Klíčem ke správnému pěstování, bohaté násadě květů, listů a úrodě je vždy konkrétní složení půdy. A jelikož namíchání správného poměru různých „ingrediencí“ není vůbec snadné, je často nejsnadnější řešení substrát zakoupit. Další předností kupovaných substrátů je sterilizace hmoty, které pak neobsahuje zárodky plísní, hub, bakterií a virových chorob. Substráty jsou navíc ve výrobě míchané pro konkrétní druhy rostlin s konkrétními nároky. Ať už jde o pH, propustnost, nároky na živiny a minerály, přísun vzduchu (odlehčováno rašelinou) apod. Substrát si můžeme koupit univerzální (ideálně profesionální zahradnický) a nebo speciální. V nabídkách obchodů najdeme substráty pro trávníky, azalky a rododendrony, kyselomilné rostliny a nebo rostliny náročné na vápník, substrát výsevní apod. Zajímavostí jsou pak například výsevní jiffy, které ponořením do vody nabobtnají a obsahují zásobu živin až na první týdny růstu sazenic. Koupíme si i substrát pro sukulenty, dřeviny, vodní rostliny, balkónovky či pokojové rostliny. Prodávají se substráty, které jsou skvělými bojovníky se suchem, jelikož si dlouho udrží vláhu a pokud jejich použití ještě zkombinujeme s mulčí, dosáhneme ideálního stavu. Speciální substrát proti suchu představuje revitalizační materiál obsahující minerály schopné vázat a držet vodu a živiny. A vodu pak spolu s živinami za sucha postupně uvolňuje rostlinám. I v tomto případě představuje základ substrátu rašelina. Zmíněný substrát je ideální pro rostliny pěstované venku v mobilních nádobách, ale i ve skleníku či menších vyvýšených záhonech, případně na zelených střechách. V případě využití na záhonech se však doporučuje smísení tohoto substrátu se zeminou v poměru 1:1. Ať si již substrát koupíte a nebo připravíte, je třeba jej po čase vyměnit. Lidé, kteří si jednou koupí pytel substrátu a pak tento materiál stále používají a dokonce i bez pořádného hnojení, ti nic nevypěstují. A že jich je, o tom by mohli zahradníci vyprávět. Je zcela obvyklé, že si někdo koupí rostlinu i za x tisíc a nabídku příslušného substrátu odmítne s tím, že má doma substrát vysypaný z květináčů. Opravdu právě toto nikdy nedělejte. Nejenže je takový substrát již vyžilý, ale také nese riziko přenosu chorob a škůdců. Stejně tak se nevyplatí úspory v podobě co nejlevnějších substrátů, často takové hmoty neobsahují mnoho živin a minerálů. Musíme mít na paměti, že samotná rašelina se používá především pro odlehčení substrátu a lepšímu držení vody, sama o sobě ale vyžaduje obohacení o živiny. Než se pustíme do přípravy vlastního substrátu, musíme mít jasno, zda by nebylo lepší jej koupit. Především záleží na množství, čím více substrátu potřebujeme, tím vhodnější a hlavně úspornější se jeví domácí příprava. Před přípravou substrátu je třeba vědět, pro jaký typ rostlin jej chystáme a co tedy konkrétně potřebují. Dále kde budeme rostliny pěstovat. Rostliny, které pěstujeme pro jejich zelenou hmotu, vyžadují mnoho dusíku (saláty, špenáty, kapusty apod.), méně pak již draslíku a fosforu. U plodové zeleniny a ovoce je tomu však právě naopak s výjimkou první fáze růstu zelené hmoty. Tomu odpovídají i používaná hnojiva, například Kristalon Start a Plod a květ. Univerzální je pak Kristalon Gold. Do substrátů se však více hodí hnojiva granulovaná, která se rozpouští postupně spolu s pravidelnou zálivkou, Kristalony jsou hnojivy vodorozpustnými, která se používají jako tekutá, tedy k přihnojování. Substráty se nejčastěji míchají ze zeminy, humusu, rašeliny, písku a případně i perlitu. Tuto směs zároveň obohacujeme o živiny (kvalitní kompost, guano apod.). obohatit můžeme substrát i o mykorhizní houby, to je již ale vyšší level. Rašelina obsahuje vyvážené množství dusíku, fosforu a draslíku a odlehčuje půdu, její zastoupení v substrátu by mělo být 30 až 60 %. I humus či kompost obsahuje NPK, především více dusíku a fosforu. Humus je těžší a hutnější oproti rašelině, proto jej dáváme nejvýše 30%. Humus použitý spolu s rašelinou by měl být ve vyváženém množství 1:1. Hnojivo (např. guano netopýrů, mořských ptáků či drůbeže) pak dávkujeme podle potřeby konkrétních druhů rostlin, nikdy to ale nepřeháníme a raději později přihnojíme. Přehnojené substráty jsou stejně nevhodné jako ty, které mají živin nedostatek. Zemina by měla tvořit 40 až 60% substrátu a vylehčit ji lze pískem, bude propustnější. Místo písku lze použít perlit a nebo klidně aplikujeme obě složky, ale opatrně. U sukulentů a kaktusů pískem a perlitem nešetříme, u plodové zeleniny naopak. Na přesnější podíly jednotlivých složek existuje spousta návodů. Pokud však chcete univerzální substrát, je důležité neutrální pH, dostatečná vzdušnost, schopnost udržet vláhu a dostatečný obsah živin alespoň na měsíc (u profi substrátů jsou to až 2 měsíce). Takový univerzální substrát namícháme smísením zahradní zeminy, kompostu, rašeliny a písku ve stejném poměru! Vedle toho však existují i substráty jednosložkové pro speciální skupiny rostlin. Třeba masožravé rostliny se pěstují v čisté rašelině. Pokud však máte v zahradě kvalitní, dobře propustnou a dostatečně výživnou zeminu, není třeba žádný speciální substrát připravovat. Občas přihodíme trochu kvalitního kompostu a kvůli plevelům a vláze zamulčujeme nejlépe organickou hmotou a je hotovo. V každém případě platí, že míchání substrátu umožňuje širokou paletu experimentování, nebojte se proto vyzkoušet vlastní recepturu. I ve výrobě se experimentuje a pokud například narazíte na farmáře s obrovskou hromadou prastarého kravského hnoje (chlévské mrvy), který na první pohled připomíná černozem, stačí prokátrovat a máte tak úžasný materiál, že vám jej bude každý závidět.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com