci nemohou po vylíhnutí létat. A dokonce i plamenomety.Před výsadbou brambor se také doporučuje záhon posypat draselnou solí, která má zlikvidovat přezimující škůdce. Může také pomoci výsev mezi řádky, konkrétně třeba kopru, měsíčku lékařského, křenu a šalvěje. A pokud vám někdo poradí rajčata, vysvětlete mu, do jakého rodu tato zelenina patří.Mechanický sběr!Na menších plochách brambořišť jde o nejúčinnější způsob likvidace mandelinky bramborové ve všech jejích vývojových stádiích s výjimkou v zemi schovaných kukel. Ovšem pro velké zemědělské plochy je tento způsob nevhodný. A socialistické brigády na boj s americkým broukem se již dnes nikdo účastnit nebude. Respektive zkuste vyvěsit plakáty. Uvidíte.Zdroj: moderni-dejiny.cz, jaktak.cz, tiscali.cz, Wikipedia, retro.mnoho.info, manipulatori.cz, ustrcr.cz, ČESKÉSTAVBY.cz