Když porovnáte faunu České kotliny s jinými končinami světa - Austrálií, kde je problém najít nejedovatého hada; Afrikou s jejími pavouky a třeba velkými šelmami jihu Ameriky – rázem vám domov přijde o něco poklidnější a mírumilovnější. Koneckonců, zvířat, které nás mohou a chtějí zabít, v Čechách prakticky není. Palčivá žihadla nenechavých vos jsou tedy jen menší obtíží, připomínkou toho, že možná zažíváme až příliš velkou pohodu, když nás vykolejí i bzučící hrozba. Přesto nás umí potrápit a znepříjemnit nám život. Problémy s těmito blanokřídlými příbuznými sršňů přitom máme v zásadě dva: jejich žihadlo není zakončeno zpětnými háčky (jako u včel), takže nás při útoku mohou bodat opakovaně. A jejich troj-složkový jed je pocitově až 50× bolestivější/účinnější, než ten sršní. Takže tyhle černožluté stíhačky vnímáme jako skutečně nepříjemné společníky. Navíc velmi zvědavé, neustále se montující všude tam, kde to voní a chutná sladce. Jak se jich tedy efektivně a ideálně bez bolesti pobodání zbavit? Úplně snadné to není. Vosy totiž nabývají s nástupem léta na síle. To, co se dá vyřešit v zimě bez obtíží - odstraněním starých vysušených hnízd, jejich odloupnutím od podkladu a likvidací bez komplikací, a co je v časném jaře nenáročnou rychlovkou (protože v nově založeném několika-komůrkovém hnízdě v zásadě aktivuje jen „královna“) – se v létě stává hodně náročným úkonem. Královnu, zakladatelku hnízda totiž už doprovází stovky pomocnic. Není nic neobvyklého, když červencové vosí hnízdo o průměru hučícího fotbalového míče „nese“ 3-4000 vos. Základní radou a doporučením tedy je, nenechat situaci vygradovat až do takových extrémů. Vosy totiž nejsou zrovna nápadité, a s oblibou se usazují na prakticky totožných místech. Takže v období zima-jaro-podzim je můžete zlikvidovat prakticky bez boje, případně jim preventivně zabránit (zatmelením, zastavěním) v zasídlení jejich tak oblíbených míst. Teď, v létě, se už spíš vyplatí přemýšlet v termínech opatrného vyčkávání. Předně si sami odpovězte na otázku, jestli vám vosy skutečně v něčem překáží. Dost možná vás totiž vůbec neohrožují, a jejich zemní hnízdo vyhloubené někde ve stráni daleko za domem vás trápit vůbec nemusí. Vosy do přírody patří, nemusí být nutně likvidovány za každou cenu. A ty 2-3 měsíce zbývající do deštivého a chladného podzimu se jim možná můžete bez obtíží vyhýbat. Anebo je situace opravdu vážná? Usadily se vosy na dohled vaší domácnosti, neustále se k vám dobývají (brání vstupu do domu, garáže, kůlny)? Pak se tedy budou muset potýkat s likvidací. Kterou můžete - ale nemusíte - chtít provádět sami. Nejsnazším řešením je přivolat k likvidaci vosího hnízda profíky. Někoho, kdo disponuje potřebnou technikou a vybavením, prostě odborníky na dezinsekci. Zdarma to nebude, stranou si nechejte 2-3000 korun, podle náročnosti celé operace. Jestli chcete ušetřit, můžete zkusit štěstí u spřátelených včelařů, kteří to s bodavými tvory také umí na výtečnou. Anebo můžete zkusit zavolat hasičům. Většinou pak ne lidem z HZS, ale spíše místních dobrovolnických požárních sborů. Tady ale platí jedna důležitá podmínka. Vosy vás musí skutečně „ohrožovat na životě“, a ne vám jen komplikovat piknik. Jinak si takový výjezd rychlé roty v plné polní zaplatíte (a vyjde vás to dráž, než profík na dezinsekci). Takže ideálem je případ člověka smrtelně alergického na vosí bodnutí, který by vosí hnízdo sice rád odstranil svépomocí, ale protože nechce riskovat vlastní anafylaktický šok a přežití, volá hasiče. Je dobré tyhle okolnosti před vlastním výjezdem hasičům popsat a domluvit se, co a jak. Třeba nebudou mít čas a pak vás sami odkážou na nějakého spolehlivého mistra hmyzí likvidace. A když si to přeci jen s vosami chcete srovnat vlastnoručně? Předně, poznejte svého nepřítele. Opravdu jde o vosy (a ne třeba o vosíky francouzské, vosíky skvrnité nebo sršně)? Jen abyste věděli, s čím počítat. Hnízda vosíků jsou totiž „placatá“, tlustá jako pizza s pořádně tlustý okrajem. Který je ovšem plný vzletových otvorů. Z těch všech se na vás při ohrožení hnízda vyvalí obránci. Vosy sice mají užší profil hnízda, ale zvlášť u těch zemních si nechávají ještě jeden únikový/větrací otvor v rezervě. Tak abyste se nedivili, až vám vpadnou do zad. Každý z těchto bodavých hmyzáků přitom reaguje na vaši blízkost odlišně. Relativně mírumilovní sršni na vás mohou zahájit útok, když se přiblížíte na 2 metry k hnízdu, vosíci reagují trochu se zpožděním ale o to vytrvaleji, a třeba vosy umí při obraně útočit v roji. Jak moc dobře znáte bitevní pole? Opravdu víte, že za tím prknem (kusem okapu, střešní taškou) je skutečně hnízdo? Abyste se pak nedivili… Připravte se na akci. To neznamená jen mít vychlazené pivo v ledničce, abyste si je za odměnu dali po dobře odvedené likvidaci. Znamená to mít vymyšlenou i únikovou trasu pro případ, že to vůbec nepůjde podle plánu. A byť akci budete provádět „sólo“, rozhodně byste na to neměli být úplně sami. Chce to týlové zajištění, třeba někoho, kdo vám zavolá sanitku, když se něco nehezky pokazí. Nevyplatí se nic ponechávat náhodě. Nemusíte být vystrojení jako medvěd, ale určitě se oblečte tak, aby vás první dvě tři žihadla nevyřadila z provozu. Určitě byste se také neměli někde vzpříčit a zaseknout, spadnout ze žebříku a podobně. Pokud je pro vás hnízdo vos nedostupné, nechejte to raději na profících. Vybrat si správný čas je nezbytné. Hmyz aktivuje méně, je-li chladno. Pár vteřin k dobru můžete získat za velmi časného chladného rána, nebo při deštivých dnech. Určitě se nevyplatí zahajovat útok v pravé poledne, když jsou vosy „nastartované“ a plné energie (navíc jich je dobře polovina někde venku, mimo hnízdo). A na závěr si zvolte optimální prostředky, strategii. Na vosí hnízdo v zemi se vyplatí jít s vařící mýdlovou vodou (rozleptáte tím strukturu hnízda a zabijete většinu vos). Prostě to tam chrstněte a rychle pryč. Můžete je zkusit i vykouřit, například sirnými knoty, ale to je v horkém létě spíš pozvánkou k požáru. Zavěšené „visící“ hnízdo se dá srazit bidlem (třeba na gumovou plachtu, kterou okamžitě sbalíte do pytle), malé se dá snadno odloupnout zednickou špachtlí. A pak? V igelitce, pytli nebo krabici, ze které se nedostanou, ideálně zatížit a utopit v kýblu s vodou. Ti měkkosrdcatí mohou vyzkoušet hubení mrazem, a škodolibí případně mohou dát svůj úlovek do schránky souseda. U obtížně dostupných a zapasovaných hnízd je to s podobnými manévry složité. Tehdy se vyplatí sáhnout po útočné chemii. Insekticidních přípravcích, buď na bázi natlakovaných sprejů (dá se s nimi „střílet“ i na 2+ metrů), případně insekticidních poprašků. Jejich hlavní kvalitou je, že vosy toxickou složku roznesou po celém hnízdě. Slibné jsou i spreje, které nabízí kryo-efekt. Tedy, že podchlazují hnízdo a jeho bodavé obyvatelky, a tím vás kupují čas pro aplikaci. Trvá to jen pár vteřin, po kterých je lepší se stáhnout, abyste pak po čase mohli z bezpečné vzdálenosti sledovat "hukot“. Obvykle se vyplatí počkat přes noc do dalšího dne (protože část vos trávila noc mimo hnízdo), aby se vidělo, jak byla aplikace úspěšná. Sprejové postřiky si obvykle žádají opakování aplikace, na pohled ne až tak efektivní prášek účinkuje lépe. Vlastně, až moc dobře. Takže si musíte dát pozor, aby přiotrávené nebo mrtvé vosy nesnědlo nějaké jiné domácí zvíře, které nemáte v plánu likvidovat. A propříště si raději pohlídejte, aby už další hnízdo ve vaší blízkosti raději nevzniklo. Likvidace velkého vosího hnízda je totiž na klidné poměry v České kotlině zbytečný adrenalin. Výskyt vos stojí a padá s otázkou, co u vás vlastně pohledávají. Nenabízíte jim třeba jen vyhledávaný zdroj potravy? A nebylo by snazší je zbavit krmení, než hnízda? Možná vyhledávají zdroj vody v barelech, anebo sladkou chutnou šťávu z ovoce. Může je lákat i nedovřená popelnice, nebo povalující se zbytky jídla. Zbavte se jich, a zbavíte se i vos. Nenabízet vosám útočiště v příhodných spárách je dalším z takových užitečných nápadů. Vosy také nemusíte likvidovat, ale jen regulovat jejich početnost (což je s přibývajícím létem méně účinné). Například s pomocí lahví se zbytky sladkých šťáv a mýdlové vody, do nichž se nechají nalákat a pak se v nich utopí.