Iniciativa Sázíme Česko představila výsledky průzkumu nazvaného „Les očima drobných soukromých vlastníků“. Průzkum provedla agentura Nielsen a její exkluzivní dodavatel ResSOLUTION Group v druhé polovině srpna 2023, jako nezávislý lesnický expert v průzkumu působil Aleš Erber. Průzkum byl prováděn na vzorku 312 respondentů, které vlastně bylo třeba nejprve identifikovat a najít. Cílem průzkumu bylo zjistit skutečné potřeby, preference a zkušenosti vlastníků lesa o rozloze do 50 hektarů. A jak průzkum dopadl? Ukázal, že 19 % respondentů není ochotných do svého lesa investovat svůj čas, práci ani peníze včetně peněz z dotací, kdyby les zasáhl kůrovec nebo jiná kalamita. Skoro pětina vlastníků by prostě svůj les nechala ležet ladem. Pouze 14 % by však neudělalo vůbec nic, zatímco někteří by alespoň požádali o pomoc někoho z rodiny či přátel. Od řešení problémů je zde funkce OLH (odborného lesního hospodáře), jehož služby mají drobní vlastníci lesů k dispozici dokonce zdarma. A je vidět, že funkce OLH je opravdu opodstatněná. Jenže kromě toho, že si může hospodáře zvolit sám vlastník lesa a také zaplatit, majitelům lesa do 50 hektarů určí odborného lesního hospodáře stát, který též hradí náklady za jeho činnost. Průzkum však ukázal, že 29 % respondentů vůbec neví, kdo přesně jejich OLH je a 45 % z respondentů, kteří o lesním odborníkovi vědí, na něj nemá kontakt. Navíc OLH 60 % respondentů za posledních 5 let sám buďto nekontaktoval, nebo vlastníci lesa uvedli, že si to nepamatují. Velká část drobných vlastníků prostě neví, že na jejich les dohlíží státem pověřený odborník (OLH = odborný lesní hospodář), který jim může s péčí o les pomoci. Vznikají tak husté a výchovně zanedbané porosty, které jsou méně odolné větru a škůdcům. O přípravě lesů na měnící se klimatické podmínky nemluvě. Až 10 % vlastníků by při potížích oslovilo dobrovolnické organizace a 58 % vlastníků přiznalo, že znají některý z českých projektů na podporu sázení stromů (45 % uvedlo Sázíme Česko). Další část průzkumu alespoň částečně odpovídá na výše popsaný stav. Potvrdilo se, že pro drobné vlastníky není jejich les právě výnosným byznysem. Za posledních 5 let totiž na lese nějak vydělalo pouze 17 % respondentů, 48 % bylo s příjmy a výdaji na nule a 6 % drobných vlastníků muselo svůj les dotovat. 29 % respondentů se lesnické činnosti vůbec nevěnuje, případně uvedli, že neví. Nahodilou těžbu po kalamitách či kůrovci provedlo za posledních 5 let 39 % respondentů a plánovanou těžbu podle zákona pouze 24 % respondentů. Všechny údaje získané od respondentů však samozřejmě nemusí být pravdivé. Když jsme již u čísel, je třeba si uvědomit, že lesy běžně vnímáme jako nějaký celek. Běžně říkáme třeba: „Jdu do lesa.“ Jenže lesy, to je něco, co nelze zcela spoutat a to dokonce kromě vlastnických práv ani katastrálně. Velká plocha lesů na našem území existuje i neexistuje. Záleží na tom, jak se na konkrétní pozemek dívá katastrální úřad a jak vlastník. Ony totiž mnohé dříve zemědělsky využívané plochy, především louky, zarostly. Lesem. V době, kdy lidé přestali o konkrétní plochu pečovat a přestali zde i pást dobytek, zvítězily náletové dřeviny. A po padesáti až sedmdesáti letech sice jde o regulérní lesy, ale na katastru jsou plochy zapsané třeba jako trvalý travní porost (nástin právního řešení tohoto stavu je podrobněji popsán ZDE). Divili byste se, kolik takových lesů na našem území dosud je. Někde došlo ke změně užívání na lesní pozemky, jinde k vykácení a leckde s tím dosud nikdo neudělal nic. Jen taková drobná perlička. Byl jsem na houbách na kraji boletického vojenského prostoru, zastavil mě postarší pán s tabletem a ukazoval mi fotografie krajiny a bunkrů, okolo kterých jsem chodil, z doby, kdy byly před 2. světovou válkou v pohraničí budovány. Nikde žádný strom, jen louky a okolo se pásl dobytek. Ostatně, proč by také někdo stavěl pohraniční opevnění v lese. Je třeba maximální rozhled do krajiny. Dnes jsou zde všude husté lesy, bunkry zarostly (resp. obrostly). Běžně se zde provádí těžba dřeva a naopak jsou vysazovány nové stromy. Před více jak 80 lety se tu však pásly krávy a vojáci čekali na svůj osud, který se nakonec nenaplnil. Ještě před zhruba tisíci lety lesy pokrývaly přibližně 80 % území naší země. A od 11. až 14. století do století 19. probíhal prudký úbytek lesů. Není divu, že když došlo zhruba v polovině 19. století ke stavu, kdy lesy zabíraly pouze 29 % našeho území, začala se řešit náprava. Paradoxně taková, která později vedla k další destrukci lesů, totiž nahrazování listnáčů jehličnany, převážně smrky a borovicemi. Původní historickou skladbu lesů tvořily především duby, buky a jedle.První zákony na ochranu lesa začaly fungovat za doby vlády Marie Terezie a tedy v osvícenském 18. století. A právě tyto zákony přinesly do našich lesů nevhodné jehličnany. Byť se od té doby mnohé změnilo, na rozdíl od 29 % poloviny 19. století dnes lesy představují 33,7 (přesně k 31. 12. 2009 podle údajů ČÚZK), tedy o necelých 5 % více. Celková rozloha lesů je okolo 2 657 370 hektarů. Vezmeme-li však v úvahu, že se populace obyvatel naší země za uplynulá 2 století zdvojnásobila, je to vlastně úspěch. Jenže pouze Pyrrhovo vítězství. Problém představuje právě vysoký podíl smrků a borovic pěstovaných z produkčních důvodů. Kůrovec nám vysvětlil, že je to špatně a sucho utvrdilo.Zdroj: sazimecesko.cz, avcr.cz, fld.czu.cz, medium.seznam.cz, svol.cz, Wikipedia